Publikujeme text Tomáše Feřteka, který popisuje obstrukce ze strany Cermat a MŠMT, které se snaží oprávněnému žadateli zkomplikovat cestu k získání dat podle zákona o svobodném přístupu k informacím. „Zatímco Cermat obvykle rozhoduje rychle, ale nezákonně, specialitou MŠMT je ignorování lhůt při vyřizování odvolání proti rozhodnutí Cermatu,“ píše Tomáš Feřtek. Formulář žádosti, kterou EDUin společně s iniciativou Maturitní data – odtajněno opakovaně adresuje Cermat, najdete ZDE, odůvodnění zamítavého rozhodnutí vyřízení žádosti ZDE.
Zákon o svobodném přístupu k informacím je nesporně silný nástroj veřejnosti proti neprofesionalitě úřadů a jejich neochotě poskytovat relevantní informace. Není překvapivé, že úřady hledají cesty, jak se své zákonné povinnosti vyhnout, případně alespoň zdržovat vydání informací, co nejdéle to jde. EDUin ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno se rozhodl zmapovat a popsat na konkrétních případech zdržovací mechanismy, které dlouhodobě používají Cermat a Ministerstvo školství. Jeden z oněch případů je nyní aktuální. Tento text je proto prvním z řady článků, jež budou sledovat, jak úřady žádost vyřizují. Používané postupy se dlouhodobě nemění – bez ohledu na to, kdo je aktuálně ve vedení ministerstva či Cermatu.
Žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., podávali jak lidé z EDUinu, tak z iniciativy Maturitní data – odtajněno opakovaně a většinou v souvislosti s debatou o sporných bodech státní maturity, případně o povolování neveřejných škol. Zjednodušeně řečeno, podle zákona má být taková žádost vyřízena do 15 dnů buď poskytnutím požadované informace, nebo odmítnutím. Odmítnutí ovšem musí mít formu správního rozhodnutí, a musí tedy být řádně odůvodněno včetně přesného odkazu na právní předpis, který poskytnutí informace brání. V některých případech, kdy úřad nepřikládal požadované informaci důležitost, případně jen oznamoval, že žádnou takovou informaci nemá, rozhodl v zákonné lhůtě nebo jen s malým zpožděním.
Například v souvislosti s hromadným zamítáním neveřejných škol požádal autor tohoto textu o informaci, zda existuje pokyn, metodika či předpis, podle něhož je v řízení o zápisu školy do školského rejstříku posuzována kapacita škol v okolí. Žádost podal 18. března 2018, rozhodnutí obdržel po urgenci za 22 dní s odpovědí, že žádný takový předpis či metodika neexistují (koho zajímají podrobnosti, najde je ZDE).
Cermat si hraje na blbečka
Pak jsou ale případy, kdy instituce informaci poskytnout nechce, ačkoli podle zákona musí. V Cermatu pro tento případ vyvinuli metodu, která by se s jistou nadsázkou dala nazvat „hra na blbečka“. Její podstatou je, že organizace vědomě porušuje zásady správného úředního postupu. Tvrdí například, že podle paragrafu 183c školského zákona informaci vydat nelze. Už ale neuvede, zda se opírá o písmeno a), b), c), d), nebo e) zmíněného paragrafu, což podle správního řádu uvést musí. Po odvolání ministerstvo zruší zamítavé rozhodnutí jako nepřezkoumatelné (a tudíž nezákonné) a vrátí věc k novému projednání do Cermatu. A Cermat odmítne znovu, tentokrát písmeno uvede, ale zase nevysvětlí, proč se ustanovení tohoto písmena vztahuje na zamítanou žádost. Žadatel se znovu odvolá, ministerstvo znovu zruší rozhodnutí Cermatu pro nezákonnost… Zjevným záměrem je odradit žadatele přílišnými nároky úřední korespondence.
Například Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data – odtajněno požádal 31. května 2017 Cermat mj. o jména autorů maturitního testu z češtiny. Pokládá za nepřijatelné, aby je veřejnost neznala, když rozhodují o počtech propadajících maturantů a jejich rozhodování není upraveno žádnými pravidly (viz tisková zpráva tehdejšího ředitele Cermatu J. Zíky ZDE). Přestože věc je poměrně jasná (§ 8b zákona o svobodném přístupu k informacím a § 80b odst. 2 písm. d) školského zákona), odmítavé rozhodnutí Cermatu bylo už dvakrát zrušeno pro nepřezkoumatelnost a bude nepochybně zrušeno i potřetí, neboť Cermat ignoroval závazný pokyn ministerstva, tedy svého nadřízeného orgánu, že se musí v rozhodnutí vypořádat se všemi argumenty žadatele.
Ministerstvo prý má plno práce
Zatímco Cermat obvykle rozhoduje rychle, ale nezákonně, specialitou MŠMT je ignorování lhůt při vyřizování odvolání proti rozhodnutí Cermatu. Vyřízení má trvat nejvýše 15 dní, ale obvykle se táhne několik měsíců. Což je samozřejmě také nezákonné. Obranou je žádost o ochranu před nečinností adresovaná ministru školství. Od data podání původní žádosti o informace z 31. května 2017 už uplynulo více než 16 měsíců a většinu prodlení způsobilo ministerstvo. O. Botlík proto nedávno požádal ministra o ochranu před nečinností jeho vlastního úřadu. Již podruhé v téže věci, tentokrát prostřednictvím advokátky. Zákon je od toho, aby byl dodržován – domnělá zaneprázdněnost ministerstva je jen jeho problém. Navíc je zřejmé, že ministerstvo si za ni přinejmenším zčásti může samo. Činnost Cermatu přímo řídí, a tak mělo již dávno zabránit jeho ředitelce, aby vydávala zjevně vadná rozhodnutí, která nesplňují ani elementární nároky na správný úřední postup.
Uvláčet a odradit
Kombinací těchto dvou postupů se daří Cermatu i Ministerstvu školství poměrně úspěšně odkládat poskytnutí těch informací, které z nějakého důvodu vydat nechtějí, ačkoli zjevně existují nebo by existovat měly. Praktiky obou úřadů přitom nezávisejí na tom, kdo aktuálně sedí v ministerském křesle. Bohumil Kartous (EDUin) požádal dne 20. 9. 2018 Cermat o poskytnutí odůvodnění správných odpovědí v maturitním testu ČJL z jara 2018 a důkazů, že požadavky testových úloh jsou v souladu s maturitním katalogem. Zamítavé rozhodnutí Cermatu z 25. 9. 2018 bude muset ministerstvo zrušit jako nepřezkoumatelné: Cermat je opřel o § 11 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ovšem neupřesnil, které konkrétní ustanovení tohoto paragrafu obsahujícího šest odstavců členěných úhrnem na sedmnáct písmen má na mysli. Věcným obsahem odůvodnění (které je navíc věcně nesprávné a neúplné) se ministerstvo vůbec nebude zabývat. B. Kartous se proti rozhodnutí Cermatu odvolal k MŠMT dne 8. 10. 2018. Cermat má na postoupení spisu 15 dní, ministerstvo má dalších 15 dní na rozhodnutí.
Nejpozději kolem poloviny listopadu tedy budeme veřejně informovat o dalším vývoji v této věci. A potom pravidelně vždy, když dojde k nějakému posunu nebo marně uplyne některá správní lhůta. Samozřejmě uvítáme, pokud nás kontaktují ti, kteří mají s oběma institucemi a vyřizováním žádostí podobné zkušenosti.