Tisková zpráva: Reforma maturit by měla jít mnohem dále, současný návrh je poněkud děravou záplatou

Praha, 8. dubna – Ministerstvo školství minulý měsíc poslalo do připomínkového řízení návrh školského zákona, který vyjímá ústní a písemnou zkoušku společné části maturitní zkoušky z kompetence CERMATu. Staly by se opět odpovědností jednotlivých škol. Centrálně by se zadávaly a hodnotily už jen maturitní didaktické testy. Rovněž by se ve všech maturitních oborech mělo na jaře 2022 sjednotit zavedení povinné maturity ze tří předmětů, a to češtiny, cizího jazyka a matematiky. EDUin na základě odborné debaty, kterou minulý týden uspořádal, upozorňuje na nedostatky záměru. Zejména na to, že jde jen o dílčí úpravu konceptu, jenž je nutné významně přepracovat na základě cílů stanovených strategií 2030.

Ministerstvo školství chce přesunutím písemné práce (slohovky) a ústní části dle svých slov posílit vazbu mezi učiteli na dané školy a žáky-maturanty. Z dostupných dat, která ukazují úspěšnost na školách během hodnocení vlastními učiteli a centrálně, vyplývá, že učitelé jdou svým maturantům naproti. To se týká zejména škol, kde je v centrálně hodnoceném didaktickém testu vysoká neúspěšnost. Ministerstvo v rámci detailního hodnocení dopadů návrhu zákona přímo předpokládá, že snížení možné neúspěšnosti v těchto dvou zkouškách pomůže zmírnit nárůst propadlíků, jenž vznikne, až bude zavedena povinná maturita z matematiky.

„Je otázkou, zda nejde o hledání pragmatické cesty, jak se vyrovnat s potenciálně vysokým počtem neúspěšných maturantů. To by byl skutečně technokratický cynismus,“ říká vedoucí komunikace EDUin Bob Kartous.

Ministerstvo současně doplňuje, že návrh má jít naproti dvouúrovňové stavbě kurikula, které předpokládá, že každá škola bude mít do určité míry jiný obsah vzdělávání, tudíž i jiné výstupní zkoušky.

Praktický problém se může skrývat ve financování přenosu odpovědnosti na školy. Ministerstvo školství v důvodové zprávě uvádí, že v důsledku odlehčení práce v CERMATu by se po roce 2021 mělo uspořit zhruba 21 milionů korun. Návrh neuvádí, jak bude finančně kompenzována práce učitelů, kteří budou mít povinnost žákovské slohy opravovat.

Byť návratem k hodnocení ve školách dojde z velké části je snížení formalizace hodnocení písemných prací a k posílení faktoru znalosti individuality maturanta, kromě možné snahy učitelů pomáhat svým žákům lze očekávat i nárůst rozdílů v přístupu k výuce. Zatímco na řadě škol může změna vést k pokroku a zavedení například argumentačních esejí či větší čtenářské reflexi v ústní části, nic nebude omezovat další školy, aby se zde vrátily k memorování a netvůrčím slohovým útvarům.

V neposlední řadě jsou uzpůsobení zkoušek žákům s hendikepem, jako je třebas dysgrafie nebo dyslexie. Školy by po změně zákona ztratily podporu, kterou nyní CERMAT v tomto ohledu vyvíjí, proto je důležité se ptát, zda by tito žáci nepřišli k újmě snížením spravedlivosti zkoušky.

„Vzhledem k přípravám Strategie vzdělávací politiky do roku 2030 a změnám v rámcových vzdělávacích programech je nejasné, jak s tím snaha uvolnit centralizaci maturit souvisí. Je skutečné možné, že má jít jen o kompenzaci předpokládaného růstu propadlíků, příp. možnost ušetřit. Maturitu i jiné high stakes zkoušky je třeba pojmout jako prostředek k tomu, jak posílit důraz na žádoucí obsah a formu vzdělávání, což v současné podobě naplňováno není. Proto by reforma maturit měla být mnohem hlubší a měla by jít ruku v ruce se stanovenými cíli strategie 2030. Současný koncept nepodporuje stanovené cíle vzdělávání a je třeba se zamyslet nad tím, jak by vlastně výstupní zkouška na SŠ měla vypadat. Nabízí se pojetí maturit jako dlouhodobého projektu, jenž je uzavřen obhajobou. Takové pojetí mnohem více posiluje komplexitu přípravy a dává tím školám zcela odlišné zadání,“ uzavírá Kartous.