Tablet není vhodnou učební pomůckou pro zdravé děti

Publikujeme text Broni Krajíčkové, fyzioterapeutky, která se zabývá  problematikou dětí se specifickými vývojovými poruchami učení, chování, pozornosti a řeči. Více si o její praxi a zkušenostech můžete přečíst ZDE.

Nedávno jsem se koukala na večerní zprávy na ČT1. Byla tam reportáž, jak jsou dobré zkušenosti s používáním tabletů ve výuce. Pan ministr školství se nechal slyšet, že podpoří projekt tablety do škol. Chápu, že u dětí s mentální retardací či pohybovým handicapem je to dobrý nástroj pro jejich rozvoj. Nejsem však přesvědčena, že je to vhodné pro „zdravé děti“. A to proto, že se zvyšuje počet hyperaktivních dětí, počet dětí s poruchou pozornosti a paměti, se specifickými vývojovými poruchami (dysfunkcemi) atd.. U každého třetího dítěte můžeme najít výše uvedené v různé formě závažnosti.

Jde o to, že při používání tabletů se nerozvíjí jemná motorika ruky (využívá se především ukazovák), snižuje se rozsah zorného pole, zhoršuje se zraková paměť, ale i řeč. Používáním ruky ke psaní se zlepšuje jemná motorika ruky a očí, řeč, myšlení, zraková paměť. Ano, tablety jsou výhodné, že se žák zabaví, často se střídají obrázky a děti nemusejí dlouho udržovat pozornost (jako u reklam v televizi) a neruší. Jenže tohle není náprava, ale kompenzace a postupně si tady budeme vytvářet „novodobý analfabetizmus“ a „kolektivní autismus“. Držení těla při práci s tabletem není také ideální.

Peníze, které by se ušetřily za nenakoupení tabletů bych investovala na zvýšení počtu asistentů pro nižší stupně ZŠ. Ubylo by frustrovaných dětí i rodičů a pedagogicko-psychologické poradny by měly méně práce.