Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
EDUin komentuje změny ve státních maturitách, jak je navrhuje ministr Marcel Chládek
Praha 5. května – Změny navržené v pátek ministrem školství mohou přinést zefektivnění státní maturity, ale je třeba o nich ještě diskutovat v rámci kulatého stolu, který ministerstvo k maturitám zřídilo. Některé z nich se totiž vydaly směrem, jenž jen těžko přinese skutečné zlepšení středního vzdělávání. Platí to především o rozdělení maturit pro gymnázia a odborné školy.
Ministr školství Marcel Chládek představil při příležitosti zahájení letošních maturit změny, které plánuje v nejbližších letech zavést. Nejvíce pozornosti vzbudila povinná zkouška z matematiky, ale stejně významné je například i oddělení maturit pro gymnázia a odborné školy.
EDUin jednotlivá navržená opatření komentuje a naznačuje, kde vidí možná rizika:
Administrace maturitních testů prostřednictvím počítače je rozumná cesta k zefektivnění a zlevnění maturity. Je ale třeba si ujasnit, jakým způsobem bude možné zpracovávat touto cestou složitější otevřené úlohy a to především v matematice. Otázka také je, zda jsou střední školy pro tento typ maturity dostatečně vybavené.
Směřovat k tomu, že matematika bude povinnou součástí státní části maturity, má smysl. Ale jen v případě, že se podoba maturitních testů změní. Ty současné sice nejsou nijak obtížné, ale zaměřují se především na práci s algebraickými výrazy. Minimální prostor je věnován schopnosti logicky a strukturovaně přemýšlet, s porozuměním číst grafy a tabulky, případně je zpracovávat. Tedy na dovednosti, které patří k intelektuální výbavě každého maturanta. Škola by měla matematiku studentům představit jako samozřejmou součást praktického života, což znamená změnu výuky i přípravy učitelů. Teprve pak má smysl zavádět povinnou maturitu z matematiky.
Snahu řešit odlišné hodinové dotace a úrovně kompetencí oddělením maturit pro gymnázia a odborné školy nepovažujeme za rozumnou. Efektivnější by bylo jít cestou, kterou navrhovala předchozí ministerská komise pro reformu maturitní zkoušky. Stát ať ověřuje prostřednictvím testů a písemných prací to, co považuje za nutné společné minimum, vyšší nároky a odborná specifika jednotlivých škol ať se promítnou do profilové – školní části maturity. Dát v tomto směru školám autonomii a pravomoci bude levnější a efektivnější. Jak ukázala historie státní maturity, stát a jeho organizace jen obtížně dokážou z centra připravit maturitu tak, aby opravdu ověřila odborné kvality studentů.
Samotná myšlenka zavést pro učně možnost složit po ukončení studia během několika let zkoušku, která by v jejich případě nahradila maturitu a umožnila pokračovat v bakalářském studiu v oboru jejich působnosti, je dobrá. O podobě mistrovské zkoušky ale zatím existují jen nekonkrétní představy, navíc existuje více navzájem se lišících koncepcí. Je třeba také vzít v úvahu, že toto řešení by musely akceptovat i vysoké školy. Tady jsme zatím na samém začátku debaty.
Ministr tento krok zdůvodňuje snížením nákladů. V časech e-mailů a elektronické administrace maturitních testů by ale šlo spíš o folklór bez valného smyslu. Pokud budou školy připojeny pro vyplňování testů, zcela jistě jim bude možné bezpečně a spolehlivě doručit i maturitní témata. Vyhlášení rozhlasem lze brát snad jen jako záložní variantu doručení.
Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, o.p.s., řekl: „S panem ministrem Chládkem se shodneme, že zavedení povinné maturity z matematiky má smysl až ve chvíli, kdy se změní způsob její výuky a maturita bude ověřovat v této oblasti ty kompetence, které skutečně užije každý absolvent střední školy. Tedy spíše schopnost matematického myšlení v praktickém životě, než schopnost počítat a pracovat s matematickými výrazy. Tuto počtářskou část matematických kompetencí může ověřovat školní část maturity tak, jak každá ze škol uzná za vhodné vzhledem ke svému odbornému profilu.“
Vystoupení Tomáše Feřteka v Událostech, komentářích najdete ZDE.
ilustrační obrázek. by Danny (flickr.com)(CC BY 2.0)