Hodnocení úkolů, které školy zadávaly svým žákům na dálku, bylo v týdnech následujících bezprostředně po uzavření škol předmětem ostré diskuse mezi rodiči i učiteli, přístup jednotlivých škol se značně lišil. Studenti Katedry veřejné a sociální politiky FSV v Praze oslovili více než čtyři desítky žáků základních a středních škol a jejich rodičů napříč Českou republikou. Ptali se na to, jak se změnil přístup škol k hodnocení žáků v prvních týdnech výuky na dálku.
“Ukázalo se, že z počátku školy pokračovaly v hodnocení podle obvyklých pravidel, povětšinou tedy ve známkování tak, aby měly dostatek podkladů pro klasické závěrečné hodnocení. Přístup škol se ale podle našich zjištění změnil po vydání vyhlášky a metodického doporučení školám na konci dubna,” říká Tomáš Barták z KVSP FSV, který provedl analýzu získaných dat.
Podle Bartáka došlo po vydání klasifikační vyhlášky a průvodního metodického dokumentu k zintenzivnění komunikace od učitele směrem k žákům a narostla rovněž míra komunikace mezi školou a rodiči, v některých případech si samotní učitelé nově sami vyžádali zpětnou vazbu na své metody distančního vzdělávání. Vyhláška mimo jiné stanovila, že hodnocení za úkoly zadané na dálku bude mít pouze podpůrný charakter směrem k závěrečné klasifikaci.
Výraznější kvalitativní změny, které by směřovaly k využití principů a prvků formativního hodnocení, k němuž opakovaně vybízel ministr školství Robert Plaga a k němuž se přikláněl rovněž metodický pokyn provázející klasifikační vyhlášku, ale podle závěrů z těchto řízených rozhovorů nelze očekávat. Na vysvědčení také budou žáci v drtivé většině hodnoceni spíše klasicky, tj. známkami. Školy by však měly dodržet podmínku ministerstva, že “propadnout” může učitel nechat žáka pouze ve zcela výjimečných případech.
Podle analytika EDUin Karla Garguláka tím nebyla využita příležitost rychle nastartovat velmi potřebnou změnu v pojetí hodnocení jako nástroje k motivaci žáků k dalšímu učení. “Formativní hodnocení, jehož cílem je podávat žákovi užitečnou informaci o aktuálním stavu vědomostí a dovedností žáka s cílem zlepšit jeho učení, by se z veřejné ani odborné diskuse nemělo vytratit s pandemií. Mluví se o něm ostatně i v návrhu Strategie 2030+. Bude velmi důležité jeho význam a principy vysvětlit nejen učitelům, ale i žákům a rodičům, aby nečekali jen jedničku v žákovské knížce. Zkušenosti z posledního pololetí mohou být alespoň do určité míry startovacím můstkem,” dodává Gargulák.