Testy přijímacích zkoušek nejsou konstruovány k tomu, aby srovnávaly úroveň českých žáků v letech. Jejich smyslem je selektovat, což může vést k dalšímu prohlubování nerovnosti v přístupu ke vzdělávání.
Praha, 2. května 2016 – Mediální diskuse o přijímacích zkouškách pravidelně začíná nesprávně položenou otázkou, zda se žáci rok od roku zhoršují, či zlepšují. Testy přijímacích zkoušek ale nemají schopnost takovou informaci poskytnout, jelikož v nich probíhají změny, které srovnání znemožňují. Tématem jednotných přijímacích zkoušek je legitimita jejich používání a reálná hrozba zneužití pro potřeby skupinových zájmů.
Souhrnné statistické výsledky, které zveřejnilo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), postrádají vysvětlení, jak tuto zprávu interpretovat. Jak později v médiích zdůraznil ředitel CERMAT Jiří Zíka, není možné vyvozovat z těchto statistických dat závěry o vývoji znalostí žáků v matematice či českém jazyce. Od loňska proběhly v testech změny (byly zařazeny náročnější úlohy), testování proběhlo na výrazně odlišném vzorku škol. Je nezodpovědné zveřejňovat takové informace a neupozornit na úskalí jejich dezinterpretace.
Diskuse nad nepatřičnou otázkou „zhoršování“, či „zlepšování“ žáků v souvislosti s přijímačkami odvádí pozornost od zásadních témat:
Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Diskuse o přijímacích zkouškách v médiích připomíná debatu o tom, zda je horší zemětřesení o síle 7,8 či 7,9 stupňů Richterovy škály, aniž by si někdo všímal dopadů a obětí přírodní katastrofy.“