Státní maturity  – čím dál více otazníků

Autor rekapituluje otázky, které ho napadají při sledování debaty okolo státních maturit. Zabývá se především tím, co by mělo být jejich cílem a jakou by měly mít podobu, aby tento mimořádně nákladný projekt měl pro vzdělávání pozitivní efekt.

1) Co je cílem maturitní zkoušky?

Přestože se státní maturity připravují déle než 10 let a za tu dobu dospěly ke konkrétní podobě didaktických testů, písemných prací a ústních zkoušek, doposud nepanuje shoda mezi učiteli, co je vlastně jejich cílem. Původní cíl, že půjde o vstupenku na vysoké školy bez přijímacích zkoušek, se nepodařilo naplnit. Další cíl, že se na základě výsledků maturit budou srovnávat školy (a identifikují se ty špatné, tedy adeptky na zrušení…), postrádal smysl od samého počátku, protože nelze srovnávat absolventy víceletých gymnázií s absolventy nástaveb na odborných učilištích. Poslední cíl, že státní maturita nastaví minimum, které musí každý ovládat, také zůstal nenaplněn, protože ani na tomto minimu se učitelé neshodnou. Je třeba najít jiné cíle…

Podle mého názoru by maturita měla být příležitostí k tomu, aby absolvent střední školy ukázal, co všechno se naučil. Jejím jádrem by měla být veřejná obhajoba teoretické nebo praktické absolventské práce (podrobněji ji popisuji v článku Jak by mohly vypadat kvalitní maturity. U maturitní zkoušky by nemělo chybět prezentační portfolio, kterým absolvent prokáže, co všechno během posledních čtyř let dokázal. Sama maturita by měla mít důstojný průběh a slavnostní ráz, aby se tím zdůraznil význam této zkoušky i její prestiž. Maturitou student završuje jedno období svého života a vstupuje do nového. Opouští svou školu, na které strávil několik let, a míří na školu vysokou, vyšší odbornou nebo do svého prvního zaměstnání (v horším případě na úřad práce, což si jistě nepřejeme, ani to nikomu nepřeji…).

Možná tento můj názor nesdílí většina společnosti a cíl maturit vidí jinde. V tom případě by ale bylo dobré, aby se sešli zástupci vysokých škol, zaměstnavatelů, zaměstnanců, pracovníků úřadu práce (tedy těch organizací, kam absolventi směřují nejčastěji) a našli společně shodu, co jiného by mělo být cílem maturit a zda je reálné ho dosáhnout. V této „stálé maturitní komisi“ by měli být i zástupci politických stran (nejlépe jejich skuteční či stínoví ministři školství), protože ti především rozhodují o podobě maturit, a to prostřednictvím zákonů, které schvalují v parlamentu. Až po této diskuzi, která by měla mít i veřejný rozměr, můžeme přistoupit k definování obsahu a cílů nové maturity.

2) Z čeho se má maturovat?

Tradičně se maturovalo vždy z češtiny, cizího jazyka a dalších dvou vyučovacích předmětů. Původně obsah maturit vycházel z učebních osnov, na jejichž základě vznikly i katalogy požadavků k maturitní zkoušce, které připravil CERMAT. Nyní ale budou vstupovat do posledních ročníků studenti, kteří se neučili podle osnov, nýbrž podle školních vzdělávacích programů. V nich jsou definovány jako hlavní cíl vzdělávání „klíčové kompetence“. Nová podoba maturit se tedy musí soustředit především na ně! Je třeba najít vhodné nástroje pro jejich ověřování. Např. didaktický test se k tomu příliš nehodí…

Ve světě se prosazuje koncepce vzdělávání založená na gramotnostech. Do českých rámcových programů sice ještě nepronikla, ale v rámci jejich revize se plánuje zařazení „gramotností“ do RVP. Pokud má něco smysl zkoušet u maturity, pak jsou to právě gramotnosti – matematická, čtenářská, přírodovědná a počítačová. Didaktické testy současné státní maturity už několik málo otázek zaměřených na gramotnosti obsahují, ale vedle toho jsou plné dalších nesmyslných úloh.

Všichni maturanti procházejí jen češtinou. Své matematické dovednosti prokazovat nemusejí, protože mají na výběr mezi matematikou a cizím jazykem. O přírodovědnou gramotnost se už nezajímá u maturit skoro nikdo. A počítačová gramotnost, bez níž se člověk v dnešním světě neobejde vůbec, u maturit chybí rovněž, což je nejpodivnější…

Je evidentní, že současná podoba maturit musí projít významnějšími změnami, aby její absolventi byli připraveni vstoupit do života!

3) Kdo má maturity připravovat?

CERMAT dostal na přípravu státních maturit více než 10 let a spotřeboval na jejich tvorbu přes miliardu korun. Za takovou dobu a tolik peněz bych očekával mnohem kvalitnější produkt! Podle mého názoru tato instituce selhala. Tím, že se vymění její ředitel, ale mnoho nenapravíme… Nabízí se tedy otázka buď CERMAT zrušit, nebo ho výrazně transformovat (případně rozdělit).

Současná situace, kdy CERMAT tvoří katalogy požadavků k maturitě, dále vytváří evaluační nástroje, sám zkoušku realizuje a nakonec hodnotí její kvalitu a významně ovlivňuje odvolací proces, je neudržitelná. Je třeba oddělit tvorbu konkrétních cílů maturit, realizaci maturit a kontrolu kvality této realizace.

Cíle maturit by měla tvořit výše zmíněná „stálá maturitní komise“, která bude mít k dispozici odborníky na vzdělávání, kurikulum, testování i jednotlivé obory. Realizaci by mohla provádět státní instituce, nebo soukromá firma (případně právnická osoba typu obecně prospěšné společnosti), a to na základě výběrového řízení. Výslednou kvalitu by opět mohla hlídat „státní maturitní komise“.

4) Co a jak učit?

Ať už bude maturita jakákoliv, vždy půjde o jednorázovou zkoušku na konci studia. Nejdůležitější otázkou školství nadále zůstane, co a jak učit. Maturita samozřejmě zpětně ovlivňuje, co se učí, případně i jak se to učí. Pokud bude maturita nekvalitní, negativně ovlivní výuku na středních školách. Jestliže bude maturita kvalitní, může ovlivnit výuku pozitivně. Nehledejme v ní ale hlavní prostředek k nápravě českého školství.

Kvalitní školství dělají především kvalitní učitelé a efektivní systém vzdělávání. Stejně jako v případě maturit i zde jsme vlastně na začátku… Chybí shoda v tom, jak se pozná kvalitní učitel, a systém školství je rozkolísaný po chaotických zásazích bývalého ministra Dobeše. Čeká před námi ještě mnoho a mnoho práce…

Autor je šéfredaktorem webu www.eucebnice.cz