Jednotné přijímačky samy o sobě kvalitu vzdělávání na ZŠ nezlepší, motivaci žáků nezvýší, úspěch u maturity nepředpoví, vzdělání nezrovnoprávní.
Praha 4. listopadu – Okolo záměrů jednotných přijímacích zkoušek na SŠ se vede dlouhodobá diskuse. Záměry je vhodné poměřovat s předpokládanými dopady projektu. Proto EDUin shrnuje záměry přijímaček a doplňuje k nim pravděpodobné dopady.
Deklarované cíle jednotných přijímacích zkoušek jsou následující:
1) Zkvalitnit vzdělávání na základních školách a zvýšit motivaci žáků.
Teze: Přijímací zkoušky přinutí školy i učitele k většímu úsilí v těch oblastech, na které se testy zaměří, a tím dojde ke zvýšení kvality vzdělávání.
Realita: Přijímací zkoušky přinutí (nikoliv motivuje) školy a žáky připravovat se na testy (zvládat techniku jejich vyplňování a omezený vzdělávací obsah). Upevní nevhodný přístup ke vzdělávání, který je na mnohých školách praktikován, zejména v matematice.
2) Přijímací zkoušky předpoví úspěšnost budoucích maturantů
Teze: Přijímací zkoušky odfiltrují nevhodné uchazeče o studium v maturitních oborech. Nebude tak docházet ke zbytečné studijní úmrtnosti a stát ušetří peníze za ty, kdo neodmaturují.
Realita: Přijímací zkoušky pravděpodobně nejsou schopny vytvořit účinný filtr (podle analýzy Scio na datech z projektu Vektor, MŠMT žádnou analýzu nezveřejnilo). Aby tomu tak bylo, musela by být jejich laťka nastavena příliš vysoko, čímž by postihla i řadu studentů, kteří maturitu zvládají.
3) Přijímací zkoušky zrovnoprávní uchazeče (budou plošné, nejen krajské)
Teze: Z hlediska spravedlnosti v přístupu ke vzdělávání je nutné, aby byly přijímací zkoušky plošné, nejen v některých krajích.
Realita: Pokud plošně nařídíme přijímačky, které nezohlední kvalitu základních škol, jež žáci navštěvovali, nezvýšíme rovnost v přístupu ke vzdělávání, ale naopak zvyšujeme nerovnost a míru selekce. Děti z funkčních rodin budou úspěšnější, rodiče jim zaplatí přípravu ke zkouškám, u nefunkčních rodin to bude naopak. Jednotné přijímačky zvýší nerovnost.
Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Zavádět tak silné opatření, jako jsou jednotné přijímací testy, bychom měli po zvážení všech důsledků a na základě ověřitelných dat. Navíc právě zkušenosti z krajů, kde podobné testy už několik let existují, například Zlínský kraj, ukazují, že nedošlo k významné změně ve struktuře středoškoláků. Je tedy pravděpodobné, že ani tento účel – více žáků na učilištích jednotné přijímačky nesplní. Jakkoli v tomto případě lze říci, že naštěstí.“