Spor o financování českého školství ukazuje, že podpora vzdělávání není prioritou

Co přinesl týden  18.5. – 24.5. 2015

Témata týdne: Konzervativní iniciativa Výbor na ochranu rodičovských práv organizuje petici namířenou proti záměrům ministra Chládka. Kritický komentář k záměru povinných čipů publikoval Martin Fendrych (ČRo). Kritiku Marcela Chládka ve věci jeho xenofobních názorů a snahy obstruovat inkluzi napsal Jiří Leschtina (HN). Kolem Marcela Chládka je dle komentáře Respektu v poslední době velmi horko a údajně se chystá odejít. Ondřej Šteffl v komentáři pro LN (23. 5.) argumentuje, že zhoršující se výsledky státních maturit v posledních třech letech jsou pravděpodobně způsobeny nevyvážeností testů. Možnost odebírat tituly, akreditace na školu a další změny novely zákona o VŠ přináší Týden.cz. Miloš Zeman podepsal novelu č. 247/ 2014 Sb. o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, která umožňuje další existenci lesních školek i jiných organizací pracujících s předškoláky.  Právo upozorňuje na ubývající pestrost vzdělávání na ZŠ.

Výrok týdne: 

„Nechápu, jak k tomu ministr došel, nic takového novela neumožní.“ Předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer k interpretaci Marcela Chládka, že nový zákon o VŠ umožní snížit počet vysokých škol (Respekt č. 21). Článek zpochybňuje potřebu omezovat počet VŠ i to, že by tento krok zvýšil kvalitu VŠ studia v ČR.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

• Proběhlo třetí setkání inovátorů ve vzdělávání pod patronací EDUin, tentokrát na Buchově. Více než 40 lidí z nejrůznějších oblastí vzdělávání se o víkendu sjelo do meeting centra v Buchově na třetí ročník setkání pořádaného EDUin s cílem mapovat aktuální vývoj ve vzdělávání a jeho další směřování. Mezi profesionály rezonuje trvalá nekoncepčnost v oblasti vzdělávací politiky, projevující se aktuálně v protichůdných vizích přijatých strategií (Strategie vzdělávání 2020, Strategie digitálního vzdělávání 2020) a kroků MŠMT. Naopak panuje shoda, že často podceňovaný potenciál škol a učitelů je relativně značný, je ale třeba se velmi důkladně zamýšlet nad tím, jak ho podpořit. V Buchově byly prezentovány projekty Vzorová samospráva České středoškolské unie, Rok technického vzdělávání Svazu průmyslu, Mapa sociálních novátorů Ashoky, Scioškola, Vzdělávací městečko Český Krumlov, Čtení pomáhá nadace manželů Romanových, Elixír do škol nadace Depositum Bonum, Města vzdělávání a Extra třídy EDUin a Akademie III. věku (ZUŠ Hostivař).
• Spor o financování českého vzdělávání. Ministr školství Chládek se dostal do zásadního sporu s ministrem financí Babišem ohledně financování českého formálního vzdělávání. Zatímco Chládek požaduje navýšení rozpočtu školství o 5 mld Kč (ČRo), Babiš plánuje zkrácení téhož rozpočtu o 9 mld Kč. Ministr Chládek prohlásil, že v případě naplnění plánu ministra financí „u toho neche být“ (Deník.cz).  Spor o rozpočet je více než překvapivý, jelikož ČR stále výrazně zaostává za průměrem OECD a ještě výrazněji za nejvyspělejšími zeměmi v proporci veřejných prostředků investovaných do vzdělávání. Snížení může mít výrazně negativní dopad na dlouhodobý rozvoj i na aktuální reformy, jako je podpora inkluze, implementace digitální strategie, kariérní řád a s ním spojená výše platů učitelů. EDUin důrazně odmítá politiku snižování investic do vzdělávání a považuje ji za ohrožování budoucnosti rozvoje této společnosti. V tomto smyslu komentuje situaci Bob Kartous (ČRo).

• Je současná generace studentů na VŠ „plenková“? Je sociálně pasivní? Kathleen Parker, komentátorka Washington Post, poukazuje na trend tzv. „trigger warnings“, tedy varování, která upozorňují studenty na amerických univerzitách, že daný kurz nebo přednáška mohou vést k „nepříjemným“ či „nežádoucím“ myšlenkám (překlad abstraktu na Britských listech). Parkerová argumentuje, že „ochraňovat“ studenty před myšlením a uvažováním je principiálně špatně a nazývá generaci studentů „plenkovou generací“. Jako „později dospívající“ označil současnou generaci mladých v nedávném rozhovoru pro HN rektor MU v Brně Mikuláš Bek. V souvislosti se současnou generací vysokoškolských studentů napsal kritický komentář Bob Kartous. Argumentuje, že studenti VŠ jsou sociálně výrazně pasivní a nemají zájem o rozvoj společnosti, o veřejná témata. Na text reagovala studentka VŠ Lucie Krylová, která vidí problém v tom, že současná generace je v mnohem složitější situaci stran orientace ve světě, což ji vede k zahledění do sebe sama. Neschopnost studentů kriticky uvažovat už dříve spojila vysokoškolská učitelka Mirna Šolić s faktem, že čeští studenti se neučí psát (vše Britské listy).

• Jsou pedagogické fakulty nefunkční? Lukáš Šlehofer (Scio) zveřejnil na firemním blogu 7 důvodů, které podle něho zapříčiňují nefunkčnost pedagogických fakult. Tomáš Bederka, předseda studentského spolku Agora na PedF UK, v rozhovoru pro Britské listy částečně souhlasí, poukazuje však na pozitivní trend v posledních letech: aktivitu samotných studentů. Jedním z demotivujících faktorů je podle něj nízké ohodnocení učitelů a nemožnost kariérního růstu. S podporou děkanů ped. fakult žádají školské odbory 5% navýšení platů (ČTK). Podle informací MŠMT se průměrný plat učitelů v regionálním školství pohybuje pod republikovým průměrem (Aktuálně.cz).

Inspirace z (a do) praxe

• Studentské praxe. Portál zprostředkovávající praxe mezi firmami a VŠ studenty.

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

• Pojďte do školky! Konference k předškolnímu vzdělávání dětí ze sociálně nepodnětného prostředí, 3. 6. 2015, Masarykova kolej, Thákurova 1, Praha.
• Konzultace s Nadací Karla Janečka v EDUpointu. Přijďte se zeptat, zda by váš vzdělávací projekt mohl získat podporu. 2. 6. mezi 12 a 16, Staroměstské náměstí 4, Praha.