Tisková zpráva: EDUin vyzývá MŠMT, aby publikovalo závěrečnou zprávu o státní maturitě

Ministerstvo školství ani po dvou měsících od konce maturit neposkytlo souhrnné informace o tom, jak letos státní maturita dopadla a co z toho plyne pro její příští ročníky.

Praha, 15. listopadu 2016 – Byť to tak veřejnost a média obvykle nevnímají, podzimní termín státní maturity je ten důležitější. Teprve po jeho skončení totiž můžeme vědět, kolik maturantů ve školním roce neuspělo, ve kterých oblastech se jim daří či nedaří a jak velký počet žáků, kteří ani v opravných termínech neodmaturovali, před sebou maturita tlačí.  A tedy kolik je těch, do jejichž vzdělávání jsme investovali marně. Všechno jsou to přitom fakta klíčová nejen pro debatu o maturitě, ale obecně o koncepci vzdělávání v České republice.

Poslední a jediná letošní tisková konference k výsledkům státní maturity ve školním roce 2015/2016 se konala 19. května a věnovala se výsledkům didaktických testů. Přestože podzimní kolo maturity bylo oficiálně ukončeno v polovině září, kdy byly publikovány i testy, klíče správných odpovědí a na konci října i takzvané statistiky alternativ (více ZDE), dodnes se nekonala žádná shrnující tisková konference ani nebyla publikována zpráva, která by odpovídala na zásadní otázky spojené se státní maturitou a její budoucností. Ty znějí:

• Jaká byla celková úspěšnost letošních maturantů? Tedy nejen v jednotlivých složkách společné části maturitní zkoušky, ale ve státní maturitě jako celku. Jaké jsou počty úspěšných a neúspěšných po podzimním termínu?
• Jak se liší úspěšnost maturantů podle jednotlivých skupin oborů? Potvrdil se dramatický nárůst neúspěšných žáků odborných škol v maturitním testu z češtiny. Svědčí to o poklesu vzdělanosti žáků SOŠ, anebo o něčem jiném?
• Je tomu obdobně v písemné práci a u ústní zkoušky? Pokud ne, je nejspíš příčinou postupné zvyšování obtížnosti maturitního testu z češtiny pro žáky SOŠ. Kdo o něm rozhodl a proč?
• Kolik maturantů neuspělo v dosavadních ročnících maturity ani v opravných termínech? Je pravdivé tvrzení, že jde dnes už o několik desítek tisíc žáků, kteří tak nemají žádné vzdělání a žádnou kvalifikaci?
• Jak se liší úspěšnost maturantů v jednotlivých zkouškách? Má odborná veřejnost k dispozici data, s nimiž by se o srovnání náročnosti státní maturity v jednotlivých předmětech mohla pokusit? Jaká je celková neúspěšnost v matematice, češtině a cizích jazycích po podzimním termínu maturit?
• Jak dopadají žáci v profilové části maturity, tedy v té, jejíž pojetí je z větší části v moci školy?
• Jaká byla letos úspěšnost u písemné zkoušky z českého jazyka, jež bude v příštím roce znovu opravována centrálně, tedy nikoli učiteli, kteří žáky znají? Která zadání dopadla hůře, která lépe? Jaké jsou rozdíly v úspěšnosti písemných prací z češtiny a cizích jazyků?

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Do spuštění státní maturity jsme investovali kolem 1,5 miliardy a každoročně stojí dalších více než sto milionů. Oceňujeme, že existuje portál, kde je publikována část maturitních dat, přesto pokládáme za nutné, aby na závěr každého ročníku maturity byla vydána souhrnná zpráva, která bude komentovat nejdůležitější momenty uplynulého ročníku i dlouhodobé trendy. Vyzýváme tedy ministerstvo školství, aby takovou zprávu zveřejnilo a učinilo z tohoto kroku trvalou součást státních maturit.“