Svět je na „eugenické“ řešení maturit příliš složitý

Inženýrská řešení a síta na odstranění hloupých nám k lepšímu vzdělání nepomohou

Při podzimním termínu maturit propadla skoro polovina studentů a není to žádné překvapení. Když maturuje sedmdesát šest procent populačního ročníku, máme ověřeno výzkumem, že 10 až 12 procent z nich na současnou maturitu intelektuálně nemá. Zhruba tohle řekl ředitel Cermatu Jiří Zíka, když oznamoval, jak dopadl opravný termín maturit, k němuž jdou ti, co už jednou či dvakrát u státní maturity neuspěli. Polovička z nich propadla i tentokrát a mnozí už žádnou další šanci nemají, takže studovali ty čtyři roky nadarmo.

Co máme v takové situaci udělat? No, vypadá to docela jednoduše. Nejlepší by bylo děti včas podrobit IQ testům – a ty, které na to nemají, na školu s maturitou radši nepustit. V podstatě tuhle cestu navrhuje ministr Chládek, když chce zavést jednotné přijímačky. Ty jsou určitě méně sofistikované než IQ test, ale mají vytvořit podobnou hráz, aby ti slabí raději vůbec studovat nešli.

Jenže svět je poněkud složitější, než aby tohle „eugenické“ řešení fungovalo. Základní problém je, že ti, kteří jsou slabí v deváté třídě, nejsou titíž, kteří nakonec u maturity neuspějí. Takže když odfiltrujeme v devítce ty „hloupé“, nepustíme ke studiu i ty, kteří by nakonec maturitu udělali, a zároveň se počet neúspěšných moc nezmění.

Prostě ani s pomocí testů neumíme odhadnout, kdo za čtyři roky uspěje, a kdo ne, protože kromě intelektu a znalostí tu hraje roli příliš mnoho netestovatelných faktorů. Pro matematicky vzdělané doporučuji k přečtení pozoruhodný blog Ondřeje Šteffla. Vysvětluje to na jednoduchém a přehledném grafu.

Mluvil jsem tenhle týden s ředitelkou jedné střední školy, která vzdělává kromě jiného mladé Romy. Ta říká zcela jasně, že pokud budou jednotné přijímačky, tihle studenti se na její školu nedostanou a zůstanou bez maturity. Jenže podle ní u studia na střední škole nerozhodují jen akademické dispozice, ale především míra podpory a motivace. Dokládá to tím, že na této konkrétní škole u státní maturity zatím neuspěl jen jediný žák. Všichni ostatní „hloupí“ odmaturovali, protože škola v nich byla schopná probudit touhu něco dokázat.

Líp to říct neumím. Přestaňme se už konečně zabývat tím, koho k maturitě pustit, a koho ne; nezabíjejme čas věčnými debatami, že dřív ta maturita byla „něco“ a dneska není „nic“. Je to pravda, prostě se svět změnil. Aerovka byla svého času také skvělé auto a dnes je to přinejlepším pohledný veterán, s nímž byste si do provozu netroufli.

Ano, státní maturita (o té školní části to neplatí) se vyvinula v poněkud nákladný test elementární gramotnosti a říká nám, že podstatná část dospívajících je funkčně negramotná. Víc než polovina podzimních neúspěšných nezvládla ani poměrně jednoduchý test z češtiny. Je popravdě řečeno úplně jedno, jestli tihle lidé jsou negramotní s maturitním vysvědčením v ruce nebo bez něj. Problém, a to velký, je, že jsou negramotní. Tak s tím něco dělejme.

P. S. O tom, co pro to dobré školy dělají, napíšu příště.