Co přinesl týden 17. 12. 2018 – 6. 1. 2019
Krátce:
Výrok týdne:
„Podrobné analýzy dopadů povinné matematiky zpracovány zatím nebyly. Nevíme, jaké mají žáci volící si matematiku znalosti z cizího jazyka a naopak. Také nevíme, jaká je strategie žáků při volbě druhé povinné zkoušky – tedy proč si volí matematiku či cizí jazyk. Při rozhodování hrají roli jak znalosti daného předmětu, tak náročnost zkoušky, případně počet částí zkoušky, nebo žáci volí „menší zlo“. Každopádně se dá předpokládat, že při zavedení tří povinných zkoušek vzroste neúspěšnost žáků nejen v matematice, ale i v cizím jazyce.“ Nová ředitelka CERMATu Michaela Kleňhová k vyhlídkám na rok 2022 (Novinky.cz), kdy mají být povinné maturitní předměty tři – český jazyk a literatura, matematika a cizí jazyk.
V souvislostech:
O důležitosti obědů u dětí asi není třeba polemizovat. Žáci na základních školách dostávají ve školním stravování asi 35 % své denní energetické dávky a děti v mateřských školách asi 60 %. Zároveň představuje oběd ve školní jídelně pro mnoho žáků jediné teplé jídlo v průběhu celého dne (ODOK). Ti, kteří ho nemají z finančních důvodů rodiny, jsou ochuzeni nejen o potřebnou energii, ale i o sociální rozměr, který vlivem dřívějšího odchodu domů ztrácejí. To vede až ke zhoršení jejich výkonu ve škole, vyloučení z kolektivu, případně vypadnutí z hlavního vzdělávacího proudu.
Dosud se o sycení nejohroženějších dětí staral stát dvěma cestami. Prvně skrze ministerstvo školství, které dotovalo neziskové organizace, jež si samy určovaly, podle jakého klíče budou vybírat potřebné děti. Druhá cesta vede skrze program na Ministerstvu práce a sociálních věcí za přispění Evropské unie. Do něj spadaly děti, které byly minimálně tři měsíce ve hmotné nouzi, a týkal se – oproti programu MŠMT – i dětí v mateřských školách. Řečí čísel jde o zhruba 1000 podpořených v programu ministerstva školství za 30 milionů ročně (MŠMT) a dalších 6000 díky resortu práce a sociálních věcí (MPSV). Ten alokoval na období mezi roky 2016 a 2020 cca 470 mil. Kč (z čehož 85 % šlo z evropských fondů) a byl navržen, aby podpořil na 20 tisíc dětí ročně – tedy méně než třetinu z celkového odhadu ministerstva 66 tisíc dětí (MPSV), které jsou v hmotné nouzi. Fakticky ale podpořil jen zlomek, a to hlavně nedostatečným zapojením krajů, které jsou prostředníky mezi státem a samotnými školami.
Otázkou, kdo by měl podporu získat, se detailně zabývala zpráva nadace OSF (OSF), která zmapovala existující schémata podpory i veřejné mínění. „Na jedné straně proti sobě stojí snaha o přesné určení hranice tak, aby byl výběr transparentní. Na druhé straně stojí potřeba individuálního posuzování, tak aby na pomoc dosáhly opravdu všechny děti, které pomoc potřebují.“ S odvoláním na nesnadnost určení toho, kdo podporu potřebuje, na závěr doporučuje, aby stát poskytovat bezplatné obědy všem dětem. Upozorňuje totiž například na stavy z praxe, kdy matka samoživitelka může mít přiznané výživné, což na papíře zlepšuje finanční situaci rodiny, ale bývalý partner prostředky neposílá. Plnou dotaci na obědy by tak rodina ocenila, ale nemusí na nic dosáhnout.
S koncem programu MPSV za dveřmi otevřeli poslankyně Kateřina Valachová a premiér Andrej Babiš diskusi svými návrhy poskytovat bezplatné obědy všem dětem (Lidovky). Podle Valachové by měly všechny děti v posledním ročníku školky a na prvním stupni dostat teplé jídlo zdarma celkem za 5,4 mld. Kč. Zato Babiš navrhoval zaplatit jídlo všem do 15 let za cenu okolo 6 mld. Kč. Ani s jedním z návrhů však nesouhlasil ministr školství Robert Palaga, který trval na zachování adresnosti podpory (Deník).
Poslední kapitolou je tak páteční schůze vlády, která rozhodla ve prospěch návrhu ministra Plagy. Podle něj mají plnou podporu dostat rodiny pobírající přídavek na dítě (Romea), tedy takové, jejichž příjem je menší než 2,7 násobek životního minima. Tento příspěvek podle důvodové zprávy MŠMT (ODOK) pobírá cca 12,5 % dětí ve věku mezi 0 až 14 lety. Ztratí se tak ovšem rovněž individuální posouzení, na které apelovaly organizace z terénu. Finanční břemeno celkem v hodnotě 1,7 mld. Kč ročně by měl nést stát, nikoliv zřizovatelé. Právě nedořešenost financování vytýkaly resorty návrhu Valachové. Plagův návrh se, nicméně, týká jen mateřských a základních škol, a tak je otázkou, kdo pomůže starším školákům. Začít platit by měl od roku 2020 a logicky by měl nahradit dosavadní programy. Budou muset neziskové organizace vypomáhat z nestátních prostředků?
Inspirace z (a do) praxe:
Výběr z EDUkalendáře: