Tisková zpráva: Necháme je viset ve vzduchoprázdnu? Chybí nám nástroje k podpoře ukrajinských dětí, které jsou ve věku přechodu ze základního na střední stupeň vzdělávání

Hrozí, že kvůli absenci systémové jazykové přípravy promarníme vzdělávací potenciál mladých ukrajinských lidí

Praha, 10. března – Nastavení našeho vzdělávacího systému neumožňuje nabídnout efektivní podporu mladým lidem, kteří přicházejí se svými rodiči z Ukrajiny a jsou ve věku přechodu ze základního na střední stupeň vzdělávání. Chybí intenzivní jazyková podpora, která by jim umožnila rychlé začlenění do výuky. Další dlouhodobou bariéru pro žáky s jiným mateřským jazykem představuje nastavení přijímacích zkoušek na střední školy. Vedle toho bychom neměli zapomenout ani na ty, kteří díky situaci ve své zemi nestihli dokončit své středoškolské vzdělání. Jakou perspektivu jim Česká republika nabídne?

Problémy, které pro žáky s odlišným mateřským jazykem představuje přechod ze základní na střední školy, nejsou v našem vzdělávacím systému něco nového. Dlouhodobě na ně upozorňuje například organizace META, která se podpoře vzdělávání žáků cizinců věnuje. S příchodem desítek tisíc dětí z Ukrajiny se ale problém stává mnohem palčivějším a je třeba jej začít okamžitě řešit.

Chybí systémová jazyková podpora

„Současní deváťáci, kteří přicházejí z Ukrajiny a měli by  pokračovat na střední školy, jsou obrovský problém. Tato skupina mladých lidí je v jistém smyslu ještě ohroženější než ti mladší, protože na ně je myšleno v první řadě. Je opravdu málo škol, které se tím zabývají systematičtěji. Potřebují intenzivní výuku češtiny. Český vzdělávací systém nic takového nedělá. Potřebovali bychom, aby nějaká jazyková příprava pro žáky s jiným mateřským jazykem mezi základní a střední školou byla součástí českého vzdělávacího systému,“ komentuje situaci Jan Heinrich, vedoucí sociálních služeb organizace META a upozorňuje, že i na středních školách je pro žáky, kteří nemají češtinu jako mateřský jazyk, v tomto ohledu často nulová podpora. 

Státem organizované zkoušky jsou problém

Další bariéru představují samotné jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Ty totiž nejsou přizpůsobeny pro žáky bez dostatečné znalosti českého jazyka. Ačkoli je pro nově příchozí žáky ze zahraničních škol dle platné legislativy možné prominutí jednotné přijímací zkoušky z českého jazyka a nahrazení této zkoušky pohovorem, zkouška z matematiky zůstává v českém jazyce, jiná jazyková mutace není k dispozici. Před podobně náročnou situací budou navíc stát i deváťáci a maturanti v příštím školním roce, kdy pro ně státem organizovaná zkouška z českého jazyka bude představovat významnou bariéru při ukončování studia a v možnosti dalšího vzdělávání. „Děti cizinců kvůli tomu jdou na školy, kde je třeba vezmou bez přijímaček, přitom by měly předpoklady na lepší školu,” doplňuje Jan Heinrich. Podle analýzy organizace META dokonce část věkové kohorty ze vzdělávání zcela vypadne, data totiž ukazují, že “třetina cizinců ve věku 17 let je mimo vzdělávací systém, což je násobně více než u vrstevníků z ČR.” 

zdroj: META

Přestože aktuálně nevíme, kolik mladých lidí se v této situaci ocitne, je nutné, abychom flexibilně řešili odstranění překážek a nabídli jim adekvátní podporu, kterou budou potřebovat k tomu, aby se zvládli úspěšně začlenit do vzdělávání. Na jejich budoucí vzdělávací a pracovní dráhu to bude mít zásadní vliv. „Ukrajinská krize by mohla přinést změny, které budou řešit nejen aktuální situaci, ale ovlivní pozitivně celý vzdělávací systém,“ věří Tereza Botková, sociální pracovnice Organizace pro pomoc uprchlíkům, která se v aktuálním dění angažuje.

Dnes je možné čerpat finanční prostředky na výuku češtiny prostřednictvím podpůrných opatření na doporučení školských poradenských zařízení, což je organizačně i časově náročné. Využít lze také prostředky na doučování žáků dané školy z Národního plánu obnovy – ty byly ale původně vyčleněné na podporu dětí zasažených koronavirovými lockdowny. Problém s výukou češtiny nových žáků tedy řeší pouze omezeně.

Jan Zeman, analytik EDUinu: „Na vytvoření systému, který naučí ukrajinské deváťáky,  jejich mladší i starší vrstevníky česky, je třeba vyčlenit stovky milionů korun, protože náklady za nepovedenou integraci mohou být mnohonásobně vyšší. Během covidu tu bylo 50 tisíc dětí se špatným přístupem ke vzdělávání. MŠMT pro ně dokázalo uvolnit 1,3 mld na ICT vybavení a dalších 250 milionů na doučování. Nyní tu máme podobnou situaci s Ukrajinci a je třeba být kreativní rozpočtově, legislativně i metodicky. Nekvalifikovaný ukrajinský personál ve školách, jednotné zkoušky v ukrajinštině nebo letní prázdniny ve znamení vzdělávání všech učitelů pro práci s ukrajinskými žáky může být stejně reálná sci-fi jako škola v počítači na kuchyňské lince před dvěma roky.”