Tisková zpráva: Maturita ze tří předmětů je nedomyšlený experiment

Praha, 9. ledna – Zachovejme status quo, vyzývá EDUin poslance před tím, než se během své další schůze vrátí k diskusi o státní maturitě. Změnu státní maturity, ke které má podle v tuto chvíli platné legislativy dojít na jaře 2021, považujeme za změnu k horšímu. Nedomyšlený experiment si zbytečně zahrává se životy mladých lidí.

„V žádném případě nedovolím, abychom ukřižovali naše budoucí maturanty za několik let na něčem takovém,“ vyjádřila se dnes už bývalá ministryně školství Kateřina Valachová v jednom z prvních rozhovorů, který poskytla poté, co v polovině roku 2015 nastoupila do nové funkce. Než začne uvažovat o zavedení povinné maturity z matematiky, chtěla nejdříve vědět, jak je možné, že z ní ten rok neuspělo 24 procent těch, co si maturitu z matematiky vybrali.

O dva roky později státní maturity ze tří předmětů prosadila, přestože neúspěšných maturantů výrazněji neubylo. Z velmi ambiciózních slibů, které měly zavedení maturity ze tří předmětů v 2021/2022 předcházet, se však žádný neuskutečnil. „Komplexní revize kurikula a výuky matematiky byla zastavena, možnost dělení hodin možná přijde až od ledna tohoto roku s reformou financování regionálního školství, ale učitelů matematiky je velký nedostatek a stárnou. Matematika je vyučována tradičními metodami, často neinovativně. Je stále méně oblíbeným předmětem, ve kterém žáci už na základní škole nevěří ve své znalosti a dovednosti. Postoje žáků k matematice se během vzdělávání neustále zhoršují a spolu s tím klesá i význam, který přikládají důležitosti matematiky pro úspěch ve svém budoucím životě,“ říká analytik EDUin Karel Gargulák.

Vedle toho není k dispozici ani relevantní odhad dopadů této změny, dá se přitom předpokládat, že budou značné. „Zavedení povinné maturity pro drtinou většinu maturitních oborů střední škol, bude mít zdrcující dopad především na odborné školství, jehož absolventi tvoří přes 40 procent populačního ročníku středoškoláků. Na řadě z nich na kvalitní výuku matematiky s ohledem na strukturu svých rozvrhů nemají prostor, protože se musí věnovat svým odborným specializacím,“ konstatuje Karel Gargulák.

Navíc se má státní maturita měnit v době, kdy ministerstvo školství připravuje podstatnou revizi obsahu vzdělávání, která se bude týkat i maturitních předmětů. To si v dohledné době vyžádá další, velmi žádoucí změny v podobě maturitního testu z matematiky.

Jak poznamenala Kateřina Valachová v diskusi, která předcházela rozhodnutí poslanecké sněmovny zamítnout zrychlené projednání ministerské novely školského zákona, zavedení maturity pro všechny bylo obsaženo ve strategii 2020+ resortu, který řídila, s jejím zavedením se tedy dlouhodobě počítalo. Strategie 2020+ navrhovala „do společné části maturitní zkoušky povinně zařadit matematiku, a to nejdříve od roku 2020“. Mělo se tak ale stát „v návaznosti na systémové změny ve výuce tohoto předmětu v základním a středním vzdělávání“. Přestože se systémové změny ve výuce matematiky uskutečnit nepodařilo, povinná maturitní zkouška byla přesto zavedena.

Vyzýváme proto poslance, aby hlasovali pro zrušení státní maturity ze tří předmětů. Změny ve školství jsou nezbytné, je ale nutné, aby byly promyšlené, postavené na datech a nikoli na domněnkách a především dobře připravené. Zavedení státní maturity ze tří předmětů je spíše než promyšlenou změnou experimentem s nejistým výsledkem, experimentovat přitom budeme na mladých lidech.