Studentské volby zvyšují účast prvovoličů ve skutečných volbách

Přečtěte si rozhovor s Karlem Strachotou, ředitelem Jednoho světa na školách, o významu studentských voleb, které se 20.–21. září konají na středních školách. Školy se mohou přihlašovat do 14. září (ZDE). Nově je možné kromě samotných voleb uspořádat ve škole projekci jednoho ze tří vybraných tematicky zaměřených filmů a otevřít tak se studenty debatu o smyslu demokratických voleb.

„V souvislosti se školní výukou často zaznívá, že „politika do škol nepatří“. Pro mnohé to je jakési zaklínadlo, požadavek bez racionálního obsahu. Přitom z našich opakovaných výzkumů zpracovaných agenturou Median vyplývá, že škola nedostatečně reflektuje aktuální témata, problémy a výzvy současného světa. Na otázku „Co je pro vás nejčastější zdroj informací o společenských a politických tématech?“, se škola v žebříčku možností ocitá vždy na posledním místě, za televizí, internetem, rodinnými příslušníky, dalšími médii, kamarády a známými,“ vysvětluje Karel Strachota, proč pořádat ve školách volby „nanečisto“.

Pořádáte u příležitosti krajských voleb opět studentské volby, co vás během předchozích ročníků nejvíce překvapilo? Volí mladí lidé častěji politické extrémy oproti výsledkům v běžných volbách?

Ve všech předchozích Studentských volbách (SV) se poměrně velké přízně studentů a studentek dostalo některým extrémistickým stranám. Neměli bychom z toho ale vyvozovat, že všichni mladí lidé, kteří jim dali při volbách nanečisto svůj hlas, znají jejich program a podporují ho. Jsem přesvědčený o tom, že v případě mnohých náctiletých šlo o formu protestu, vzkaz „jděte do háje“, částečně možná i recese. Určitě nad tím nemáme ale mávnout rukou, jen bychom měli být zdrženliví v jednoznačných interpretacích tipu „x procent mladých lidí se hlásí k nacistické, respektive neonacistické ideologii“.

Liší se výsledky v závislosti na jednotlivých krajích?

Extrémisté pravidelně v SV získávají nejvíce hlasů v Ústeckém kraji, následuje kraj Moravskoslezský a Karlovarský. Záleží také na typu školy, výrazně lepších výsledků obecně dosahují na středních odborných učilištích ve srovnání s gymnázii.

Jak je to podle vás s politickou gramotností mladých lidí? Zajímají se vůbec o politiku?

Nechci se pouštět do přílišného zobecňování a přispívat k už tak častému, nepříliš lichotivému a stereotypnímu nálepkování nejmladší generace. Každopádně platí, že to, jak jsou politicky gramotní, ovlivňuje především „svět dospělých“. Záleží, jak jsou nastavené vzdělávací programy na školách, které určují, co se mají dozvědět ve výuce. Důležitá je pochopitelně i role rodiny a médií.

V souvislosti se školní výukou často zaznívá, že „politika do škol nepatří“. Pro mnohé to je jakési zaklínadlo, požadavek bez racionálního obsahu. Přitom z našich opakovaných výzkumů zpracovaných agenturou Median vyplývá, že škola nedostatečně reflektuje aktuální témata, problémy a výzvy současného světa. Na otázku „Co je pro vás nejčastější zdroj informací o společenských a politických tématech?“, se škola v žebříčku možností ocitá vždy na posledním místě, za televizí, internetem, rodinnými příslušníky, dalšími médii, kamarády a známými.

Za důležitý považuji ještě jeden výsledek zmiňovaného výzkumu. Jen 20 % středoškoláků si myslí, že mohou ovlivnit řešení společenských problémů. To mimo jiné znamená, že nevěří principům zastupitelské demokracie. Dostáváme se tak vlastně zpátky k volbám.

Často také slýchám, že jsou mladí lidé celkově málo občansky aktivní. Jsou přesvědčeni, stejně jako většina české společnosti, že o našich životech rozhodují „oni“, „ti nahoře“, že občan jako jednotlivec sám nic nezmůže, a proto je zbytečné se o něco snažit. K takovému pojetí „občanství“ byla generace rodičů a prarodičů současných náctiletých před rokem 1989 každodenně vedena.  A mnozí z těch, kteří dnes vynášejí kategorické soudy o nejmladší generaci, tehdy aktivní kolaborací s režimem nebo pasivním přihlížením k devastaci občanské společnosti přímo přispívali. S trochou nadsázky se dá říct, že mladým lidem vyčítáme to, v čem se od starší generace neliší, případně co má starší generace tak nějak na svědomí. To je pokrytecké.

K tomu ještě jedna důležitá poznámka. Při našich dalších projektech, např. Kdo jiný?, Hledá se LEADr. nebo Gratias Tibi potkávám spoustu mladých lidí, kteří se občansky angažují, kteří si uvědomují, že jsou spoluzodpovědní za to, jak vypadá svět kolem nich. A myslím, že jich přibývá.

V minulosti jste čelili averzi některých politiků ve vztahu k pořádání studentských voleb ve školách. Proč podle vás mají význam a v čem mohou pomoct?

