Přizpůsobte předvolby souhlasu

Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.

Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu.... 

Always Active

Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů

No cookies to display.

Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.

No cookies to display.

Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.

No cookies to display.

Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.

No cookies to display.

Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.

No cookies to display.

Sociální sítě versus děti: Jak velký mají vliv a mohou být důvodem násilí?

v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 31. 3. do 6. 4., se věnujeme těmto tématům:

Dopadu sociálních sítí na děti;

zdravým vztahům jako prevenci násilí mezi žáky;

omezení prodeje energetických nápojů mladistvým.

Týden stručně

Seriál Adolescent otevírá debatu o dopadu sociálních sítí na děti

Čím děti tráví celé hodiny na smartphonech? Jak je algoritmy sociálních sítí formují? A může se dítě, které je vychováváno podle nejlepšího vědomí a svědomí, dopustit násilného zločinu? Tyto otázky prozkoumává seriál Adolescent, nejnovější hit Netflixu. Jeho popularita rozpoutala velkou debatu o tom, jak může nepozorovaně dojít k radikalizaci dětí a jak moc si napříč generacemi nerozumíme. Adolescent je příběh o třináctiletém chlapci, který je obviněn z vraždy své spolužačky. Pochází z běžné, spořádané rodiny, hned je tak jasné, že problém vězí jinde. Přestože jde o reakci na nárůst útoků noži ve Velké Británii, podobné případy můžeme najít i v Česku. Jde o první mainstreamový počin, který se věnuje frustracím dospívajících chlapců a tématu „incelství“. Podle odborníků jde o problémy spojené s internetovými komunitami a algoritmy sociálních sítí. Loňský výzkum Dublinské univerzity odhalil, že platformy TikTok a YouTube začnou mladým mužům zobrazovat do půl hodiny od založení účtu nenávistný obsah k ženám. Jednoduchým a úderným videím, kde influenceři jako Andrew Tate dehumanizují ženy a viní je za vše zlé, co se mladým mužům může dít, je jednoduché ve složitém období dospívání uvěřit. Co s tím? Mohou za to rodiče? Podle psycholožky Martiny Vňukové z 1. LF UK jde o úkol nás všech. „Celkově jako společnost se můžeme zamyslet nad tím, jestli jsme mohli udělat víc, protože to odkrývá obří téma sociálních sítí a toho, že netušíme, co se tam děje. Nerozumíme komunikaci dětí a pro rodiče je velmi náročné udělat něco víc, protože chybí celé pole gramotností, co se týče sociálních sítí a vzdělání,“ vysvětluje. Osvětu posouvá právě Adolescent. Britský premiér Keir Starmer oznámil, že se bude promítat přímo v tamních školách.

Co se „středověkými“ třídními schůzkami? Odborníci doporučují tripartity

Řada rodičů zažitý formát třídních schůzek považuje za ztrátu času. Učitelé nemohou kvůli ochraně osobních údajů mluvit o jednotlivých žácích hromadně, takže na konkrétní informace musí čekat rodiče fronty. Podle programového ředitele EDUinu Miroslava Hřebeckého je daný formát nedůstojný a neefektivní. Řešením mohou být tripartitní schůzky, kde se ve stanoveném čase sejde učitel, rodič a žák. Tyto schůzky pak lépe cílí na větší odpovědnost žáka a jeho osobnostní rozvoj.

Jen třetina ukrajinských teenagerů se v Česku dostane na střední, ukazují nová data

V Česku je asi 70 tisíc cizinců ve věku 15 až 19 let, ale jen 20 tisíc z nich navštěvuje střední školu, přičemž mezi ukrajinskými teenagery se na střední dostane jen každý třetí, ukazují nová data neziskové společnosti META. Dle organizace tato situace představuje riziko pro sociální systém i českou ekonomiku. Hlavní bariérou je podle analytika PAQ Research Karla Garguláka nedostatečná znalost češtiny. Ministerstvo školství dle slov tiskové mluvčí momentálně vyhodnocuje šetření ze začátku letošního roku, které má napomoci k identifikaci bariér a jejich odstranění.

Začínají zápisy na základní školy. Na co se připravit?

Od začátku dubna probíhají na základních školách zápisy do prvních tříd. Letos by mohlo nastoupit zhruba 120 tisíc žáků. Andrea Gričová z ČT24 shrnuje, na co vše se mají rodiče připravit. I přes možný přetlak doporučuje zvolit školu podle svých preferencí. Zápisy vyžadují vyplnění formuláře a předložení dokladů, jako jsou občanský průkaz a rodný list. U dětí, které mají v letošním školním roce odklad, i potvrzení o odkladu. V případě nedostatečné kapacity musí zřizovatel dítěti zajistit místo v jiné škole.

