EDUin 25. 11. 2024
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
18. – 24. 11.
ministerstvo školství zvažuje obrácení procesu přijímacích zkoušek na střední školy
vláda jednala o rozpočtu, výdaje na školství neodpovídají vládnímu prohlášení poslední dva roky
poslanci schválili novelu školského zákona, na kterou se dlouho čekalo
Týden stručně
Návrhem státního rozpočtu na rok 2025 se poslanci zabývali ve středu. V kapitole školství se počítá na příští rok s výdaji 291 miliard, což je oproti předešlým rozpočtům navýšení. Letos šlo na školství 273 miliard korun, v roce 2023 to bylo 265 miliard korun. „Předchozí dva roky prostředky, které směřovaly do školství, neodpovídaly vládnímu prohlášení, které říká, že se bude na školství dávat tolik, kolik dávají vyspělé země. To jest pět procent HDP. To jsme zdaleka nejenže nedodržovali, ale dokonce to i mírně klesalo. Což se následně za nedůstojného handrkování doškrabávalo a peníze v zásadě nestačily ani na mandatorní výdaje. Kolikrát to pak museli lepit třeba zřizovatelé,“ upozornil ve Studiu ČT24 programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký. Dotkl se mimo jiné také platů učitelů. Podle Hřebeckého je sice vláda uzákonila na úrovni 130 procent průměrné mzdy, ale nedala na to dostatečné prostředky.
Po loňské premiéře elektronické přihlášky na střední školy a třech přihlášek místo dvou by mohla přijímací řízení potkat další změna. Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla se resort přiklání k tomu, aby děti skládaly přijímací testy a až potom by podávaly přihlášky na střední. Jak píší Seznam Zprávy, změna by mohla dětem pomoci při rozhodování. „Technické novelizační body by mohly být načteny při současném projednávání novely školského zákona ve Sněmovně jako pozměňovací návrh,“ uvedl náměstek ministra školství Jiří Nantl v rámci kulatého stolu Stálé konference asociací ve vzdělávání a EDUinu. Do konce volebního období chce ministerstvo stihnout také drobnější úpravu, a to zrušení hybridní přihlášky. Tu vyplňovali uchazeči online, vytiskli a doručili do školy. Využilo ji ale velmi málo uchazečů a ještě školám poměrně komplikovala práci. Zůstala by tak pouze elektronická a papírová verze. Naopak se prozatím nepočítá s tím, že by se ještě dále rozšiřoval počet přihlášek, alespoň ne v blízké době.
Nový předseda Pirátské strany a bývalý primátor Prahy Zdeněk Hřib má za to, že by se mohlo zrušit ministerstvo školství a zodpovědnost za vzdělávání by se předala jednotlivým krajům. „Navrhoval bych ho zrušit po zkušenostech s řešením našich snah o přidávání míst ve školách. Kdy ministerstvo školství vytrvale blokovalo přidávání míst na gymnáziích. Podle mě by školství měly řešit ve skutečnosti kraje,” řekl v pořadu Seznam Zpráv Ptám se já. K nápadu se následně vyjádřili například dva bývalý šéfové resortu – Robert Plaga a Petr Gazdík. „Nový předseda Pirátů buď zešílel, nebo se jen snaží získat pozornost šokujícími výroky, protože větší hloupost jsem dlouho neslyšel,“ řekl pro CNN Prima NEWS Robert Plaga, který byl ministrem za vlády Andreje Babiše s tím, že Praha pod vedením primátora Hřiba selhala při zajištění kapacit na středních školách. Petr Gazdík, který vedl resort v kabinetu premiéra Petra Fialy mezi roky 2021 a 2022 si zrušení ministerstva dovede za určitých okolností představit. „Každopádně by to nemělo být už ministerstvo školství, ale ministerstvo vzdělávání. Příslušnou doménu jsem ještě jako ministr nechal zaregistrovat,“ řekl Gazdík pro CNN Prima NEWS s tím, že stávající systém neodpovídá 21. století. „Školství potřebuje nový systém. Zpackaná reforma veřejné správy školství nepřinesla nic dobrého,“ doplnil.
