Snížit počet odkladů nestačí, musíme také snížit tlak na výkon a prohloubit spolupráci mateřských a základních škol

Blíží se zápisy do prvních tříd. Zhruba každý čtvrtý předškolák ale dostane odklad školní docházky. Česká republika tak patří mezi země s vůbec nejvyšším počtem odkladů. Je to mimo jiné známka toho, že na přechodu mezi mateřskou a základní školou existují určité bariéry. 

Podle posledních dat České školní inspekce mělo odklad povinné školní docházky 23,3 % dětí. Česko je na tom nejhůř v Evropě – v Belgii má odklad necelé procento dětí, v Německu dvě procenta a na Slovensku sedm procent dětí. Ve čtrnácti evropských zemích není udělování odkladů povoleno vůbec. Počty odkladů u nás se také liší regionálně a pohybují se v rozmezí od 13, 4 % – 30,4 % (ČŠI, 2021). Ministerstvo školství nedávno představilo čtyři variantní řešení odkladů.

EDUin vítá, že ministerstvo školství se rozhodlo odklady systémově a koncepčně řešit. Upozorňuje ale na to, že zpřísnění odkladů školní docházky samo o sobě nic neřeší. Bylo by vhodné vytvořit pro pedagogicko-psychologické poradny sjednocenou metodiku posuzování školní připravenosti a zajistit dostatečné kapacity na to, aby psychologové a psycholožky mohli děti pozorovat přímo při interakci ve školkách. Zároveň by učitelky a učitelé v mateřských i na základních školách měli pro podporu dětí využívat pedagogickou diagnostiku.

Co by celému systému mohlo pomoct:

• změnit pohled na pojetí přechodu mezi předškolním a základním vzděláváním
• provádět pedagogickou diagnostiku nejen v mateřských školách, ale i na 1. stupni ZŠ
• provázat spolupráci mezi předškolním a základním stupněm vzdělávání a snížit nároky na děti na obou stupních během přechodu z MŠ do ZŠ
• využívat formativního hodnocení
• zavést systém včasné péče, aby se s dětmi, které potřebují podporu, a jejich rodinami, pracovalo již v ranějším věku, ideálně alespoň od tří let.

Kateřina Lánská, analytička EDUinu: „Koncept školní zralosti je zastaralý, vychází z konceptu jednotné školy, kdy se očekává, že všechny děti budou umět ve stejný okamžik to samé. To ale neodpovídá vývojové psychologii. Namísto odstraňování nerovnoměrností ve vývoji dětí, které jsou přirozené, bychom se měli soustředit na to, aby měly všechny děti srovnatelné šance ve škole uspět. K tomu by měly sloužit nástroje pedagogické diagnostiky a úprava školního prostředí tak, aby se v něm mohlo učit každé dítě, pro které je určené.”

Tématu odkladů školní docházky jsme se věnovali i v analýze Auditu vzdělávacího systému za rok 2022. Přečíst si ji můžete zde.