Štěpánka Baierlová: Je třeba vyvinout tlak na MŠMT, jinak revize RVP zůstane jen na papíře

Pročítám si návrh nového kurikula pro české základní vzdělávání, který právě prochází veřejným připomínkovým řízením. Rozumím tomu, proč nový rámcový vzdělávací program vzniká, chápu nutnost změny výuky ve školách, které chce dosáhnout. Obecné části dokumentu mým uším zní krásně. 

Vítám odkaz na genetický konstruktivismus a výuku orientovanou na budování schémat, rozvojové nastavení mysli a „mathematical mindset“, formativní hodnocení, singapurskou matematiku a RWCT, propojování matematiky s dalšími vzdělávacími oblastmi a obory, individualizovanou a diferencovanou výuku včetně systematické práce s nadanými žáky. 

Ale tak to nemusí mít všichni učitelé. Je potřeba jasně a srozumitelně vysvětlit smysl a nutnost reformy tak, aby ji učitelé přijali za svou. A to i proto, že zavedení nového kurikula je opravdu náročný proces, na který školy budou muset napřít síly. A budou k tomu potřebovat velkou podporu. 

V dokumentu, tak jak vypadá teď, se bohužel učitelé mohou rychle ztratit, a to i ti, kteří teoretickému rámci reformy rozumějí. Myslím, že jsem celkem zkušená učitelka a orientuji se v tom, co je rámcový a školní vzdělávací program. Přesto mi spousta věcí není vůbec jasných a nevím, jak bych měla s implementací nového kurikula ve svém oboru začít.

Tady je v bodech několik věcí, o kterých přemýšlím:

1/ Líbí se mi zaměření na kompetence, ale nemělo by to vypadat tak, že jde o rezignaci na znalosti. Znalostmi to nekončí, spíš začíná, protože kompetence rozvíjíme na znalostech, ne ve vzduchoprázdnu. 

2/ Kurikulum zdůrazňuje nově jako hlavní cíl i gramotnosti, a to matematicko-logickou a čtenářsko-pisatelskou. Mnoho učitelů se asi zeptá, jaký je rozdíl v rozvoji gramotností a kompetencí. Jaký podíl v tom budou hrát vzdělávací oblasti matematika a český jazyk, ze kterých tyto gramotnosti vycházejí. Budou se ptát, jak se tyto gramotnosti rozvíjejí v těchto klíčových vzdělávacích oblastech.

3/ Vrtá mi hlavou, jak učitelé ověří, že žákovské kompetence a gramotnosti opravdu rozvíjejí. K tomu potřebují nějaké nástroje, v návrhu kurikula se o nich ale nemluví. Výzkumy ukazují, že pokud se učitel na kompetence nezaměřuje cíleně, úspěch se nedostaví. To je problém, který se v současné době objevuje ve většině škol. Kompetence se rozvíjí jakoby „mimochodem”, proto k posunu téměř nedochází. I proto potřebují učitelé jasnou cestu, která je k rozvoji kompetencí a gramotností dovede. 

4/ Celé kurikulum je konstruované kolem očekávaných výsledků učení (OVU) – neboli popisu toho, co bude žák umět na konci procesu vzdělávání nebo v tzv. uzlových bodech. Tento popis je ale velmi obecný a abstraktní. Co například konkrétně znamená „kriticky hodnotí matematické modely a ověřuje jejich platnost v reálném kontextu“? Jak můžu jako učitel ověřit, že žák tohoto cíle dosáhl? U mnoha cílů chybí příklady, někdy jsou příklady naprosto triviální a danému cíli neodpovídají. Chybí navíc gradované příklady, které by ukázaly, jak mají učitelé diferencovat výuku. To by šlo dle mého názoru jednoduše vyřešit – doplnit do návrhu nového kurikula ke každému stupni OVU několik gradovaných příkladů, které by učitelům, ale i žákům pomohly zjistit, kde na požadované cestě jsou. 

5/ Také mi není jasné, zda se dokument snaží popsat optimální, nebo minimální úroveň dosaženého vzdělání. Je v něm u matematiky uvedeno, že vzdělávací obsah byl stanoven podle Globálního rámce (Global Proficiency Framework, UN), který vymezuje minimální požadavky znalostí a dovedností žáků v 1. až 9. ročníku. Zároveň se ale stanovené výsledky učení označují jako optimální. Je tedy optimální znalost českého základního vzdělání znalostí minimální podle mezinárodního vzdělávacího standardu? To by bylo problematické, protože výzkumy ukazují, že lepších výsledků dosahují žáci, pro které učitelé plánovali vyšší cíle.

6/ Další nejasnosti se týkají toho, jak se budou výsledky vzdělávání vztahovat k Jednotné přijímací zkoušce na střední školy. Neměla by náhodou být designována v souladu s cíli kurikula a stane se tak? Bude naplnění OVU dostačujícím předpokladem pro studium na SŠ, ať už bude přijímací řízení vypadat jakkoliv?

Otázek je opravdu mnoho. Myslím, že je potřeba na MŠMT vyvinout tlak, aby na ně stát našel přesvědčivé odpovědi před tím, než dokument uzavře jako hotový. Pokud učitelé nebudou mít jasno, proč a jak kurikulum implementovat ve svých školách, pokud neuvidí několik modelových správných cest, aby si mohli v klidu a bez obav vybrat svou vlastní, nic se nestane. Reforma zůstane opět jen na papíře.