Piráti jsou snad jedinou stranou, která zahrnuje do svého programu podporu otevřených vzdělávacích zdrojů. V některých částech si program Pirátů protiřečí.
Praha, 29. září 2016 – „Vzdělání nelze chápat jednostranně ani jako zájem společnosti, ani jako osobní zájem a investici jedince a jeho rodiny. Nepovažujeme za správnou tezi, že by školy měly zejména připravovat studenty na trh práce.“ Česká pirátská strana touto rozumnou tezí představuje svůj volební program pro vzdělávání. Ihned poté následuje požadavek zachování osmiletých gymnázií „z důvodů svobody volby“. Zjevný rozpor ukazuje, že míra promyšlenosti programu kolísá.
EDUin předkládá hodnocení politických programů hlavních politických seskupení před krajskými volbami 2016. Z hlediska vzdělávání jsou kraje důležitým spojníkem mezi státem a koncovými příjemci této veřejné služby. Kraje přímo zřizují střední školy a doposud výrazně ovlivňují financování celého regionálního školství. Následuje hodnocení programu České pirátské strany:
Pozitiva:
- Důraz na komplexnost vzdělávání. U etablovaných stran, zejména ČSSD a ANO, je patrný silný vliv průmyslové lobby a skloňování vzdělávání pouze ve smyslu potřeb trhu práce. Piráti na prvním místě programu sympaticky prohlašují, že vzdělávání není jednorozměrné. Problém je, že v některých konkrétních návrzích dochází ke kontradikci s klíčovým principem.
- Podpora celoživotního vzdělávání a otevřených vzdělávacích zdrojů. Piráti jsou pravděpodobně jedinou stranou, která si klade za cíl posílit roli otevřených vzdělávacích zdrojů k posílení rovnosti přístupu ke vzdělávání v budoucnosti. V souvislosti s tím je zajímavý návrh na podporu komunitního vzdělávání bez ohledu na věk.
- Škola jako líheň demokracie. Škola je laboratoř společnosti. Chceme-li žít v demokracii, kde jinde by měla být aplikována, nežli ve škole. Opět jsou Piráti pravděpodobně jedinou stranou, která tento důležitý a v českém vzdělávání trestuhodně zanedbávaný prvek do programu zanesla.
Negativa:
- Obhajoba existence osmiletých gymnázií na bázi „svobodné volby“.
Je problematické, jestliže strana nejprve tvrdí, že vzdělávání nelze chápat jednostranně, např. jako zájem jedince či rodiny, podporuje demokratičnost ve vzdělávání a zároveň podporuje zachování vzdělávacích institucí, jejichž přínos je výrazně vychýlen k podpoře nerovnosti ve vzdělávání a k podpoře individuálních zájmů. Víceletá gymnázia jsou složitějším prvkem vzdělávací soustavy, než jak jsou vykreslena v programu Pirátů.
- Domněnka o tom, že učiliště stojí „mimo zájem politiků“. To není pravda. Problém je v tom, že místo rozumného návrhu na reformu odborného vzdělávání dochází pouze k jednoduché snaze dostat do učilišť více dětí. Zájem lokálních politiků je v tomto řízen vlivem místních podnikatelů, což je na jednu stranu dobře, na straně druhé chybí na obou stranách snaha hledat efektivní řešení.
Co chybí:
- Návrh na změnu povahy ředitelské práce. Jinak sympatický návrh na posílení role ředitelů není spojen s požadavkem na vyjasnění jejich současné role. Podle ředitelů je jejich práce svázána byrokracií a organizačními záležitostmi podružného charakteru, zatímco někteří zřizovatelé říkají, že záleží pouze na řediteli, do jaké míry se tím nechá svazovat. Bylo by dobré to vyjasnit a práci ředitelů zaměřit v prvé řadě na vzdělávání.
- Postoj k podpoře sociálně slabých. Strana, která si uvědomuje dopad vzdělávání do společnosti a ví o rizicích a slabinách českého systému, by se takovému tématu neměla vyhýbat.
- Financování škol a problematická role krajů. Je to zcela jistě jedno z hlavních témat krajských voleb v souvislosti se vzděláváním. Strana by to měla vědět a podle toho v programu reagovat.
Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Pravděpodobně nejsympatičtější, s vizí budoucnosti koketující program, propojený s ostatními tématy (komunita, internet). Piráti neopakují klišé ostatních stran, které promítají do krajských voleb celostátní témata, jako jsou platy učitelů. Na druhou stranu, teze a návrhy jsou občas v rozporu a některá důležitá témata jsou opominuta.“