Devátý díl seriálu Ochránce se tentokrát zaměřil na téma dětí s odlišným mateřským jazykem. Podle Kristýny Titěrové z organizace META je v českých mateřských, základních i středních školách 50 tisíc žáků s cizí státní příslušností. Stále častěji se takové děti objevují hlavně ve větších městech. Podpora státu pro ně ale stále pokulhává.
Ve školách nejde jen o děti s cizí státní příslušností. Objevují se i žáci, kteří mají například dvojí občanství a česky se teprve učí. „Škola by v případě příchodu takového žáka měla nejprve udělat jazykovou diagnostiku,“ popisuje programová ředitelka neziskové organizace META Kristýna Titěrová.
Od letošního školního roku se upravila pravidla pro práci s žáky s cizí státní příslušností. Nově kraj musí určit v obci s rozšířenou působností jednu školu, případně všechny, které mají víc než pět procent žáků s cizí státní příslušností, ve kterých se děti učí češtinu. Žáci můžou být na výuku češtiny uvolňovaní například místo části dopoledního vyučování. „Děti mají do škol na výuku češtiny dojíždět, případně ji můžou mít vzdáleně. Často jde ale o žáky v prvních třídách a ani jedna z těchto variant tak pro ně není ideální,“ upozorňuje Titěrová. „Už teď máme z regionů informace, že ten systém v realizaci docela pokulhává,“ dodává.
Pro žáky s odlišným mateřským jazykem také neexistuje podpora na střední školách – děti nemají nárok na jazykovou přípravu před přijímacími zkouškami a ty nemají adekvátně upravené. „Žáci s odlišným mateřským jazykem skládají stejnou zkoušku jako rodilí Češi, a když už se na střední školu dostanou, ani na ní je nikdo nepodporuje,” vysvětluje Kristýna Titěrová. „Mnoho z takových dětí končí už v prvním ročníku střední školy, víc než polovina osmnáctiletých cizinců pak je mimo vzdělávací systém,” uzavírá.
Doporučení pro práci s dětmi s odlišným mateřským jazykem od Kristýny Titěrové: