Tisková zpráva: Témata vzdělávání v roce 2016 – Podpora inkluze

Popírání přínosů inkluze je demagogie. Obava z realizace reformy je na místě. Co lze udělat proto, aby se reforma zdařila? A proč si tyto otázky neklademe?

V Praze dne 5. ledna – Tzv. inkluze a reforma vzdělávacího systému, která získala toto označení, se stala věcí veřejnou, a to se vším všudy. Jak odpůrci, tak podporovatelé reformy mají vážné obavy, zda je postup ministerstva dostatečný a zda nedojde ve školách k problémům způsobeným nedostatečně promyšleným zásahem do systému. Tyto obavy jsou legitimní, problémem ale je demagogický přístup některých oponentů, kteří tvrdí, že celá reforma je omyl. Místo hledání cesty, jak reformu naplnit, se tak vede zbytečná debata o tom, proč vlastně reformu zavádět.

Dne 1. 9. 2016 by měla vstoupit v platnost novela školského zákona, která zavádí nový přístup k dětem se speciálními potřebami. Místo jejich umisťování do praktických a speciálních škol by měly nejprve běžné ZŠ aplikovat podpůrná opatření a teprve při jejich selhání navrhnout přeřazení do speciální školy.

Se zrušením přílohy Rámcového vzdělávacího programu ZŠ pro děti s lehkým mentálním postižením se z praktických škol stávají běžné základní školy. I ty by měly postupovat podle jednotného kurikula a hledat optimální naplnění vzdělávacích možností svých žáků.

S reformou se pojí řada obav. Některé jsou vyvolány odporem speciálních pedagogů z praktických škol, kteří se obávají o svou budoucnost, některé učiteli z běžných škol. Jejich společným jmenovatelem je fakt, že MŠMT nepředložilo dlouhodobý plán zavádění inkluze do českých škol a nezahájilo informační kampaň, která by obavy učitelů vyvrátila.

Doporučujeme:

• Jasné sdělení pro školy, jak se změní jejich práce po září 2016 a kdy přesně budou k dispozici peníze na implementaci.
• Zrealizovat pilotáž zavedení opatření podporujících inkluzi uvedených v paragrafu 16 ve vybraném regionu, následně vyhodnotit, a teprve poté implementovat celoplošně.
• Vytvořit plán jednotlivých kroků v reálném čase (letech).
• Spustit informační kampaň o přínosech společného vzdělávání směrem k veřejnosti, využít i pozitivních příkladů ze zahraničí.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Je velmi pravděpodobné, že se 1. 9. 2016 nic podstatného v českém základním školství nezmění. To může být sice útěchou těm, kdo vznášejí obavy, na druhou stranu to ale může znamenat faktickou rezignaci na skutečně začleňování žáků se speciálními potřebami do běžných škol. Tento princip je přitom dlouhodobě naplňován těmi nejefektivnějšími vzdělávacími systémy (Ontario, Nový Zéland, Finsko) a sám o sobě není zpochybňován. Je nutno vidět rozdíl mezi principem a realizací. Místo, abychom hledali efektivní způsob zavádění inkluze, když ministerstvo školství vykazuje nepřipravenost na systémovou reformu, zpochybňujeme princip samotný. To je nesmysl.“

(aktualizace 5.1.) Doplňujeme reakci MŠMT:

V tiskové zprávě obecně prospěšné společnosti Eduin k zavádění společného vzdělávání lze souhlasit s tím, že se MŠMT ocitlo mezi dvěma mlýnskými kameny až ostře protichůdných stanovisek. Z hodnocení situace v TZ vychází jako hlavní viník nejistot a obav školské praxe a veřejnosti MŠMT. Protože s touto opakovaně šířenou informací hrubě nesouhlasíme, chceme uvést některé skutečnosti, zpřesňující kontext a položit několik otázek:

1. Příslušná novela zákona byla podepsána na přelomu dubna a května 2015. Po výměně vedení MŠMT jsme během letních prázdnin zjišťovali stav prací na podzákonných předpisech a přípravu seznamování  škol a veřejností na implementaci novely vyžadující vytvoření nové Vyhlášky k provedení par. 16 a 19, novelizaci několika dalších vyhlášek a úpravu RVP ZV. Po zjištění, že práce nepostupují dost intenzivně a koordinovaně jsme změnili způsob řízení. Je možné uvést příklad jiných podzákonných norem v minulosti k takto výrazné změně (nepřipravené k datu schválení příslušného zákona), které byly připraveny rychleji?  Dnešní stav: Vyhláška byla postoupena do LRV dne 4. 1. 2016.

