Audit vzdělávacího systému v ČR definoval klíčová témata vzdělávání v ČR, na která by se měla zaměřit pozornost při řízení a rozvoji systému. Přinášíme sérii tiskových zpráv, v nichž se jim budeme postupně věnovat.
Praha, 22. února 2017 – EDUin, s přispěním nezávislých odborníků v oblasti vzdělávací politiky a poradenské společnosti PwC, připravil další vydání analýzy věnující se stavu a vývoji vzdělávacího systému. Audit identifikuje klíčová témata českého vzdělávání současnosti a blízké budoucnosti.
V zemích, jako je Dánsko či Singapur, jsou demokracie a občanství jedním z pilířů a hlavních cílů vzdělávání obecně. Školy a učitelé tak berou tento závazek jako součást a jednu z hlavních náplní své každodenní činnosti. Tento fakt je v přímém rozporu s tím, jak pojímají vzdělávání a výchovu k demokracii české školy a učitelé.
Po roce 1989 se české školství vzdalo odpovědnosti za oblast podpory občanství, což se na té nejnižší úrovni projevuje v tom, že občanskou výchovu, případně základy společenských věd, velmi často učí učitelé bez potřebné aprobace a bez schopnosti poskytnout svým žákům skutečný vhled do souvislostí, na nichž závisí politický a společenský vývoj.
Dochází k reálnému ohrožení konceptu liberální demokracie (Brexit, Trump, měnící se situace v zemích střední Evropy). V ČR lze spatřovat reálný vzestup populistických politiků (Zeman, Klaus ml., Okamura) a ochotu politických stran přizpůsobovat se tomuto trendu.
Tento stav, společně s hrozbou, že část nastupující generace vyrůstá pod vlivem stereotypů svého okolí a pod vzrůstajícím vlivem manipulace v digitálním prostoru, bez dovednosti rozlišovat mezi informacemi a stavět své názory na těch relevantních a ověřených vytváří společenské riziko. Změna způsobu přijímaní informací, jejich obrovská redundance a neschopnost orientace v nich jsou výzvou nejen pro mladé lidi, ale pro celou společnost, učitele nevyjímaje.
MŠMT připravuje program na podporu občanského vzdělávání. Výše uvedené podmínky by mělo nutně vzít v potaz, pokud má takový program mít skutečný dopad ve školách a pokud předpokládá aktivní zapojení většiny učitelů a žáků. Další pouze formálně naplněná „aktivita” vzdělávací politiky by přispěla pouze k všeobecné skepsi.
Doporučení Auditu:
Bob Kartous, garant Auditu a vedoucí komunikace EDUin, řekl: „S ohledem na společenské dopady je občanské vzdělávání jedním z nejdůležitějších cílů vzdělávacího systému. Tedy mělo by být, ale reálně není. Neodpovídá tomu význam, jaký vzdělávací systém této oblasti přikládá. Jde přitom o principy, hodnoty a postoje, které je možno rozvíjet na pozadí v podstatě jakékoliv výuky, ne jen ve vymezených hodinách. K tomu je ale nutné, aby ministerstvo školství – a celá vláda – tuto skutečnost uznalo, respektovalo, apelovalo na důležitost občanského vzdělávání a aby představitelů českého školství nepodléhali hloupému populismu, který občanské vzdělávání bagatelizuje nebo dokonce diskredituje.“