Stát se musí zaměřit hlavně na děti, které měly během výuky na dálku horší přístup ke vzdělávání
Do lavic základních škol se dnes vrací děti z prvních a druhých tříd. Distančně se ale stále vzdělává přes milion žáků a studentů. A stát by neměl zapomínat na zvýšené nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, které z tohoto typu výuky plynou.
EDUin důrazně upozorňuje, že je potřeba zaměřit se i na další oblasti, než je jen aktuální scénář návratu do škol. Z dat a výpovědí žáků, rodičů, učitelů a ředitelů plyne, že mezi školami a uchopením distanční výuky a její efektivitou, jsou obrovské rozdíly. Ještě větší pak najdeme v rodinném zázemí dětí. To vše jsou hlavní faktory ovlivňující, jestli a jak se dítě do výuky na dálku zapojilo. Stát proto musí promyslet i to, jak se vyrovná s nerovnostmi, které v průběhu distanční výuky vznikly a vznikají. Nabízíme pět témat, která je při tom dobré neopomenout:
- Pedagogická intervence – Právě teď je čas, kdy by stát měl zajistit podporu žákům, kteří distanční výuku nezvládají nebo ze systému zcela vypadli. V tomto případě nelze čekat déle. Je potřeba, aby pro takové děti existovala individualizovaná podpora, žáky k ní směřovat a uvolnit na to dostatečné množství prostředků. Pro takové děti navrhujeme zavedení nového druhu pedagogických intervencí, obdobných těm, které se využívají jako jeden z nástrojů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. V tomto případě by podporu žákům navrhovali přímo jejich učitelé, a ne pracovníci pedagogických poraden. Stát může využít také programy, které se během uzavření škol rozběhly – například projekt Zapojme všechny, který dává dohromady studenty vysokých škol a školy, které potřebují pro své žáky doučování. Je také možné zapojit pracovníky terénních sociálních služeb, kteří při doučování znevýhodněných žáků můžou pomoct.
- Doučování žáků během letních prázdnin – Při případném plánování doučování v době letních prázdnin nebo víkendů je také důležité myslet na učitele, kteří pracovali během školního roku a nezatěžovat je další výukou. Současné vzdělávání na dálku je pro mnoho kantorů daleko náročnější než výuka prezenční. V případě prázdninového doučování by bylo možné využít například pedagogy volného času nebo pracovníky neziskových organizací ve vyloučených lokalitách. Prázdninové kempy, o kterých uvažuje ministr školství Robert Plaga, je třeba brát jako pouhý doplněk. Výpadky ve vzdělávání vzniklé uzavřením škol je třeba začít řešit co nejdříve.
- Opakování ročníku – Je dobře, že ministerstvo školství opakování ročníku neplánuje, ostatně, nedoporučuje to ani Česká školní inspekce. Pokud by taková varianta ale nakonec opravdu byla ve hře, je nutné vyjít především z dat a expertních šetření. Stát by měl uvažovat i o ověřování výsledků vzdělávání – například formou výběrové studie na vzorku žáků, která změří vzniklé rozdíly a navrhne možná řešení. Je nutné zjistit stav znalostí a dovedností žáků. Než opakování ročníku, mají větší význam selektivní opatření – například zmíněné pedagogické intervence nebo doučování – jak online, tak přímo v terénu.
- Jednotné přijímací zkoušky – Není potřeba letos plošně organizovat přijímací zkoušky na všechny maturitní obory. Testy by mohly například nařídit jen ředitelé těch škol, kde je velký zájem uchazečů. V případě přijímacích zkoušek se totiž v tomto školním roce nebudou tolik testovat znalosti žáků, ti v mnoha případech od března nechodili do školy. Ale spíš jejich rodinné zázemí a to, jak rodina dítě dokázala motivovat, aby se během distanční výuky učilo a na testy připravilo.
- Znovuotevírání škol – Do systému zavírání a otevírání škol je, kromě stanovených termínů, potřeba zahrnout i kvalitní vedení ze strany hygieny a smysluplná hygienická pravidla pro školy v různém režimu. Stát by měl zaručit vybavenost škol v souvislosti s požadavky, které na ně má. Ministerstvo zdravotnictví by, podobně jako u sociálních služeb, mělo zajistit možnost efektivního plošného testování pomocí antigenních či jiných testů. Je také nutné promyslet účinná a flexibilní opatření u škol, které se ocitnou v lokálním ohnisku epidemie a velká část jejich pracovníků bude poslaná do karantény.
Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin: “Všichni budeme jistě slavit návrat do škol. Mezi ohňostroji a zátkami šampaňského nesmí zaniknout, že po dobu distanční výuky vznikl ohromný problém – nerovnosti mezi žáky generované zcela odlišnými rodinnými podmínkami i odlišnou kvalitou distanční výuky na té které škole. Máme mezi sebou děti, kterým vypadne tři čtvrtě roku školní docházky a mnohé za tu dobu ztratily studijní návyky a pravidelný režim, ale i jakoukoliv motivaci. Na to musí MŠMT reagovat velmi promyšleným komplexním plánem. Amnestie jako v justici v tomto případě nepřichází v úvahu.”
Karel Gargulák, analytik EDUin: “Než zdržovat nerelevantními proklamacemi o ztracené generaci je nutné skutečně efektivně podpořit ty děti a žáky, kteří se potýkají s nepříznivými podmínkami a zázemím i v běžném školním provozu, protože nyní jsou na tom daleko hůře než obvykle. Stát musí uvolnit finanční prostředky a své kapacity ke spolupráci napříč sektory k tomu, aby na základě kvalitních informací a dat přesně zacílil opatření tam, kde je potřeba.”