2. V podstatě souběžně jsme průběžně zveřejňovali pracovní verze všech dokumentů (dělo se tak někdy v minulosti s takovou otevřeností?), konzultovali je ve dvou velmi široce pojatých připomínkových řízeních jak s odbornými asociacemi, s NNO, poradci, i s EK. Zahájili jsme intenzivní informační kampaň (jen slepý nebo neinformovaný to nevidí): výjezdy do 6 krajů za přítomnosti od 150 do 420 ředitelů, učitelů, zřizovatelů  proběhly v listopadu a prosinci a v dalších krajích proběhnou během ledna a února. Od jara 2015 probíhají vzdělávací a metodické semináře pro pracovníky ŠPZ. Dále byly vytvořeny rubriky na webových stránkách MŠMT a NUV (s linkou pro dotazy veřejnosti spolecnevzdelavani@nuv.cz, na kterou chodí od prosince cca 20-30 dotazů týdně a odpovědi adresujeme nejen tazatelům, ale postupně vyvěšujeme na stránky v rubrice Nejčastěji kladené dotazy). K tomu máme připraven cyklus vzdělávání učitelů od února 2016. Podle kritiků tohle zřejmě není informační kampaň a otevřenost. Pokud jde o přínosy společného vzdělávání, jistě lze ještě založit rubriku analýz, reportů a poučení ze zahraničí nebo názorů odborníků. Nemohla by ale právě v tomhle být také významná role takových společností jako je Eduin?

3. V TZ se objevuje doporučení „Jasné sdělení pro školy, jak se změní jejich práce po září 2016 a kdy přesně budou k dispozici peníze na implementaci“. Odpověď na druhou část tohoto doporučení je již k dispozici v druhém čísle Zpravodaje MŠMT. Pokud jde o to, jak se změní práce škol, v nejbližší době zveřejníme průvodce ředitele školy společným vzděláváním, i když při seznámení s informacemi v rubrice Společné vzdělávání na stránkách MŠMT je možné si základní představu učinit.

4. Další doporučení navrhuje „Zrealizovat pilotáž zavedení opatření podporujících inkluzi uvedených v paragrafu 16 ve vybraném regionu, následně vyhodnotit, a teprve poté implementovat celoplošně“. Argumentovat uskutečněním pilotáže nyní, ale vlastně po květnu 2015, je pozdním honěním pověstného „bycha“. Tohle bylo možné řešit s poslanci při projednávání účinnosti novely nebo s předchozím vedením MŠMT. V situaci, kdy je něco schváleno s účinností od 1. 9. 2016 a to bez odkladu nebo přechodné doby, a je v květnu ministrem školství přislíbeno EK (ve hře je taky hrozba infringementu), lze jen obtížně vyjednat revokaci účinnosti zákona a začít pilotně něco ověřovat. Jsme si tohoto problému vědomi a plánujeme aspoň monitoring implementace Vyhlášky a upraveného RVP ZV, identifikaci problémů i pozitiv pro případné úpravy v budoucnu.

5. Pokud jde o požadavek na vytvoření plánu jednotlivých kroků v reálném čase (letech), není úplně jasné, co by bylo obsahem takových kroků. Celý proces není nastaven direktivně: bude záležet na vůli zákonných zástupců žáků, na výsledných Doporučeních ŠPZ, na možnostech škol atd. Po získání prvních údajů a zkušeností bude určitě nutné střednědobou rozvahu vypracovat.