Pražský radní pro školství Antonín Klecanda v rozhovoru pro Deník N popsal plány, jaké má hlavní město s kapacitami škol. Například v lichý rok by se zájemci měli na osmileté gymnázium v Praze dostat snáze než v sudý. Na příští rok chce hlavní město zvýšit kapacity na středních školách i na víceletých gymnáziích. V rozhovoru radní pro školství Klecanda popisuje, na jakých středoškolských oborech chtějí místa přidat, kolik míst hlavní město plánuje, z jakého důvodu bude situace po přijímačkách zřejmě stejná jako letos na jaře nebo proč zatím nevzniká slibovaný středoškolský kampus. Podle Klecandy navyšují kapacity jako každý rok. „Někde je to v našich školách, někde je to ve školách ostatních zřizovatelů – ať jsou církevní, či soukromé. S počty je to trošku složitější, protože navýšení může znamenat různé hodnoty. Například když nějaký kraj řekne, že navýšil kapacity o 1200 míst, může to znamenat pouhých 300 míst na rok. Celkový počet se totiž vydělí čtyřmi roky studia,” vysvětluje pražský radní.
Sněmovna schválila novelu školského zákona ve středu a předcházelo tomu překvapující množství názorových střetů. „Bylo potřeba, aby se technické změny, které se za osm let od minulého zákona nasbíraly, dostaly do praxe,“ říká pro Radiožurnál předseda Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství a bývalý ministr školství Robert Plaga. Podle něj se dlouho čekalo například na řešení situace doktorandů. Novela posouvá jejich finanční zabezpečení. V rozhovoru Plaga dále mluví například o proměně vysokoškolského vzdělání do budoucna. Předpokládá, že budou běžné kratší studijní cykly.
Fakt, že domácí zázemí silně ovlivňuje vzdělávání dětí v Česku, potvrzují data mezinárodních srovnání i České školní inspekce. Z nich navíc vyplývá, že se českým školám nedaří situaci znevýhodněných dětí zlepšovat. Na konferenci Národního pedagogického institutu k tématu propojování ředitelů znevýhodněných škol se na tom shodli zástupci NPI a ministerstva školství. Sociální a ekonomické zázemí rodiny ovlivňuje podle Kláry Bezděkové z NPI například i to, na jaký typ středních škol se žáci hlásí. „K tomu, abychom měli dostatek talentu pro udržení společnosti a ekonomiky v chodu, bude podle mého názoru potřeba odblokovat lidský potenciál mimo městské střední vrstvy. To je velký úkol pro naše školství,“ řekl náměstek ministra školství Jiří Nantl (ČTK). Školy potřebují různou míru podpory podle toho, v jak náročném prostředí pracují. S tím by měla pomoci novela školského zákona, kterou v říjnu schválila vláda.
Výrok týdne
„Vyrůstal jsem v nesvobodě. Začíná to napomínáním, že takhle by se mluvit nemělo. Moje generace je na to citlivější, protože se bojí a panikaří, jestli se historie nevrací. Četl jsem například recenzi filmu Výjimečný stav od Honzy Hřebejka a jdou na mě mrákoty. Čtu, že film zobrazuje hloupé lidi, nechovají se hezky, a jestli bychom neměli přemýšlet o tom, že by se pracovníci Českého rozhlasu neměli takhle vyobrazovat. Takové recenze jsem četl během svého mládí. ‚Toto není socialistický člověk, tohle dílo nezobrazuje člověka zítřka‘. To mě hned napadá, že je to tady znovu. Možné to je, protože ideologie řídí svět. Myslím, že jediná možná cesta ven je vzdělání. Což neznamená titul, ale vzdělání obecně. Vzdělávat společnost je podle mě jediná cesta, jak se bránit opakování chyb, které lidstvo dělá znovu a znovu a znovu,” více zde:
míní o potřebě vzdělání herec Ondřej Sokol v podcastu Čestmíra Strakatého.
Rozhovor
Český vzdělávací systém je hodně rozčleněný a je třeba ho udržet po ekonomické i organizační stránce. Možné spojování škol se musí pořádně otestovat, než se zavede, míní předseda Asociace ředitelů základních škol.
Provozovat školu je drahé a ne každá česká víska na to má. I tak je ale u nás na 3000 zřizovatelů, což je podle ministerstva školství moc. Jejich počet chce proto do budoucna snížit, tím ušetřit a zefektivnit výuku. Možnou cestou k tomu má být slučování menších škol. „Pokud by k tomu docházelo, je potřeba myslet nejen na ušetření finančních prostředků. Mělo by jít především o zkvalitnění celého pedagogického procesu,” upozorňuje předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc, který je současně také ředitelem ZŠ Pečky na Kolínsku.
