Čeští žáci jsou podprůměrní. Vyplynulo to ze zprávy PISA zpracované Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, která porovnává výsledky žáků 65 zemí světa v oblasti čtenářské gramotnosti, matematiky a přírodních věd.
V matematice se Česko propadlo nejvíce ze všech zemí – na 28. místo, v přírodních vědách byl pokles druhý nejhorší – na 27. pozici, daleko za Polsko (13.) a Maďarsko (17.). V porozumění a práci s textem čeští žáci dosáhli na 34. příčku.
Smutné výsledky vedly Josefa Dobeše, ministra školství, k zahájení přípravy plošného testování žáků 5. a 9. ročníků základních škol. Veřejná diskuze k prvnímu návrhu končí přesně dnes – 17. února.
Co mě překvapilo? Není to pokles kvality českého školství, vždyť o zhoršujících se schopnostech a znalostech žáků se mluví již roky. Tím hlavním překvapením bylo umístění žáků z čínské Šanghaje na 1. místě.
Přitom čínské školství není dobré, vyžaduje hluboké reformy a Číňané to vědí.
Doučování i o víkendech
Hodnota vzdělávání patří v čínské kultuře k jedné z nejdůležitějších. Učitelé se těší velkému respektu ve společnosti. Děti se učí každý den do večera pod dohledem rodičů.
Sama PISA uvádí, že zvláště střední školy jsou v Číně orientovány na přípravu na testy. Předměty jako hudba, umění, tělocvik jsou z rozvrhu zcela vypuštěny, protože nejsou součástí závěrečných testů.
Při svém pobytu v Číně bývám svědkem, jak naprostá většina studentů chodí na doučování, často o víkendech.
Výuka je založena na výkladu vyučujícího, postrádá jakoukoli interakci. Děti se učí nazpaměť, což mají dobře natrénováno z cvičení čínských znaků. Samostatné řešení problémů, rozvoj kritického myšlení, hledání řešení, kreativita či týmová spolupráce jsou neznámé pojmy.
Jak se uplatňují čínští studenti po ukončení školy?
Nezaměstnanost mladých lidí je v Číně velký problém. Loňská zpráva Čínské akademie společenských věd o rozvoji čínských talentů konstatuje, že v následujících třech letech absolvuje vysoké školy 11 až 12 milionů studentů, z nichž pouze 10 procent splní kvalifikační požadavky zahraničních a nadnárodních firem.
Výborní vyplňovači testů
Totéž potvrzuje poslední výroční zhodnocení obchodního prostředí, které vydává EU-čínská obchodní komora. Uvádí, že evropské společnosti by uvítaly inovaci čínského školského systému a zavedení kurikula orientovaného na praxi. Musejí totiž své čínské zaměstnance nákladně přeučovat.
Testování znalostí je nepochybně důležité pro řízení resortu školství. Nesmí se však stát smyslem výuky na školách. Žáci se pak podobně jako v Číně stanou výbornými vyplňovači testů, kterým budou chybět dovednosti pro praxi a znalosti nedokážou uplatnit.
Chci věřit, že autoři aktuálně vytvářené koncepce českého školství jsou si toho vědomi.
Autor je zakladatel vzdělávací společnosti HYL a výkonný předseda China Investment Forum