Praha 5. dubna 2016 – Během tzv. Strojírenského fóra adresovali lídři tohoto průmyslového odvětví vládě ČR své požadavky týkající se vzdělávání. Jejich obsah i diktát, jakým jsou předloženy, ukazují na přetrvávající nepochopení českého průmyslu, jaký je smysl veřejného vzdělávání a jakou roli by měl samotný průmysl, rozhodně důležitý aktér na poli vzdělávání, sehrát.
Pod následujícími požadavky přikládáme komentáře EDUin:
1) Průmyslové firmy požadují vytvoření systému předvídání (predikcí) kvalifikačních potřeb jak na celostátní, tak regionální úrovni. Kapacity jednotlivých oborů v oblasti středního vzdělávání je nutné nastavovat podle výhledů a analýz potřebného množství absolventů.
Komentář: Je úkolem vzdělávacího systému připravovat absolventy s co možná nejdelším horizontem dopadů do budoucnosti. Prediktibilita českého průmyslu nepřekračuje ani délku studia dnešních učňů a středoškoláků. České střední školství, zejména odborné, potřebuje posílit svou schopnost připravit absolventy z hlediska jejich adaptability na těžko předvídatelném trhu práce.
2) Pro funkční spojení výuky a praxe je nezbytné ze strany státu podporovat vytvoření partnerství středních a vysokých škol a podniků, včetně zakládání podnikových odborných škol.
Komentář: Stát by měl zejména na středoškolské úrovni taková partnerství podporovat tím, že je umožní. V tom okamžiku je pomyslný míček na straně podniků, jelikož je jejich zájmem získat dostatečně kvalifikovanou pracovní sílu. Podle informací technicky zaměřených VŠ, jako je například Strojírenská fakulta ČVUT, nemají tyto školy problém navazovat partnerství s podniky.
3) Podle všech zúčastněných musí být polytechnické obory zábavnou formou představovány již dětem v mateřské a následně na základní škole. Tyto projekty by měly být financovány jak z národních, tak i z evropských zdrojů.
Komentář: Jde o klíčový problém v postoji českého průmyslu. Teprve v okamžiku, kdy začne do podpory vzdělávání skutečně investovat vlastní prostředky, může stanovovat očekávání. Nehledě na to, že není na českém průmyslu a dokonce ani na státu, jak designovat vzdělávání dětí. Jde o svrchovanou kompetenci rodičů.
Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Česká průmyslová lobby vynaložila už nemalé prostředky a úsilí na marketingovou kampaň za technické vzdělávání. Pro průmysl i vzdělávací systém by bylo lepší, kdyby tento potenciál investoval český průmysl přímo do vzdělávání.“