Tisková zpráva: Co čeká školství v roce 2020?

V příštích měsících čeká české školství řada změn a turbulentních diskusí. Kterým z nich je třeba věnovat pozornost?

Praha, 3. ledna – Komentujeme přehled hlavních témat českého školství pro rok 2020. Změny se odehrají v oblasti financování regionálního školství, proběhnou diskuse o budoucnosti státní maturity, revizi kurikula i učitelské profesi. Podrobnou analýzu stavu českého školství na počátku roku 2020 představí EDUin v Auditu vzdělávacího systému v ČR, každoročně aktualizované analýze, která popisuje stav vzdělávacího systému a upozorňuje na události, které ho ovlivňují, případně ho v brzké době ovlivňovat budou. Zveřejněn bude na konci ledna.

Komentujeme přehled aktuálních témat pro rok 2020:

Reforma financování regionálního školství
Od 1. ledna se zásadně změnil systém financování škol. Objem prostředků, který škola dostane, se nebude odvíjet od počtu žáků, ale od objemu vyučovacích hodin. Peníze na platy přitom nebudou dostávat přes kraje, ale přímo od ministerstva. Jde o krok správným směrem, i když školy již během roku 2019 signalizovaly některé problémy, s nimiž se bude muset MŠMT vypořádat. Například střední odborné školy už od léta upozorňují, že by sice podle nového výpočtu mohli přijímat nové učitele, nebudou mít ale dostatek prostředků na platy nepedagogických pracovníků, kteří se podílejí zejména na odborné výuce.

Diskuse o maturitě
Ve sněmovně se bude hlasovat o tom, zda se pustit do experimentu s povinnou maturitou z matematiky. Ta by se podle nyní platné legislativy měla od jara 2021 týkat absolventů gymnázií a lyceí, od roku 2022 většiny žáků odborných středních škol. Projednání vládní novely, která to navrhuje, je na programu schůze začínající 21. ledna. Zastánci změn ve státní maturitě předpokládají, že se zvýší tlak na kvalitu výuky a tím i matematické dovednosti maturantů. Z pohledu EDUin není takový předpoklad ničím podložen, chybí také relevantní analýza dopadů zavedení státní maturity ze tří předmětů včetně povinné matematiky. Navíc problémy, na které EDUin dlouhodobě upozorňujeme v souvislosti se současnou podobou státní maturity, přetrvávají. „Testy jsou připravovány netransparentně, jejich obsah je problematický a není jasné, jak je navázaný na kurikulum. Problémem jsou také chyby v jejich vyhodnocení, absence zdůvodnění odpovědí a neochota poskytnout data z testování k dalšímu analytickému a výzkumnému zpracování,“ říká programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.

Projednání novely zákona o pedagogických pracovnících
Nejdůležitější změnou v ní je uvolnění kritérií pro vstup do učitelské profese. Bude-li schválena, školy dostanou možnost zaměstnávat jako učitele absolventy magisterských oborů bez pedagogického vzdělání s tím, že si toto vzdělání do tří let doplní. „Toto řešení nelze označit za systémové, v kontextu zcela alarmujících zjištění o stavu pedagogických sborů je ovšem žádoucí,“ komentuje novelu Miroslav Hřebecký.

Příprava finální podoby Strategie 2030+
Pracovat se bude na koncepci pro rozvoj školství v dalším desetiletí. Analytický materiál, který poslouží jako poklad pro stanovení konkrétních kroků pro následujících deset let, představil ministr Plaga na začátku prosince. Hotovou koncepci chce vládě předložit ke schválení na podzim, a to včetně 5 až 7 klíčových opatření, která mají být realizována v letech 2020 – 2023. „Právě výběr a kvalitní rozpracování klíčových opatření – tedy samostatných velkých projektů řízených MŠMT, které budou v následujících letech nejvýznamněji koncentrovat aktivity organizace – představuje vůbec to nejklíčovější při přípravě Strategie 2030+,“ říká analytik EDUin Karel Gargulák.

Vyjednávání o platech učitelů
Do rozpočtu pro rok 2021 by se měl naplno promítnout závazek vlády, že navýší do konce svého volebního období platy učitelů na 150 procent průměrného platu z roku 2017. Mimo jiné vzhledem k rychle rostoucím průměrným příjmům v ČR by tím podle EDUin neměl tlak na zvyšování platů ve školství skončit, měly by narůst na 90 % průměrné mzdy vysokoškolsky vzdělaných. Ta byla v září 2019 podle Českého statistického úřadu 51 600 korun. „Doporučujeme také navázat plat pedagogických pracovníků k průměrné nominální měsíční mzdě v nepodnikatelské sféře tak, jak je tomu například u poslanců nebo soudců,“ říká Karel Gargulák.

Diskuse o rámcových vzdělávacích programem
V minulém roce ministerstvo školství práci na revizi zastavilo s tím, že se znovu rozběhne poté, co bude připravena Strategie 2030+. Letos by měla naprosto nezbytná debata o tom, jak se má změnit obsah výuky na školách, odstartovat. „Přípravu kurikula by měli vést zapracovaní odborníci s přesahem větším než je jeden konkrétní předmět, aby docházelo k systematickému propojování v rámci celých oblastí a nesklouzávalo se k diskuzím nad obsahem učiva. Tito odborníci by měli vyvažovat partikulární zájmy nejrůznějších zájmových skupin a předmětových asociací,“ říká Miroslav Hřebecký.

Sloučení NÚV a NIDV
V polovině roku 2019 ministerstvo školství rozhodlo o sloučení dvou ze čtyř svých přímo řízených organizací. Nově vznikající Národní pedagogický institut (NPI) má od Nového roku na starosti mimo jiné i práci na revizi kurikula, další vzdělávání učitelů nebo poradenskou činnost, která je nezbytná pro zajištění společného vzdělávání.

—

Poznámky pro editory:

• Návrh novely školského zákona předložený MŠMT k maturitám s důvodovou zprávou ZDE.
• Návrh novely zákona o pedagogických pracovnících s důvodovou zprávou ZDE.
• Manažerské shrnutí analýzy maturitních zkoušek od CERMAT ZDE.
• Podklady k analýze Hlavní směry vzdělávací politiky 2030+ ZDE.
• Záznam kulatého stolu SKAV a EDUin k Hlavním směrům vzdělávací politiky 2030+ ZDE.
• Kritéria pro výběr kvalitního učitele: shrnutí Miroslava Hřebeckého ZDE.
• Audit vzdělávacího systému z předchozích let ZDE.