Zřizovatelů je u nás v porovnání s úspěšnými vzdělávacími systémy v zahraničí hodně. Je slučování malých škol cesta k lepšímu vzdělávání?
Je pravda, že český vzdělávací systém je hodně atomizovaný a je třeba, aby se dostal do stavu, který je únosný jak po ekonomické, tak po organizační stránce. Otázkou je, jakou cestu zvolit a jak k tomu přistupovat. Nemyslím si, že by bylo ideální to striktně vyřešit sloučením škol pod jednoho zřizovatele. Je tam celá řada rizik, které je potřeba předem eliminovat, aby to nezpůsobilo více škody než užitku.
Co jsou ty věci, které vás trápí?
Hodně citlivým bodem je slučování různých typů škol. To znamená například spojení základní školy a mateřské školy. Na konferenci Lepší škola bylo v prezentaci náměstka ministra školství Jiřího Nantla sice řečeno, že takto stejně už 30 procent škol funguje. Ale v okamžiku, kdy by to bylo „sloučeno silou”, je to pro základní školy, ke kterým by se mateřské školy přičleňovaly, další zátěž pro ředitele nově vzniklého subjektu.
V čem přesně?
Musí zvládnout všechny legislativní záležitosti související s dalším typem školy, odpovídá v podstatě za všechno na dvou subjektech. I kdyby to fungovalo třeba tak, že aparát mateřinky by přešel do základní školy, odpovědnost zůstává v tomto případě stále na řediteli základní školy. Což je vzhledem ke snaze o odbřemeňování ředitelů protimluv. Ředitelé by se měli věnovat převážně pedagogické činnosti, nikoliv řízení dalšího subjektu jako takového. V tomto případě jde návrh obrácenou cestou.
A kdyby se slučovaly mateřské a základní školy dohromady, kdo by nakonec byl tím ředitelem?
To je další otázka. Podle platné legislativy by se jím s největší pravděpodobností stal ředitel základní školy.
Co ti ředitelé ve školách, které se sloučí? Ti dostanou výpověď?
Nemyslím si to. Je důležité, aby byl ve škole stále někdo, kdo je schopen ji řídit. Těžko by ředitel základní školy v okamžiku, kdy se mu přičlení mateřská škola, toho byl ze dne na den v plném rozsahu schopen. Proto by tam stávající ředitelka měla určitým způsobem zůstat. Ať už by to bylo jako ředitelka detašovaného pracoviště bez právní subjektivity, zástupkyně ředitele nebo jinak. V každém případě by tam ale musela být osoba, která zná školku a věci související s jejím provozem.
A má takové sloučení smysl?
I to je samozřejmě otázka. Pokud se to týká úspory financí, tak si to úplně nemyslím. Paradoxně by si stávající ředitelka mateřské školy, která by se stala zástupkyní pro mateřskou školu pod sloučenou základní školou, mohla platově polepšit.
Kde by tedy byly přínosy tohoto slučování?
Přínosy by byly především ve sdílení jednotlivých činností. Školy by měly například společnou hospodářku, jednoho společného člověka na údržbu budov, sítí a podobně. V tomto ohledu jde podobné činnosti optimalizovat.
Mluvili jsme spolu o cca 3000 zřizovatelích. Kde by tedy měla být ta hranice „toto už je únosný počet“?
Na konferenci pan ministr zmiňoval, že by hranicí měl být celkový počet 5000 žáků. Při takovém počtu dětí je vidět výrazný ekonomický přínos. Docela zajímavá je studie Jakuba Fischera z VŠE, kde se zkoumalo, jak je možné systém optimalizovat a kolik by to přineslo finančních prostředků.
To ale nebylo úplně o slučování škol pod jednoho zřizovatele, jak se plánuje nyní.
To ne, ale je to možnost, která ukazuje, že spojování škol může ušetřit spoustu peněz. Studie hovoří o tom, že se musí vytvořit větší celky, které by fungovaly dohromady. Není to ale jen otázka ekonomická, je tam ještě druhý pohled, který je podle mě podstatnější a je často opomíjen.
Celý rozhovor si přečtěte na EDUin.cz.
Z edukalendáře
27. 11. → Praha → Sekce pro učitele finančních a ekonomických témat
Autor článku:
EDUin
