Praha, 26. února – Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) může přinést téměř 3,5 miliard EUR. Jak ale ukázaly problémy s předchozím operačním programem (Vzdělávání pro konkurenceschopnost), česká administrativa jednak není schopna zajistit efektivní čerpání, a pokud ano, vzbuzují v mnoha případech úspěšného zprostředkování financí jednotlivé realizace, jejich smysl či dopad pochybnosti.
Příprava operačního programu by měla probíhat pod transparentním dohledem odborné veřejnosti a měla by vycházet z principu maximálního úsilí o distribuci finančních prostředků na místo jejich určení (do škol, resp. k organizacím poskytujícím neformální vzdělávání) a zamezit jejich plýtvání či účelovému zneužívání. Je také nutno citlivě posuzovat, v jakých oblastech mohou evropské peníze pomoci a kde naopak způsobí škodu tím, že naruší přirozenou cestou nastartované a funkční procesy tím, že zničí jejich rentabilitu přílivem dočasných projektů stejného typu.
Dosavadní průběh přípravy projektů a jejich schvalování nasvědčuje tomu, že dřívější problémy se do značné míry opakují. Projevují se názorové neshody uvnitř MŠMT (sekce 2 a 4), objevují se nejasná zadání, špatně připravená kritéria hodnocení, skutečností je zjevná rivalita možných řešitelů místo hledání možné spolupráce atd., to má za následek posouvání vzniku a logické návaznosti projektů, jejich schválení a zahájení realizace.
Doporučení:
Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Po zkušenostech z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost je potřeba klást otázku, kolik z každé koruny skutečně skončilo ve vzdělávání a kolik z toho bylo v podstatě jen rozpuštěno v české ekonomice. A také otázku, kolik procent prostředků přineslo zápornou přidanou hodnotu tím, že narušilo funkční prostředí. Ani jednu otázku nelze jednoduše zodpovědět, hrozí ale, že prostředky z dalšího operačního programu protečou českým vzdělávacím systémem stejným způsobem.“