← Beduin ← Články

Sloučení NÚV a NIDV musí být transparentní, aby nepoškodilo koncepční změny ve školství

1. 7. 2019

EDUin

Co přinesl týden 24. 6. – 30. 6. 2019

Krátce:

Kdo tady vlastně dělá vzdělávací politiku a kdo řídí školy? Můžeme s jistotou předpokládat, že ředitelovým nadřízeným je neodborník, tvrdí programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký v článku pro Řízení školy. Česko je jednou ze zemí s nejvíce decentralizovaným školstvím. Je to dobře, nebo špatně? Jaké to přináší problémy a jaká se nabízejí řešení?
“Došli jsme k tomu, že nám tu chybí dobrá pilotáž progresu, který očekáváme, že by měl ve školách plošně nastat, a nenastává, ba naopak, rozdíly mezi školami se zvětšují.” Zakladatel EDUin a dnes ředitel nadačního fondu Eduzměna Zdeněk Slejška popisuje, jak bude vypadat pilotáž lepšího vzdělávání v jednom z krajů (Rodiče vítáni).
Známe očekávání rodičů od osmiletých gymnázií, ale nevíme, jak jsou s nimi ve skutečnosti spokojeni. Poslechněte si záznam diskuse o víceletých gymnáziích, kterou pořádal EDUin na konci května. Co přinášejí dětem, společnosti a jaký vliv mají na zbytek vzdělávací soustavy? Odpovídali odborníci z praxe i akademici. Podkladem byl výzkum Člověka v tísni.
Známky nepoužívá jen málo přes 2 % základních škol. Jak dosáhnout změny způsobu hodnocení? „Výzkumy ukazují, že pokud žáci dostávají dostatek zpětné vazby a je u jejich učitelů důraz na průběžné, formativní hodnocení, známky na vysvědčení je už nezajímají – učí se pro sebe a pro život – ne pro rodiče, prarodiče a další,“ říká Veronika Laufková z PedF UK (Česká škola).
Snazší vylučování nebo užší spolupráce se sociálkou. MŠMT připravuje řešení agresivních dětí. Rvačky školáků se stávají nebezpečnou zábavou sledovanou na sociálních sítích. Ministerstvo proto připravuje metodiku, která má pomoci školám řešit rostoucí agresi dětí i mimo areály vzdělávacích zařízení (ČT).
META: Debaty v regionech potvrdily potřebu ukotvení jazykové podpory cizinců v legislativě. Publikujeme text Lucie Soukupové z organizace META, která se věnuje podpoře žáků s odlišným mateřským jazykem. „Každý rok přichází zhruba 2000 dětí bez znalosti češtiny, které intenzivní podporu potřebují. Oddalovat systematizaci podpory ještě o více než tři roky je podle nás v rozporu s rovnými příležitostmi, ke kterým se ČR hlásí,“ komentuje záměry Kristýna Titěrová.
Jak vláda naplňuje své prohlášení v oblasti vzdělávání? Bob Kartous pro Radiožurnál uvedl, že zvyšování platů učitelů pomáhá revize společného vzdělávání. V ní se totiž naopak začíná šetřit a zavádí se úsporná opatření (čas 14:19; Rozhlas.cz).
Proč si čeští učitelé málo věří aneb výsledky TALIS pod mikroskopem. Pedagogové sice znají nadprůměrně svůj obor, hůře na tom ale jsou v práci se třídou nebo v usměrňování chování (Press Reader). Tématu se věnovala MF Dnes.

Výrok týdne: „Někdo chce, aby to bylo o tom, jak si zapamatovat co nejvíc, někdo jiný zase říká, že jde o to, připravit dítě na budoucí svět, o kterém ale teď nikdo netuší, jaký vůbec bude… Myslím, že dobrá výuka je ta, která děti posouvá dopředu. Každé z nich, ne ale všechny stejně. Když učitel dělá svou práci dobře, tak mu ve třídě nezaostávají, netrčí žáci.“ Jak by rodič měl číst vysvědčení svého potomka? A proč je informovaný rodič základem úspěchu samotného dítěte? Odpovídal učitel na PedF UK a reformátor školství Ondřej Hausenblas (iRozhlas).

