Sdílet článek
Upozorní na to i Týden pro wellbeing ve škole.
Anna Brzybohatá 30. 1. 2024
Zprávy o tom, že se na škole střílelo nebo žák napadl učitele, už neslyšíme jen ze zahraničí. Děje se to i u nás. A jak vidíme na příkladech z poslední doby, děje se to častěji než kdy dřív. Student střední školy, který zabil učitele mačetou, nebo tragická událost před Vánocemi na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde student školy zabil 14 lidí a pak i sebe, jsou vyvrcholením dlouhodobého přehlížení tématu duševního zdraví. Veřejnost se o něj začala více zajímat prakticky až s příchodem covidu. Věnovat se mu proto bude intenzivně také Týden pro wellbeing ve škole.
V první polovině října loňského roku zveřejnil Národní ústav duševního zdraví velmi znepokojivá data z monitoringu duševního zdraví žáků na tuzemských základních školách, která dosud chyběla. Výsledky? Na 40 procent žáků vykazuje známky střední až těžké deprese, 30 procent úzkosti. Šikanu zase řešilo 57 procent základních a 63 procent středních škol. Duševní zdraví dětí a dospívajících je tak nyní vnímáno jako jedno z klíčových témat, na které by se mělo školství zaměřit. Řešit by ho navíc mělo velmi rychle, protože odbornou pomoc by potřeboval každý třetí žák.
Na 60 organizací proto usiluje o to, aby pojem wellbeing nebyl na školách jen okrajovým tématem, ale jedním z těch zásadních, kterému se vedení i pedagogové budou dostatečně věnovat. Vzhledem k tomu, že mají společný cíl, vydali se k němu i společnou cestou a rozhodly se v termínu 13. až 20. února uspořádat v rámci Česka společně Týden pro wellbeing ve škole.
13.–20. února 2024
Několik desítek organizací z celé České republiky se spojilo!
Protože chceme školy, kde se všichni cítí dobře, navazují funkční a podpůrné vztahy a mohou naplno rozvíjet svůj potenciál. Protože duševní zdraví je základ. Protože děti, které jsou spokojené, se také mnohem lépe učí.
„Abychom školám a dalším zájemcům nabídli co nejširší škálu příkladů a inspirací, jak k podpoře wellbeingu ve vzdělávání přistoupit, bylo propojení s dalšími aktéry naprosto logickým krokem. Máme velkou radost, že se nám podařilo vytvořit tak širokou platformu organizací, které téma wellbeingu spojuje,” míní Lenka Felcmanová, vedoucí pracovní skupiny Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+, která je také předsedkyní a spoluzakladatelkou Society for All (SOFA).
A co je to vlastně wellbeing, který s postupem času nabírá na důležitosti? Jde o stav, kdy se lidé cítí v určitém prostředí dobře. Takové prostředí je podnětné, podporující a díky tomu je v něm snazší maximálně rozvíjet svůj potenciál. Cílem Týdne pro wellbeing ve škole je tedy nejen zvýšit povědomí odborné i široké veřejnosti o tom, co samotný pojem znamená a kterých oblastí se dotýká, ale také vykročit k celospolečenské shodě, že je základní podmínkou pro zlepšování duševního zdraví i vzdělávacích výsledků studujících.
Hlavním hostem závěrečné konference v pražském Centru současného umění DOX bude Sharon Hoover z University of Maryland, která pohovoří o podpoře wellbeingu vyučujících, prevenci syndromu vyhoření i konkrétních preventivních aktivitách pro pedagogy. I pro ně je totiž wellbeing důležitý, protože ani učitelé na tom nejsou se spokojeností nejlépe. Přitom bezpečné a inspirující prostředí je prevencí například právě proti syndromu vyhoření, který častěji ohrožuje pomáhající profese, jako jsou zdravotníci, sociální pracovníci nebo pedagogové. Pocit vyhoření má každý pátý Čech, což je nejvíce za posledních devět let.
Wellbeing zahrnuje několik vzájemně souvisejících oblastí – fyzickou, kognitivní, sociální, emoční a duchovní. K podpoře každé z nich je možné využít širokou škálu opatření, od zdravého stravování, přes nenásilnou komunikaci po hodnotové vzdělávání. Do celého Týdne pro wellbeing ve škole se zapojí kromě organizace SOFA také např. organizace Nevypusť duši, Začít spolu, META či ReplugMe.
„Dlouhodobě usilujeme o to, aby téma wellbeingu, zejména toho digitálního, dostalo v českém školství a celkově v české společnosti mnohem více prostoru. Jeho dosahování se totiž ukazuje být klíčovou kompetencí budoucnosti, na kterou je žáky i učitele potřeba systematicky připravit. Tento úkol nabývá na důležitosti a závažnosti i s ohledem na stále se zhoršující stav duševního zdraví dětí,” vysvětluje výkonná ředitelka ReplugMe Jana Klusáková Seďová s tím, že se díky zapojení velkého počtu organizací otevírají široké možnosti, jak zvýšit povědomí o potřebnosti podpory wellbeingu ve vzdělávání. V rámci programu proto chystají vzdělávací akce pro pedagogy i další odborníky pracující s dětmi a také pro rodiče.
„Těm nabídneme například bezplatný webinář, který jim pomůže zorientovat se v online světě dětí. Ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem uspořádáme workshop pro pedagogy a společně s Nadací O2 nabídneme vzdělávání i dalším odborníkům pracujících s dětmi, ať už ve škole, v sociálních službách či jinde,” dodává výkonná ředitelka ReplugMe.