Mezi největší kritiky prvního ročníku SV opravdu patřili dva politici, konkrétně David Rath a Michal Hašek. Ten první má momentálně úplně jiné starosti, ten druhý svůj kritický postoj podle následných vyjádření zřejmě přehodnotil.

Smysl SV zůstává stále stejný. Věříme, že mohou přispět k tomu, aby se mladí lidé, atraktivní formou, seznamovali s demokratickými principy, aby si uvědomili, že jako občané – voliči mohou ovlivnit správu věcí veřejných.

SV  se konají uprostřed probíhajících kampaní související s následnými řádnými volbami, budoucí nejmladší voliči si tak uvědomují, že politické strany a konkrétní politici za hlasy voličů něco slibují a někteří dokonce i rovnou něco potenciálním voličům rozdávají. Je to jakási lekce reálné demokracie.

V Norsku, kde mají s pořádáním podobných voleb na středních školách dlouholetou zkušenost (pořádají je od roku 1989), mají změřeno, že přispívají ke zvýšení volební účasti mladých lidí ve volbách obecně. To samé potvrdil i nezávislý výzkum po prvních SV v roce 2010. Účast prvovoličů v řádných volbách byla o 6 % vyšší u studentů, kteří se předtím zúčastnili voleb na své škole.

SV mohou přispět i k tomu, že budou strany ve svých programech a ve svém konání na prvovoliče a nejmladší voliče víc myslet.

A z hlediska školského zákona je pořádání voleb ve školách v pořádku?

Školský zákon zakazuje propagaci politických stran a hnutí ve školách a školských zařízení. Nic takového v rámci SV na školách neorganizujeme. Materiály, které od nás střední školy dostanou, jsou určené k propagaci konání voleb na škole. Do škol posíláme také volební lístky se seznamem všech stran kandidujících v reálných volbách. Žádné další materiály týkající se jednotlivých politických stran školám nedáváme.

Jak se sami studenti na přípravě voleb podílejí?

Na každé zapojené škole studenti sestaví tříčlennou volební komisi, která má pořádání SV především na starost. Připraví seznamy voličů, volební místnost, plenty a volební urny. Často jim pomáhají i jejich spolužáci a spolužačky. Společně také nejrůznější formou volby na škole propagují. Volební komise pak po skončení voleb spočte všechny odevzdané hlasy.

Vše výše uvedené probíhá pod supervizí jednoho vyučujícího.

Kdo zpracovává výsledky?

Výsledky SV zpracovává renomovaná mezinárodní agentura Millward Brown. Počty hlasů z jednotlivých škol zadávají prostřednictvím zabezpečeného webového rozhraní a unikátního osobního kódu vyučující, kteří byli garanty, respektive supervizory voleb na škole.

Kdo volby financuje?

Jediným finančním zdrojem letošních SV jsou grantové prostředky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Byli bychom samozřejmě rádi, kdyby tomu tak bylo i v případě všech dalších voleb. Do financování ani organizace SV nevstupuje žádný politický subjekt.

Školám nabízíte možnost buď čistě uspořádat volby, nebo tuto aktivitu doplnit projekcí filmu a dalšími aktivitami, které mají studenty uvést do tématu demokratických voleb. Kterou z možností školy preferují?

Od prvního ročníku SV se na mnoha školách ve vybraných společenskovědních hodinách před vlastními volbami věnují tématu daleko víc. Velmi často s využitím informačních materiálů a interaktivních metod, které jim k tomu účelu poskytujeme.

V letošním roce jsme nabídku doprovodných materiálů rozšířili také o tři výborné dokumentární filmy. Na již proběhlých projekcích před středoškolským publikem jsme si ověřili, že fungují jako dobrý „startér“ následných debat. Debat o tom, podle čeho si lidé vybírají strany, kterým dají svůj hlas, o volebních kampaních, „kupování“ hlasů atd.

Akce většího charakteru spolu s projekcí filmu proběhnou asi na třetině zapojených škol. Vzhledem k tomu, že se školy do letošních SV stále hlásí, nemáme ještě k dispozici finální čísla.

Korespondují výsledky „voleb nanečisto“ ve školách s výsledkem reálných voleb, které po nich následují?

Výsledky SV se od výsledků řádných voleb prozatím hodně liší. Některé strany jsou výrazně úspěšnější ve volbách studentských, což je zejména případ České pirátské strany a TOP 09. Naopak tradičně hůře ve srovnání s řádnými volbami si vede u studentů ČSSD a KSČM.

V již zmiňovaném Norsku jsou naopak výsledky velmi podobné. Strana, která zvítězí ve volbách na středních školách, je považována za vítěze voleb reálných. Ty se konají týden poté a prvenství této strany následně skutečně potvrdí. Možná k něčemu takovému v budoucnu dojde i u nás.

Studentské volby pořádáte už od roku 2010, dá se vysledovat nějaká tendence k polarizaci názorů mladých lidí tak, jak se to děje ve většinové společnosti během posledních tří – čtyř let?

Nemám k dispozici žádný relevantní výzkum, žádná data, a proto nechci generalizovat. Je ale bohužel jisté, že strach a nejistota, které prostupují naší společností, názorová polarizace a nenávistné projevy, ovlivňují i názory a postoje mladých lidí.