Stoupá počet předčasných odchodů ze vzdělávacího systému

Co přinesl týden 13. 5. – 19. 5. 2019

Krátce:

• Nezávislá komise se mýlí, v maturitních testech byla chyba v zadání, říká iniciativa Maturitní data – odtajněno. Její zástupce Oldřich Botlík upozorňuje na úlohu č. 11 v didaktickém testu z matematiky. Podle něj má příklad vlivem špatného zadání více správných řešení. Na to negativně reagovali Josef Kubát za JČMF a Eduard Fuchs z komise MŠMT.
• ČOSIV nesouhlasí s umisťováním dětí v diagnostických ústavech pro zlepšení problematického chování. Minulý týden jsme se věnovali poslaneckému návrhu, který žádá návrat placených pobytů v „pasťácích“. „Skutečně účinná jsou jedině komplexní řešení, která zahrnují celou škálu opatření zaměřených na podporu dítěte, jeho rodiny i školy, ve které se vzdělává,“ konstatuje analytický materiál opřený o expertizu Terezy Pemové  (Národní institut pro děti a rodinu) a Radka Ptáčka (1. lékařská fakulta UK).
• Nadační fond Eduzměna představil analýzu českého vzdělávacího systému. Věnuje se výsledkům žáků, ale také ředitelům či zřizovatelům. Její závěry (Eduzměna) mají sloužit k 5leté pilotáži změny ve školství, která se odehraje v jednom z krajů v letech 2020 – 2024. Ředitel nadačního fondu Eduzměna Zdeněk Slejška vysvětluje, že impulzem k založení nadačního fondu jsou zvětšující se nerovnosti mezi regiony a školami (HN). EDUin je jedním z obsahových partnerů projektu.
• Odborná porota Global Teacher Prize CR objíždí finalisty a hodnotí jejich výuku. Porotci absolvovali výjezdy do Ostravy, Olomouce a Litoměřic a sledovali, jak jednotliví pedagogové učí. Měli zatím možnost vidět hodiny angličtiny, biologie a dějepisu, vítěze vyberou 10. června. Podívejte se na fotky na našem Facebooku nebo si přečtěte krátké dojmy z návštěv (GTP).
• Učitelské platy by měly být konečně ve střednědobém výhledu státního rozpočtu. Uvedl to ministr školství Robert Plaga po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou. „Garantuji vám, že průměrný plat učitele v roce 2021 bude 45 000 korun a práce na rozpočtu, ať už na rok 2020, pak následném 2021, tomu i přizpůsobím,“ doplnila ministryně (ČTK).
• Praha letos dala dodatečnou miliardu ze svého rozpočtu na učitelské platy. Každý zaměstnanec by tak měl ročně obdržet navíc zhruba 20 tisíc korun (PražskýDEN). Jde zejména o dorovnání vyšších životních nákladů v hlavním městě. Současně se Praha potýká s nedostatkem učitelů, zejména přírodovědných a technických oborů (Česká škola), upozorňuje radní Šimral.
• Člověk v tísni předal ceny Gratias Tibi pro inspirativní iniciativy mladých lidí, vybíral mezi 75 nominanty. V kategorii ZŠ vyhrál projekt Dám ti kus sebe, charitativní akce k dárcovství vlasů na paruky pro nemocné. Mezi středoškoláky zvítězil projekt Menšiny mezi námi věnující se integraci cizinců. V kategorii do 30 let pak zabodovala kampaň Konsent zaměřená na prevenci sexuálního obtěžování. Další oceněné a fotky naleznete zde (Člověk v tísni).

Výrok týdne: „Musíme chápat, že když křičí a perou se, nebo se naopak odstřihnou a zírají tupě do zdi, že to je jejich způsob, jak se uklidňují a regulují. Jinak to nedokážou. A my musíme tisíce a statisíce špatných zkušeností, které ty děti mají, pomalu přepsat dobrými zkušenostmi. Musíme jim vytvořit a ukázat bezpečí. A musíme být připraveni na to, že jim dlouho potrvá, než pochopí, co to takové bezpečí vůbec je.“ Norský psycholog Lars Lysker vysvětluje, jak pomáhat dětem s komplexními traumaty (Rodiče vítáni).

V souvislostech: 

• NA 6 % ŽÁKŮ ODCHÁZÍ V 8. TŘÍDĚ ZŠ, NA SEVEROZÁPADĚ ČR DOSAHUJE KAŽDÝ PÁTÝ ŽÁK JEN ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁNÍ. K ČEMU VEDE NÍZKÁ GRAMOTNOST?

