Tisková zpráva: Zadat úkoly na doma je málo

Dlouhá izolace dětem nesvědčí, díky on-line nástrojům mohou zůstat v kontaktu s učiteli i spolužáky

Praha, 9. března – Děti zůstávají doma a do školy se nevrátí nejspíš několik týdnů. Kvůli zákazu vstupu do školních budov, který v souvislosti s epidemií koronaviru vydal stát, ale nemusí přijít o vyučování. Současná mimořádná situace bude testem, který ukáže,  jak školy dokáží využívat moderní technologie.

Nejsou v tom samy. Podle zprávy UNESCO se už minulý týden celosvětově počet žáků, kteří na neurčito nemohou kvůli epidemii koronaviru chodit do školy, přiblížil 300 milionům, nejdéle je doma 180 milionů čínských školáků. UNESCO označuje tuto situaci za bezprecedentní a doporučuje využít na maximum možnosti distančního vzdělávání. To doporučuje i české ministerstvo školství, rozhodnutí o tom, jak bude výuka probíhat, ale nechává na ředitelích škol. Pro řadu z nich to bude výzva.

„Zadávání stránek v učebnici, psaných úkolů nebo studia PDF prezentací je nejnižší možná laťka,“ říká analytik EDUin Štěpán Kment. Vzhledem k tomu, že školy mohou zůstat zavřené týdny až měsíce, jde ale o laťku nastavenou příliš nízko. Učení není jen individuální proces, důležitá je sociální interakce a vzdělávací obsah by měl být různorodý.  “Nedá se předpokládat, že by se děti jen ze zadaných úkolů mohly odpovědně učit déle než pár dní,” dodává Štěpán Kment.

Zkušenost asijských zemí z posledních týdnů ukazuje, že tato stránka učení začne dětem rychle chybět. „Tamní učitelé pro vyučování nebo pro kratší kontakt s žáky používají například Google Hangouts. Děti se navzájem vidí a přes video může probíhat výuka, diskuse i hodnocení. Učitelé by ale měli být připraveni i na to, že ne všechny děti mají k videu přístup, a pomoci jim například najít kamarády, kteří potřebnou techniku k dispozici mají,“ komentuje zkušenosti z Asie Štěpán Kment.

Otázkou je, jak dobře jsou na on-line vzdělávání školy připraveny. Teoreticky by být připraveny měly a učitelé i žáci by měli být zvyklí používat odpovídající nástroje, jak to předpokládala Strategie digitálního vzdělávání pro roky 2016 – 2020. Jednota školských informatiků ale postup její realizace opakovaně kritizovala.  Podle ní nedošlo ke zvýšení digitální gramotnosti mezi žáky a učiteli nebo nebyla plně vybudována digitální infrastruktura ve školách. Většina učitelů ale podle dat MŠMT/NKÚ má potřebné vybavení – tedy alespoň notebook.

“Teď se ukáže, jak jsou školy na digitální vzdělávání připravené. Jsou takové, a pravděpodobně jich není málo, které se nepřipravují a připravovat se nebudou, i když to mají ve státní zakázce,” komentuje situaci učitel a lektor smysluplného zavádění ICT do škol Bohuslav Hora.

Jaké nástroje mají pro dobu epidemie k dispozici školy, které s digitálními nástroji pracují? “Zítra jdu školit další kolegy v používání Google Classroom do školy, kde s tímto nástrojem už rok pracuji v rámci ICT bloků. Žák se může kdykoli vrátit k výuce, mají tam uložené hodiny pro potřeby opakování, mohou se podívat i hlouběji pod pokličku. Osobně totiž používám Google Classroom také jako „krmelec“ – dávám tam dětem inspirativní odkazy, videa a děti je využívají podle potřeby, ve škole pak o tom diskutujeme, což je zpětně motivuje tyto materiály využívat. Je samozřejmě možné uspořádat videokonferenci například přes Google Hangout nebo Skype. Nástroj se vždy najde. Takovou konferenci je možné natočit a uložit na YouTube,” říká Bohuslav Hora.

Několik tipů pro rodiče:

• Khan Academy
• Vzdělávací pořady České televize
• Crash Course
  Obsahově bohatá nabídka pro skoro všechny obory, částečně s českými titulky, jedna z řady možností, které nabízí YouTube.com
• A2C Arts And Crafts
  Návody na vlastní výrobu řady zajímavých technických přístrojků