Praha, 28. června – Ke konci školního roku bychom rádi českým učitelům poděkovali za jejich práci a věnovali jim možnou inspiraci do dalších školních let. Návštěvy na hodinách finalistů Global Teacher Prize (GTP) byly nahrány a byly z nich vytvořeny medailony zaměřující se na podstatu jejich pedagogického přístupu. Mohou tak sloužit nejen jako materiál pro porotce či pro představení vybraných učitelů během slavnostního finále, nýbrž i jako didaktický materiál pro ostatní pedagogy. Připomínáme, že letos už přišli finalisty podpořit významní političtí představitelé. Cenu vítězi předal ministr školství Robert Plaga společně s generálním ředitelem hlavního partnera ceny společnosti O2, Jindřichem Fremuthem.
Možnost pozorovat práci finalistů s jejich studenty „v terénu“, jsou českým specifikem ceny. Vedle čtyř odborných kritérií posuzovaných porotou je ukázka z praxe zvláštní a vysoce důležitou vrstvou, umožňující porotě významně zpřesnit pohled na všechny finalisty GTP.
Přínos návštěv finalistů shrnuje jeden z porotců, akademik Josef Valenta: „Každá hodina je svého druhu „dílo“, pedagogický artefakt. A ukázková hodina je navíc, chtě nechtě, scénickým aktem, neboť její dramaturgie, režie, typ angažmá aktérů, využití performativního potenciálu prostoru a techniky nese soubory znaků ukazujících mimo jiné jakési „lidsky-profesní téma“ konkrétního učitele, na kterého se díváme. Všechna díla, která jsem viděl, byla na vysoké úrovni. Témata byla různá. Nejvíc mne oslovila ta, u nichž bylo zřetelné, že kantor myslí na praktický smysl a použitelnost vzdělání.
Letos zavítali porotci během návštěv do 6 krajů České republiky. Skladba hodin, které viděli, byla pestrá – finalisté vyučují humanitní i exaktní předměty jak na základních, tak i středních školách, na venkově i ve velkoměstech. Různý byl i počet žáků ve třídách, nejvíce studentů ve třídách bylo na gymnáziích, často přes třicet.
Že je práce v tak velkých kolektivech obtížná a proč upřednostňuje menší studijní skupiny, vysvětloval jeden z finalistů, Petr Šimíček: „Ve třídách s vysokým počtem studentů není spolupráce s nimi ideální. Ne jako seminářích, kdy jich je polovina a dá se jít do hloubky. Jako učitelé pak hodiny spíše jen moderujeme, snažíme se studenty někam dovést a oni přitom často přicházejí na věci, které ani my sami nevidíme. A to je na tom to úžasné.“
Právě to, jak učitelé přistupují k řešení jednotlivých hodin, zachycuje i nasbíraný materiál z jejich hodin. Koordinátorka ceny Hana Matoušů přibližuje, jaké jsou plány s využitím záznamů z hodin jednotlivých finalistů: „Rádi bychom materiál pořízený na hodinách využili i jinak než jenom pro propagaci ceny, neboť má bezesporu svůj didaktický potenciál a mohl by sloužit jako inspirace pro ostatní pedagog a praktická ukázka využití různých výukových metod.“