Podle dat ministerstva školství, která zveřejnila ČTK, vyplývá, že bezmála 6 % ze všech žáků, kteří dokončovali povinnou devítiletou školní docházku, ji neuzavřelo v 9. třídě a následně školu opustili. To znamená, že v daný moment nemají uzavřené základní vzdělání (jímž je dokončení 9. tříd ZŠ) a ze školy odcházejí – nejčastěji v 8. třídě vlivem opakování ročníku nebo odkladu zahájení školní docházky. V konkrétních číslech jde o 4 797 žáků z celkového počtu 82 091, kteří absolvovali povinnou školní docházku. Jak vyplynulo z konverzace nad těmito statistikami (Facebook), ministerstvo školství nedisponuje přenositelným identifikátorem žáků, který by umožňoval sledovat, kolik ze zmiňovaných se do školy vrátilo, aby si základní vzdělání doplnilo.

Obdobná situace panuje i ve středním školství, kde narůstá počet předčasných odchodů ze vzdělávání. Výsledky šetření EU Labour Force Survey ukazují (Facebook; tabulka níže), že mezi rokem 2014 a 2018 stoupl počet osob ve věku 18 až 24 majících maximálně základní vzdělání a dále nestudujících o bezmála šestinu. V roce 2017 šlo o nárůst dokonce o pětinu. Opět se ukazuje, že situace je nejkritičtější na severozápadě Čech a v Moravskoslezském kraji. Je alarmující, že téměř každý pátý v Ústeckém a Karlovarském kraji má jako nejvyšší kvalifikaci základní vzdělání (statistika zahrnuje ale i nižší). „Bez vzdělání se mladý člověk stává pouhým biologickým materiálem a snadnou obětí vlastní negramotnosti, sekundárně pak šmejdů všeho druhu,“ komentuje data Bob Kartous a dodává, že mezi dokončeným a nedokončeným základním vzděláním je z hlediska možného praktického uplatnění relativně bezvýznamný rozdíl (A2larm).

Výsledky žáků jsou silně závislé na socioekonomickém statusu žáků, tedy jinými slovy vzdělávací systém selhává v redukci nerovností, které pramení z jejich zázemí. Analýza nadace Eduzměna doplňuje: „Vliv sociálního původu na výsledky žáků se navíc zvyšuje – ČR patří mezi země s nejvyšším nárůstem vlivu ESCS na výsledky žáků mezi lety 2006 a 2015. Ve výsledku tak Česko patří mezi země se zhoršující se kvalitou a zvyšující se nerovností ve vzdělání.“ Bob Kartous dále upozorňuje, že nedokončené střední vzdělání může souviset i se zavedením maturit v roce 2011, což lze dokázat jako korelaci na zmiňovaných datech. Rodinný status podle výsledků šetření PISA výrazně určuje, na jakou školu dítě chodí, a posléze jakých výsledků dosáhne. Podobné závěry přinesla i studie CLoSE, která ukázala, že na výsledky žáků má velký vliv souhrnný socioekonomický status školy, který není přímo závislý na jejím typu při srovnání 2. stupňů ZŠ a víceletých gymnázií.

Bob Kartous navrhuje, že řešením by mohlo být prodloužení povinné školní docházky. Ta bývala do roku 1995 desetiletá, což znamenalo, že téměř jistě bylo uzavřeno základní vzdělání a žák musel dále pokračovat na střední školu. Celosvětová data rovněž ukazují jednak zvyšování průměrné délky školní docházky napříč časem a jednak korelaci mezi delší průměrnou délkou vzdělávání ve škole a lepšími výsledky v PISA testování (obojí Our World in Data). Kartous doplňuje, že je potřeba více meziresortní spolupráce na zlepšování situace, která pramení ze špatného sociálního zajištění dětí ve znevýhodněných rodinách. „Česká politická scéna má totiž plné ruce práce s vytvářením pseudoproblémů a hledáním jejich pseudořešení. Na což jí – za podpory řady médií – naskakuje celá společnost, takže se veřejná diskuse o tak podstatných věcech de facto nevede.“

Inspirace z (a do) praxe: 

• Eurytmické vystoupení (25. 5.). Waldorfské lyceum představí práce žáků: autorské texty, básně a hudební kompozice
• Archiv, pravěk či budoucnost? (12. a 13. 6.). Národní archív otevře své dveře 2. stupňům a středním školám, aby představil dovednosti archivářů a jejich činnost
• Kulatý stůl na téma Řízení vzdělávacího systému ČR 2030+ (3. a 6. 6.). Potřebujeme střední článek řízení? Pokud ano, jak by měl vypadat? Lze reálně odbřemenit ředitele? Na tyto otázky budou odpovídat členové skupiny Strategie 2030+

Výběr z EDUkalendáře: 

• 21. 5., 17.30, EDUpoint Praha, Učitelský večer
• 23. 5., 14.00, PKC, Kulatý stůl SKAV a EDUin: Nakolik škola pomáhá porozumět historii?
• 28. 5., 17.00, EDUpoint Praha, Akvárium: Jak dál s víceletými gymnázii?