V souvislostech:

SLOUČENÍ NÚV A NIDV MUSÍ BÝT TRANSPARENTNÍ, ABY NEPOŠKODILO KONCEPČNÍ ZMĚNY VE ŠKOLSTVÍ

Ministerstvo školství sníží počet svých organizací a od ledna sloučí Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) s Národním institutem pro další vzdělávání (NIDV). Oficiálními důvody jsou úsporná opatření vlády a to, že se činnosti obou ústavů částečně překrývají. Nástupnická organizace bude mít název NIDV+. Ministerstvo uvažuje také o rušení míst v Národní technické knihovně (NTK) a Národním pedagogickém muzeu a knihovně Jana Ámose Komenského (NPMK). NÚV i NIDV se věnují mimo jiné dalšímu vzdělávání učitelů nebo rámcovým vzdělávacím programům. Obsah práce obou ústavů se má po sloučení podle ministerstva zachovat. Zůstat mají i regionální pracoviště v krajích, u nichž se plánuje jejich posílení, sdělilo ministerstvo.

Zpráva přichází v době důležitých koncepčních příprav a realizací. Ministerstvo školství připravuje Strategii vzdělávací politiky do roku 2030 a revizi Rámcových vzdělávacích programů. Druhé jmenované po výzvě konzultační skupiny ministerstvo postupně zastavovalo. NÚV, který byl revizí pověřen, ukončil činnost pracovních skupin k jednotlivým předmětům a celá revize nyní čeká na zadání, které má vyplynout z připravované Strategie 2030+. Dokumenty k reorganizaci podřízených organizací však ukazují, že v řízení revize dojde k důležitým změnám. Nová organizace NIDV+ má v otázkách kurikulárních změn pouze plnit zadání, které bude vytvářet pracovní skupina na MŠMT. To znamená, že revize RVP, resp. její koordinace, odchází do kompetencí Karmelitské.

Dlužno připomenout, že NÚV za víc než rok přichystal řadu podkladových materiálů a rozjel pracovní skupiny (NÚV), které se zabývaly úpravami jednotlivých předmětů. V roce 2018 náklady činily 6 milionů korun (Online ředitelna). Zatímco na řadu projektů, které NÚV a NIDV organizovaly (jako je SYPO, PPUČ, KAP atd.), se čerpaly evropské dotace skrze operační program OPVVV, revize RVP takovou podporu neměla. Problémem totiž byl i fakt, že NÚV neměl dlouho vybrané své vedení (ústav neměl vedení přes tři roky; Deník) a jeho současný šéf Lubomír Martinec se nestal příliš výrazným hráčem. Navíc samotné pověření k revizi RVP přicházelo do NÚV postupně a chybělo řádné financování. Ačkoliv NÚV historicky disponuje odborníky na kurikulum, ústav se dokonce nedávno nechal slyšet, že od ministerstva nikdy nedostal jasné cíle revize rámcových vzdělávacích programů.

Není zatím zřejmé, ve které ze dvou organizací se bude více škrtat, přestože nástupnické jméno NIDV+ cosi napovídá. Zato jasné je překlenutí evropských projektů, které ze svého titulu musí pokračovat a být řádné ukončeny, aby došlo k úplnému čerpání evropských dotací. Projekty, které NÚV a NIDV organizují, mají své podobnosti, proto je v tomto ohledu jejich sloučení a větší provázání logickým krokem. Rovněž bude pokračovat revize výuky ICT, která je ze všech předmětů nejurgentnější.

Otazníky zatím visí nad strukturou nástupnické organizace a jejím dalším směřováním. Z předkládací zprávy ministerstva je zřejmé, že chce snižováním stavů docílit i větší konsolidovanosti agend a více upevnit svou kontrolu nad novou podřízenou organizací. „Připravené sloučení NIDV a NÚV si klade za cíl především provazování obsahových agend, optimalizaci řídicích struktur, zefektivnění práce servisních útvarů, a také zachování a do budoucna i posílení působnosti regionálních pracovišť v jednotlivých krajích. Při transformaci bude brán zřetel především na odborné potřeby tak, aby byl na maximum využit odborný potenciál obou stávajících OPŘO.“

Do konce roku bude zásadní od ministerstva slyšet, jak bude přesně vymezena agenda a struktura NIDV+. Na nová místa, zejména pak vedoucí, by měla být vypsána výběrová řízení a organizace by měla být obsazena odborníky, kteří jsou otevření změně, jakou bude Strategie 2030+ a potažmo revize RVP vyžadovat. Jakkoliv sloučení dává do jisté míry smysl, je vedeno ekonomickou úvahou, a proto by mělo být maximálně transparentní, aby se vyvrátily pochyby, že utrpí proces zlepšování vzdělávací soustavy. To mimo jiné znamená i odtajnění nové ministerské skupiny, která povede revizi RVP, nebo ujasnění role NIDV+ mimo běžící evropské projekty.

Inspirace z (a do) praxe: