Tisková zpráva: Hlavní směry revize RVP mají řadu pozitiv i negativ

Vybíráme plusy a minusy celého dokumentu.

Ještě týden běží veřejné připomínkování Hlavních směrů revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Dokument vypracoval Expertní panel a je základem pro kompletní tvorbu revidovaného RVP. EDUin vybírá podstatné plusy i minusy, které Hlavní směry mají. 

Expertní panel začal pracovat v září minulého roku. Osmnáctičlennou skupinu akademiků, učitelů, ředitelů a zástupců odborných asociací ve vzdělávání vede Jan Jiterský. Příprava nového směru zahrnovala workshopy, konference i neformální setkání, kde členové panelu o nové úpravě RVP diskutovali s učiteli nebo akademiky. Veřejnost teď připomínky k dokumentu může podávat do 21. dubna.

EDUin komplexní přípravu Hlavních směrů oceňuje. Dokument má tyto plusy:

• RVP jako digitální nástroj pro tvorbu ŠVP – podle Hlavních směrů má vzniknout modelový RVP, který ve formě digitální šablony umožní skládat různé moduly, které by školy konkretizovaly do podoby ŠVP. To by jim měly usnadnit hypertextové odkazy na různé podpůrné materiály k daným oblastem (doporučené metody výuky či hodnocení dané vzdělávací oblasti). EDUin oceňuje, že autoři hlavních směrů se v revizi snaží myslet na učitele, které digitální forma tolik nezatíží díky větší přehlednosti.
• navýšení disponibilních hodin – školy získají větší svobodu v profilaci výuky. Nové RVP jim umožní přiřadit jakémukoliv předmětu větší počet hodin podle jejich uvážení. Zároveň to ale posiluje potřebu mít kvalitní ředitele školy coby skutečné pedagogické lídry.
• akční výzkumy navrhovaných změn– ke každé navrhované změně vzdělávací oblasti by měl být v ideálním případě přiložený výzkum zachycující časový úsek, kdy se reální žáci učili podle inovovaného učiva.

Minusy:

• Uzlové body jako příliš rychlá revoluce v hodnocení – pravidelné testování žáků v 5. a 9. třídách je dobrý návrh, ale musí být bezpečně ošetřeno, jak bude stát s výsledky těchto testů nakládat, aby nedošlo k veřejnému srovnávání škol. Ověřování pokroku žáků ve 3. a 7. třídě zase předpokládá vysokou úroveň kompetencí učitele ve formativním hodnocení (mluví se o využití portfolií), na což ale nemusí být pedagogové připraveni.
• Redukce průřezových témat nemusí být řešením– Snížením počtu průřezových témat z šesti na tři se stále nevyhneme největšímu úkolu v podobě přípravy pedagogů na výuku témat, která jsou mezi učiteli poměrně novými pojmy. Patří mezi ně například wellbeing nebo zodpovědný postoj ke světu kolem nás.
• Nízký akcent na provázanost RVP a jednotných přijímacích zkoušek – ve všech textech odborníků na změny obsahů vzdělávání najdeme upozornění, že pokud se dostatečně neupraví závěrečná zkouška, ke které žáci míří, není možné předchozí změny vůbec připravit. Na podobná varování by měl dokument Hlavní směry odpovídat konkrétními plány.

Jan Zeman, analytik EDUinu: Změna rámcových vzdělávacích programů se pro veřejnost může zdát moc složitá a tím pádem v ní budeme hledat změny, kterým rozumíme, například v podobě debaty o výuce druhého jazyka. Přitom revize RVP má docela jednoduchý úkol, který je možné pochopit. Jedná se o druhý pokus přesvědčit ředitele, učitele a rodiče, že se děti už dávno mohou učit jinak, než jsme většinou zvyklí. Nové RVP by mělo být jen lepším návodem než to předešlé.