Tisková zpráva: Čtyři slabá místa jednotných zkoušek: Jak je může Cermat zkvalitnit a zvětšit jejich přínos pro žáky a školy

Praha, 20. září – Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) má od května letošního roku novou ředitelku, veřejnosti ale zatím nepředstavilo žádné organizační změny, které jsou v jeho kompetenci. Do zásadnějších návrhů by se ani pouštět nemělo – jeho role je jen servisní. Změny v podobě maturitní zkoušky by podle ministra školství Roberta Plagy měly být výsledkem veřejné diskuse, odborné i politické. Poukazujeme proto na slabá místa zkoušek, které Cermat připravuje, a nabízíme řešení. Výrazná zlepšení jsou potřeba zejména v komunikaci Cermatu s veřejností po skončení testování.

Přestože sjednocené zkoušky mají vést k vyšší spravedlnosti a rovnému přístupu v ověřování znalostí, v oblastech, které níže popisujeme, Cermat dlouhodobě pracuje proti zájmům žáků, jejich učitelů i veřejnosti. Je zásadní, aby byly přijaty kroky, které zvýší informovanost a transparentnost procesů u zkoušek, na jejichž výsledcích závisí vzdělávací i karierní cesty českých žáků.

• Chybějící řešení úloh s komentářem. Klíč správných řešení ke svým testům Cermat nezveřejňuje s řádným odůvodněním, které by u každé úlohy dokazovalo jak správnost (jediného) oficiálního řešení, tak její soulad s Katalogem požadavků. Dokud nebude mít Cermat takové odůvodnění předem, je třeba počítat s chybami v zadání. Zveřejnění návrhu klíče i komentáře k úlohám současně se zněním testů (tj. v den zkoušky) nebude pokládáno za definitivní, ale veřejnost je bude moci zkontrolovat, aby Cermat případně opravil svůj návrh dříve, než pošle výsledky do škol. Jinak se budou znovu opakovat situace, kdy Cermat brání své nesprávné či neúplné řešení za každou cenu, nebo musí rozeslat nové, opravené výsledky.
• Utajování autorů již použitých testů. Podle vyjádření Cermatu neexistují pravidla pro bodování testových úloh – stanovují je autoři testů ad hoc. Ti dokonce mění i bodování těch úloh, jejichž formát je po celou dobu testování stejný, a ovlivňují tak mj. počty propadajících žáků řádově o tisíce. Když chybějí psaná pravidla a rozhodují lidé, není možné, aby zůstávali anonymní i po skončení příslušného zkušebního období. Utajování jejich jmen, o něž se Cermat navzdory podaným žádostem vytrvale pokouší, odporuje jak školskému zákonu, tak zákonu o svobodném přístupu k informacím.
• Nedostatečná zpětná vazba u písemných prací. V písemných (slohových) pracích, které žáci povinně píší ve společné části zkoušky z češtiny a cizího jazyka, neposkytují centrální hodnotitelé informace o konkrétních chybách, ale jen strojový komentář. Z něj někdy ani žákův učitel nedokáže poznat, za co přesně byly strženy body nebo kde viděl hodnotitel slabá místa.
• Cermat znesnadňuje proces odvolání. Nedostatečná zpětná vazba u hodnocení slohových prací je jedním z příkladů, kdy Cermat ztěžuje žákům obranu proti případným chybám ve výsledku hodnocení. Chybějící odůvodnění řešení testových úloh, případně chybějící důkaz nesouladu s Katalogem požadavků, jsou dalšími příklady. Například maturitní úloha s trpělivostí/časem přinášejícími růže nejspíš vůbec nebyla v souladu s katalogem, neboť v něm nenajdeme požadavek znalosti ustálených rčení – od toho existují slovníky. Náš systém žáky odrazuje od podávání odvolání a po jeho zamítnutí už mají jen možnost správní žaloby. Například britský Ofqual, který plní ve vzdělávacím systému obdobnou roli jako Cermat, přitom od loňska umožňuje v zájmu co nejspravedlivějšího vyhodnocení zkoušek druhé odvolání, pokud s prvním nejsou žák nebo škola spokojeni.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Zveřejňovat odůvodnění řešení jednotlivých úloh a důkaz jejich souladu s Katalogem požadavků navrhuje EDUin již déle než dva roky. Bezvýsledně. Požádali jsme tedy  podle zákona o svobodném přístupu k informacím Cermat o tento materiál, neboť nás zajímá, jak důkladně byl připraven letošní jarní maturitní test z češtiny, v jehož vyhodnocení Cermat chyboval a musel je dodatečně plošně opravovat. Pokud takový materiál vůbec existuje, už zcela jistě nejde o informaci veřejnosti nepřístupnou. Důvodem případného neposkytnutí ovšem může být podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. to, že požadovaná informace neexistuje a Cermat by ji musel nejdříve vytvořit. Tuto skutečnost by potom Cermat musel výslovně uvést v odůvodnění svého zamítavého rozhodnutí o žádosti.“