Audit vzdělávacího systému v ČR definoval klíčová témata vzdělávání v ČR, na která by se měla zaměřit pozornost při řízení a rozvoji systému. Přinášíme sérii tiskových zpráv, v nichž se jim budeme postupně věnujeme.
Praha, 24. ledna 2017 – EDUin, s přispěním nezávislých odborníků v oblasti vzdělávací politiky a poradenské společnosti PwC, připravil další vydání analýzy věnující se stavu a vývoji vzdělávacího systému. Audit identifikuje klíčová témata českého vzdělávání současnosti a blízké budoucnosti.
V roce 2015 byl Českou školní inspekcí představen nový rámec hodnocení vzdělávací činnosti škol s názvem Kvalitní škola. Představuje krok správným směrem, od formalismu a kontrolování „papírů“ k zaměření na samotnou činnost učitele/školy, k obsahu a formě vzdělávání a jeho dopadu na žáky.
Podle nového rámce by se inspekce ve školách měla zaměřit zejména na oblasti:
Takový nástroj, bude-li užíván k podpoře, nikoliv k postihům škol, může být dobrým prostředníkem podpory žádoucích změn uvnitř škol. K tomu ale musí školy v prvé řadě přijmout nový přístup ze strany inspekce a inspektoři by měli indikátory a kritéria skutečně umět posoudit. Závěry inspekce by měly být ředitelům a učitelům podávány formou doporučení, a to včetně návrhu na možné řešení nebo příklady inspirativní praxe odjinud. Hodnocení by mělo zároveň brát v úvahu vnější faktory, které ovlivňují práci školy (region, financování, složení žáků…), a tím pádem přizpůsobovat závěry a doporučení těmto okolnostem. Na základě zjištění inspekce by si mělo MŠMT vytvářet mapu problémů a častých nedostatků, kterými české vzdělávání trpí, a podle toho navrhovat a realizovat kroky k jejich odstranění. Zejména s přihlédnutím k vnějším faktorům, které práci některých škol výrazně znesnadňují.
Doporučení Auditu:
Martin Chvál, expertní oponent Auditu a výzkumník PedF UK, řekl: „Podle tohoto rámce byly školy hodnoceny již v minulém školním roce. K řešení je další práce s tímto rámcem, aby lépe sloužil – např. zveřejnit popisy všech čtyř stupňů užívaných škál (ty se zatím nepoužívají pro hodnocení škol, ale jen pro sběr dat o vzdělávacím systému). Po odladění se školami by se dalo uvažovat o jejich využití pro hodnocení škol v podobě přílohy inspekční zprávy s prostorem pro autoevaluační pohled školy. Dále by bylo vhodné vytvořit příklady inspirativní praxe pro každé z těch kritérií atd.“