Tisková zpráva: Co testy u přijímacích zkoušek opravdu ověřují?

Letošní rok opět ukázal, čím a jak přijímací testy deformují, co a jak se na základních školách učí.

Ředitelé škol v těchto dnech zveřejňují výsledky přijímacích testů na maturitní obory. Podle dat Cermatu se žáci sice nezhoršili, některé úlohy ale ukázaly nesmyslnost samotných testů. Co vlastně ve skutečnosti ověřují?

„Na přijímacích zkouškách je podle mě problematické to, že ve vzdělávacím systému vůbec jsou. To, že teď vyšlo na světlo, že přijímačky mohou poškozovat všechny děti, je vlastně bonus, že jsme si toho všimli,“ komentuje letošní jednotné testy v EDUcastu Jiří Münich, který se věnuje problematice testování a statistických modelů.

Ministerstvo školství v přijaté Strategii 2030+ říká, že český vzdělávací systém se má snažit dostat každého žáka k jeho vzdělávacímu maximu a jako velký problém pojmenovává nerovnosti ve vzdělávání. Cermat ale letos opět ukázal, že na přijatou koncepci nereaguje. A dělá si tak vlastní vzdělávací politiku, ačkoliv je přímo řízenou organizací ministerstva školství. Kritici letošního zadání upozorňují na to, že se v testech objevují úlohy, které neodpovídají vzdělávacím cílům v rámcových vzdělávacích programech.

Co ve skutečnosti ověřují úlohy, ve kterých žáci musí doplňovat ustálená slovní spojení (v testech jsou to úlohy 16 a 7):

• Inu, tichá voda ***** mele.
• Zkrátka mezi slepými jednooký *****.
• Inu, zvyk je železná *****.
• Snad se táta poučí, že nemá kupovat ***** v pytli.

A co ověřují úlohy, ve kterých mají uchazeči hledat pravopisné chyby? (v obou testech úloha číslo 18.)

Cermat argumentuje, že existuje očekávaný výstup, na jehož základě je možné podobné úlohy do testů zařadit. To ale není pravda. „Hlavní kurikulární dokument pro základní vzdělávání rozlišuje tyto čtyři kategorie učiva: čtení a naslouchání (obojí směr k žákovi), písemný projev a mluvený projev (směr od žáka),“ vysvětluje konzultant ve vzdělávání Oldřich Botlík.

Letošní testy u přijímacích zkoušek opět ukázaly, že jednotné testy nejsou dobrým nástrojem pro přijímání žáků a žákyň na střední školy a stát by měl řešit jejich úpravu. Jak EDUin už dřív připomínal, existují různé nástroje, které stát může využít pro přijímací zkoušky na  střední školy – testy studijních předpokladů, pohovory nebo portfolia.

Tomáš Feřtek, předseda správní rady organizace EDUin: „Mnohé z úloh, které v přijímacích testech kritizujeme, nejsou špatné samy o sobě, škodlivé jsou až v testu. To platí jak o korektuře delšího textu, tak o doplňovaní slov do ustálených spojení. V hodině dobrý nástroj, v testu problém. Tyto úlohy buď velmi pravděpodobně neověřují, co by měly, případně nutí učitele zařazovat do výuky neužitečné věci. Reakce Cermatu na kritiku ukazuje, že jeho odborníci kupodivu nejsou schopni podívat se na test z hlediska žáků a učitelů. A pochopit, jaké důsledky pro ně takto konstruované testy mají.“