Tisková zpráva: Skutečně přijímací zkoušky na SŠ vzdělávání v ČR prospějí?

Ministerstvo školství se chystá zavést povinné přijímací zkoušky na SŠ, aniž by mělo provedenu analýzu dopadů takového kroku.

Snaha řídit a sledovat vývoj vzdělávacího systému je zcela legitimní, nástroje k tomu používané ale mohou být dvousečnou zbraní.  Existuje řada důkazů o tom, že tzv. „high-stakes“ testování (testování s důsledky pro další vzdělávání) může mít kontraproduktivní dopady.  Nejčastěji se skloňuje fakt, že obsah testů deformuje předchozí vzdělávání, protože prioritou se ve školách stanou testy, nikoliv rozvoj osobnosti u dětí. Ve Finsku je proto první takovou zkouškou až maturita. České ministerstvo školství chce zavádět povinné přijímací zkoušky, aniž by existovala analýza dopadů takového kroku.

Záměr spustit v roce 2016 jednotné přijímací zkoušky v rozsahu představeném ministrem školství není opřen o žádná odborná doporučení, nemá za sebou žádný test dopadů, nerespektuje řadu objektivně doložitelných rizik.

Je legitimní, má-li MŠMT zájem zdokonalit řízení vzdělávacího systému, v případě tak zásadních opatření se ale musí opírat o analýzu proveditelnosti. Odborné i zájmové instituce, které se věnují analýze a rozvoji vzdělávání, vyjma lobujících sdružení zaměstnavatelů, jsou v otázce nesystémovosti a negativního dopadu tohoto záměru ve vzácné shodě. Ministerstvo školství se nemůže zaštítit žádným výzkumem, takže je nuceno nahrazovat odborné argumenty průzkumy názorů veřejnosti.

V roce 2015 proběhlo pilotní ověření pilotních testů. Většina ředitelů gymnázií a SOŠ se zkouškou souhlasí, ředitelé SOU s maturitou spíše s přijímacími zkouškami nesouhlasí, ale důvody nejsou uvedeny. Otázky spojené s možnou diskriminací žáků s předchozím horším vzděláváním (v rozporu se strategickým záměrem), se zúžením obsahu učiva a spornou rolí státu (garanta i realizátora) zůstaly i po pokusném ověřování nezodpovězeny.

Doporučení:

• Zrušit záměr jednotných přijímacích zkoušek, poučit se ze zahraničí a vytvořit přesnější škálu hodnocení, zavést prvky formativního hodnocení v průběhu základní školy a vytváření portfolií, které budou sloužit k přijímání na střední školy.

• Podobu přijímacího řízení ponechat v kompetenci ředitele školy, aby bylo možné zohlednit specifika vzdělávacího programu dané školy i situaci v regionu.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Existují oblasti vzdělávání, v nichž je nutné hledat nové cesty. Používání testů k nim ale nepatří, zkušenosti z mnoha zemí je možné relativně rychle analyzovat a vyhodnotit. Zavádění systémových prvků s tak dalekosáhlým dopadem, jako mohou mít přijímací zkoušky na SŠ, to logicky předpokládá. Analýza, kterou jsme provedli v roce 2014, ukazuje, že model, který má být zaveden v ČR, je více méně rarita.“