O přijímačkách na střední rozhoduje rodinné zázemí, míní učitelka a finalistka ceny GTP CZ

Eva Matějková, učitelka matematiky na ZŠ Trnka v Dobříši a finalistka letošního ročníku Global Teacher Prize CZ, byla hostem pořadu Ptám se já. S moderátorkou Marií Bastlovou probíraly zejména matematiku, kterou Matějková učí. K tomu, aby přestala být pro mnohé žáky strašákem, doporučuje kantorka rozkouskovat a strukturovat výuku tak, aby byla pochopitelná pro všechny. Dotkla se i přijímacích zkoušek na střední školy. Matějková kritizuje současný systém, který podle ní rozevírá na druhých stupních základních škol sociální nůžky.

Digitální technologie v kurikulu předškolního vzdělávání? Stát tím posvětí civilizační neduhy, říká ředitelka waldorfské mateřské školy

Nový Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání zavádí novinku: děti se budou učit digitální kompetence. Mateřským školám obecně to zkomplikuje život, ale těm waldorfským to přímo nabourá koncept vzdělávání, který má být zcela nedigitální. „Lidé ze státní správy argumentují, že předškolní děti do ruky tablety a mobily dostávají tak jako tak a stát musí zajistit, aby s nimi uměly v životě zacházet bezpečně a produktivně. Toho ale podle mě nedosáhneme předčasnou instruktáží,“ domnívá se Táňa Smolková, ředitelka waldorfské mateřské školy ve Slušticích u Prahy, která se podílela na doposud platném RVP pro předškolní vzdělávání. Rozhovor čtěte na webu EDUinu.

Výrok týdne

Klára_Laurenčíková_BW

„Naprosto zásadní je odmalička budovat dítěti pocit bezpečí. Uvědomit si, že s dětmi je potřeba nakládat s respektem, citlivě, být nablízku v těžkých, ale i úplně obyčejných chvílích. Dát jim třeba i krátkou, ale soustředěnou pozornost. Děti se neučí tím, co jim říkáme, ale co s námi žijí, jaké interakce s námi zažívají,“ více zde:

doporučuje v rámci prevence násilí mezi dětmi zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

V souvislostech

Vstát do školy a vypít energeťák. Dětská závislost na cukru a kofeinu škodí spánku, psychice i zdraví

V Česku pravidelně konzumuje energetické nápoje každé čtvrté dítě ve věku 11 let, u patnáctiletých je to již každé třetí. Stoupající problémy spojené s nadměrnou konzumací slazených a energetických nápojů se v posledních letech stále častěji objevují v diskuzích mezi lékaři, vědci i politiky. Pomůže tomuto problému připravovaný návrh zákona o věkovém omezení prodeje energetických nápojů, který by je zpřístupnil až od patnácti či šestnácti let?

Poslanecká sněmovna se aktuálně připravuje na hlasování o zákoně, který by omezil prodej energetických nápojů obsahujících vysoké množství cukru a kofeinu dětem mladším patnácti let. K zákonu jsou také návrhy zvýšit tento věk na šestnáct let, a to z důvodu, že do devátých tříd základních škol mohou chodit i patnáctiletí. Další možnou úpravou zákona je rozšíření regulace na všechny energetické potraviny (určité druhy bonbonů, žvýkaček a tyčinek, které obsahují povzbuzující látky, pozn. red.).

Snahy o omezení přístupu dětí k těmto nápojům však dlouhodobě narážejí na zájmy potravinářského průmyslu, například Svazu výrobců nealkoholických nápojů. Ten brojí nejen proti aktuálnímu návrhu zákona, ale i proti zvýšení daně na slazené nápoje a snížení jejich obsahu cukru, což navrhuje kabinetu premiéra Petra Fialy Národní ekonomická rada vlády. To by mohlo vést k nižší celkové spotřebě cukru v populaci, včetně dětí, a tedy i k nižším prodejům. Před jakými konkrétními dopady vysoké konzumace cukru a energetických látek však experti varují u dětí?

Celý článek Patricie Martinů najdete na našem webu.

Z edukalendáře

  1. 4. → Praha/Brno/Olomouc → Noc vzdělávání

  1. 4.– 27. 9. → Olomouc → Ekologické dny Olomouc

 

Chcete, aby se čtenáři dozvěděli o vaší události? Vyplňte formulář!

pavel_foceni_BW
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články