Tisková zpráva: Rok 2022 v českém školství – shrnujeme zásadní události

Rok 2022 přinesl do českého vzdělávání několik zásadních změn a složitých situací. Přinášíme výběr toho nejdůležitějšího, co se za uplynulých 12 měsíců událo v oblasti vzdělávací politiky.

únor:

• Ve čtvrtek 24. února začala ruská invaze na Ukrajinu. Do Česka se postupně dostaly tisíce ukrajinských uprchlíků, velké procento z nich tvoří děti a dospívající. Na podzim 2022 se na školách učilo přes 50 tisíc dětí ukrajinských uprchlíků. Nejméně jich nastoupilo do středních škol (jen necelá polovina všech příchozích). Nejvíce dětí mimo vzdělávací systém je ve Středočeském kraji – zde a v Praze jsou také děti nejméně začleněny do kolektivu.

květen:

• Tehdejší ministr školství Petr Gazdík odvolal kvůli výsledkům hospodaření z funkce ředitelku Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Michaelu Kleňhovou. Od 25. května byl řízením Cermatu pověřen ministrův náměstek Milan Štábl. V září se novým ředitelem stal Miroslav Krejčí.

červen:

• V čele ministerstva školství skončil Petr Gazdík, který úřad vedl od konce roku 2021. Gazdík odešel na vlastní žádost poté, co se ukázalo, že byl v kontaktu s Michalem Redlem – obviněným v kauze Dozimetr. Gazdík se později na úřad vrátil v roli poradce nového ministra, i v té ale nakonec skončil.
• Novým ministrem školství jmenoval prezident Miloš Zeman ústavního právníka a poslance Vladimíra Balaše. „Ačkoliv ministr Balaš chtěl sázet na kontinuitu, jeho předchůdci Plaga a Gazdík z MŠMT jako poradci odešli. Prázdné místo státního tajemníka MŠMT na konci 2022 obsadil náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. „Resort postrádá silné politické vedení, což se promítá i do vládních jednání o rozdělování finančních prostředků,” hodnotí politickou nestabilitu resortu analytik EDUinu Jan Zeman. 

srpen

• Expertní panel předal MŠMT ke schválení Hlavní směry revize RVP ZV. Bohužel se nepodařilo koncepční dokument do konce roku schválit. Úprava vzdělávacího programu pro základní vzdělávání tak nemá zadání a reálně nezačala. „Celkový průběh budí obavy, že slíbené stamiliony nedokážeme využít a plánovaný začátek výuky podle nového RVP v září 2024 je nereálný,” dodává analytička EDUinu Lucie Slejšková. Tématu revize jsme se věnovali v Auditu vzdělávacího systému zde.

září

• Vláda schválila rozpočet na příští rok. Navzdory programovému prohlášení podle něj učitelé nedosáhnou na 130 procent výše průměrné mzdy. Finanční úspory se týkají i dalších oblastí. Návrh státního rozpočtu pro příští rok počítá s 30% snížením tzv. ONIV, z nichž bývají hrazeny učebnice, nemocenská nebo další vzdělávání pedagogů. Dlouhodobě se nemění rozpočet pro vysoké školství, zvyšující se náklady zatěžují rozpočty zřizovatelů. Na tuto problematiku EDUin upozorňoval třeba zde a zde.

dlouhodobý problém – chybějící místa ve školách

• Zejména na Prahu, Brno a jejich okolí citelně dopadá fakt, že v České republice podceňujeme demografické plánování. Nedostatek kapacit se týká hlavně středních škol. V roce 2023 na ně zamíří nejvíce žáků za posledních 29 let a jejich počet bude dále stoupat. Problém s kapacitami mají ale i mateřské a základní školy. Vláda na začátku listopadu schválila, že na výstavbu nových škol přidá půl miliardy. „Řešením může být změna oborové skladby v regionu, objevuje se i návrh na přeměnu víceletých gymnázií na čtyřletá,” dodává programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.