← Beduin ← Články

Sociální vyloučení a jeho souvislost se snižujícím se stupněm dosaženého vzdělání

26. 3. 2018

EDUin

Co přinesl týden 19.3. – 25.3.

Témata týdne: Státní maturita z matematiky i cizího jazyka bude pro mnoho studentů smrtící. Andrea Svobodová je učitelka angličtiny. Její kamarádka ze školy úspěšnou fotografkou v Dánsku. Pokud by musely maturovat z matematiky, na svá studia a kariéry by mohly zapomenout. Ve svém textu poukazuje na to, že naopak mnozí matematicky vysoce nadaní studenti na učňovských nástavbách nezvládnou jazyk (Rodiče vítáni). Civilní příprava obyvatel. Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová „uvažuje o tom, že by to byla jedna hodina za 14 dní“. Jde o transformovanou brannou výchovu, která se má zaměřovat na „zdravovědu, horský terén i vlastenectví“ (iDNES.cz). O poněkud odlišném konceptu civilní připravenosti mluví v rozhovoru pro Rodiče vítáni Bob Kartous. Kde se inspirovat k podpoře pracovních činností ve školách. První český ročník Maker Faire festivalu má ambici přinést do ČR “největší světovou přehlídku inovací, kreativity a důmyslnosti pro celou rodinu”. Jistě by v tomto smyslu posloužil jako dobrá inspirace pro vzdělávání ve školách. Politika a školy. O tom, jak vnímají různí politici vztah politiky (věci veřejné) a školy, svědčí anketa iDNES.cz.

Výrok týdne:

„Mají se učitelé ve školách veřejnému dění, včetně toho politického, vůbec věnovat? Mají vést žáky k tomu, aby se o něj zajímali a uměli si na něj udělat svůj názor a ten v případě potřeby veřejně sdělit? Diskuze o těchto otázkách se odehrává ve chvíli, kdy na půdě Poslanecké sněmovny, v jejím školském výboru, současně probíhá okopávání inovativních postupů a metod, které vedou žáky k samostatnosti a kritickému myšlení na úkor drilu a biflování.” Václav Zeman, Škola můj projekt, na svém blogu v reakci na snahy vytěsňovat inovativní prvky vzdělávání (Aktuálně.cz).

Novinky:

LOKÁLNÍ A SOCIÁLNÍ VLIV NA DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ: MLADÍ SOCIÁLNĚ VYLOUČENÍ SE JEŠTĚ VÍCE PROPADAJÍ

O takřka deset procent je ve věkové kohortě 20 – 29 let vyšší formální nevzdělanost lidí ze sociálně vyloučených lokalit oproti lidem ze stejného prostředí v kohortě 30 až 39 let. U teenagerů mezi 15 a 19 lety, žijícími v sociálně vyloučených lokalitách, je míra dosažení základního vzdělání pouhých 13 %, což je i s přihlédnutím k faktu, že někteří z nich ještě své vzdělání nedokončili, alarmující. Vyplývá to ze závěrů výzkumu, který se zaměřil na téma sociálně vyloučených lokalit z pohledu sociodemografických ukazatelů (Demografie, 2018). Výzkum potvrzuje obavy, že ačkoliv celkově roste vzdělanost obyvatelstva, nastupující generace zatížené sociální deprivací dosahují oproti generaci svých rodičů formálně nižšího vzdělání. Při komentáři ke studii prezentované před několika měsíci na konferenci České školní inspekce, na kterou jsme již upozorňovali, uvedl sociolog Karel Čada jako jeden z důvodů změnu zákona o povinné školní docházce, která dříve zahrnovala 8 let ZŠ a 2 roky SŠ, zatímco dnes se vztahuje na jeden rok MŠ a devět let ZŠ. Edita Stejskalová, která pracuje ve vyloučených lokalitách na Ostravsku (Britské listy), poukazuje na fakt, že dokonce i ty děti, které dokončí ZŠ, odchází pologramotné. Jedním z důvodů je vysoká koncentrace dětí s vysokou sociální zátěží v jedné škole, často se tak děje s vědomím a tichým souhlasem zřizovatele. Příkladem řešení může být ZŠ Grafická v Praze 5, kde se podařilo právě díky spolupráci se zřizovatelem snížit počet dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a tím usnadnit vzdělávání. Jako jeden z klíčových problémů akcentuje regionálně a místně podmíněné rozdíly ve vzdělávání i poslední Audit vzdělávacího systému v ČR.

SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI VÍTĚZÍ NAD TECHNOLOGICKÝMI, INVESTICE DO VZDĚLÁVÁNÍ VÍTĚZÍ NAD INVESTICEMI KAMKOLI JINAM

„Dominanci hodnoty sociálních dovedností nad technickými bolestně zažívá i převládající model české ekonomiky: německé, rakouské, nizozemské, italské, francouzské firmy, které prodávají po celém světě svým koncovým klientům, získávají dvouciferné marže z dodávek od svých „jednociferných“, technologicky zručných českých subdodavatelů,“ píše ve svém článku ekonom Pavel Kysilka (Česká pozice). Poukazuje na fakt, že se v ČR sice můžeme pyšnit srovnatelnými technologickými zdatnostmi, nicméně ty jsou stále častěji nahrazovány robotizací a algoritmizací. Úspěch budoucnosti je založen na opanování sociální skutečnosti. Na podobné změny poukazoval ve své přednášce na Global Education & Skills Forum (Dubaj, 17. – 19. 3. 2018) ekonom Harry Patrinos. Základní gramotnosti, zejména čtenářská, a tzv. soft skills jsou dominantními dovednostmi ekonomiky v období pokročilé automatizace. Poukazoval také na fakt, že investice do vzdělávání jsou pro společnost z makroekonomického hlediska jednoznačně nejvýznamnější (studie na toto téma, na nichž se podílel). Na fakt, že ČR se chová z tohoto hlediska neodpovědně, čehož nepřímým důsledkem je i neschopnost transformovat vzdělávací systém, upozorňuje v rozhovoru pro Salon Práva Bob Kartous. Odlišné představy o tom, co má dělat škola, představila v rozhovoru pro Novinky.cz poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková (ODS). Škola by měla mít podle ní zejména znalostní charakter.

SPOLEČENSKÝ SPOR NAD DOMÁCÍMI ÚKOLY POKRAČUJE

Moje děti sice domácí úkoly dělají a dělat je pravděpodobně budou, nicméně škola by neměla zasahovat do životů rodin a vynucovat domácí úkoly. Důraz na tento prvek a přesvědčení mnoha rodičů o tom, že je dobré, aby děti „dostaly ve škole naloženo“, je pevným pozůstatkem minulosti, kdy skryté kurikulum vedlo jednotlivce k odevzdanosti, poslušnosti a stádovitosti. Tak argumentuje ve svém článku na téma domácích úkolů ekonom Vladimír Pikora (Reflex). Učitelka a matka Lucie Tykalová si naopak myslí, že domácí úkoly jsou prospěšné, jelikož dítěti pomáhají zvládat učivo, zvyká si tak na povinnosti a rodič může nad domácími úkoly s uspokojením sledovat pokroky svých dětí (blog iDNES.cz). Učitelka Kateřina Halamová si to naopak nemyslí: cesty k učení se odpovědnosti vedou i jinudy, čtení je určitě lepší trénovat na tom, co děti baví číst a lepší je posilovat vnitřní motivaci k učení, než tu vnější (blog Respekt). Novinářka, někdejší učitelka a matka 4 dětí Saša Uhlová ve svém svědectví na portálu Rodiče vítáni poukazuje na fakt, že pro rodiče – zvláště ty, kteří nedisponují dostatečným vzděláním – může být nad jejich síly jakkoliv dětem pomáhat s domácími úkoly, jakkoliv to některé potřebují. Zajímavý souhrn poznatků z výzkumu na téma domácích úkolů přináší web časopisu Perpetuum.

PŘÍPADOVÁ STUDIE: JAK SE LOKÁLNĚ FORMUJÍ KOMUNITY RODIČŮ, KTEŘÍ CHTĚJÍ PRO SVÉ DĚTI SMYSLUPLNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Základní škola Hučák v Hradci Králové funguje oficiálně od roku 2016. Z hlediska finanční náročnosti jde o typickou regionální základní školu: měsíční školné činí 3 tisíce korun, roční tedy celkem 30 tisíc, což je méně než se platí na řadě pražských soukromých škol za měsíc. Škola pracuje s tzv. Jenským plánem, který respektuje 20 principů pedagogiky vyvažujících jedinečnost individuality a společenský charakter života. Škola okolo sebe soustředí rodiče a příznivce, kteří hledají právě partnerský, nikoliv paternalistický přístup ke vzdělávání dětí, chtějí dětem umožnit smysluplné učení a získávání dovedností pro jejich budoucí život. Rodiče jsou sami aktivními spolupracovníky školy. Kromě toho škola organizuje řadu dalších vzdělávacích aktivit, jak lze vyčíst z aktivně vedené stránky školy na Facebooku. Jednou z nich je výroční konference Cesty ke vzdělávání, o které informuje web Královédvorsko.cz. Letos proběhl už třetí ročník, na který se organizátorům podařilo najít stejně smýšlejícího sponzora, spolumajitele firmy Personalisté.cz. Pavla Lipovského. Kapacita byla měsíc dopředu vyprodána. Podobným způsobem se organizují rodiče v dalších městech. Podobnou konferenci, o kterou místní jevili stejně velký zájem, organizovali na podzim v Jihlavě.

Inspirace z (a do) praxe: