Tomáš Feřtek: Na střední školu bez rodičovských infarktů? Šance tu je

Byla „hysterie“ okolo letošních přijímaček na střední školy zbytečná? Nebyla. Bez tisícovek rozčílených rodičů a stovek článků v médiích by politici nejspíš nepřistoupili tak rozhodně k proměně a digitalizaci přijímacího řízení už pro příští rok. A to se opravdu stalo.

Na nutnosti digitalizovat přijímačky, aby zděšení rodiče nemuseli několik měsíců obíhat střední školy se zápisovými lístky, se shodla bez výjimky celá politická scéna. V příštích dvou měsících se ukáže, jestli to i opozice myslí vážně. Protože pokud mají opravené části školského zákona projít parlamentem někdy do konce října, a bez toho se proměna stihnout nedá, aktivní spolupráce ANO a SPD bude nutná. Je totiž třeba zkrátit legislativní lhůty, kterými se jinak přijímání každého zákona protahuje na dlouhé měsíce i roky.

Systém středoškolského vzdělávání a způsob, jak a na základě čeho se na střední školy uchazeči dostávají, by si zasloužil mnohem razantnější proměnu. Ale je pravda, že z hlediska běžné rodiny je digitalizace přihlášek klíčová, protože zásadně sníží míru stresu všech zúčastněných. Rodičů, kteří dlouhé měsíce nevědí, kam se dítě dostalo, i vedení škol, které často až do konce srpna nemá jistotu, kdo k nim nastoupí.

Přihlášky by bylo možné nově podávat online (papírová forma pro offline rodiče zůstane, takovou přihlášku by „zdigitalizovala“ až škola). A to na tři školy současně, přičemž uchazečka či uchazeč označí, která škola z oněch tří je pro něj prioritní. Proběhnou dva termíny jednotných přijímacích zkoušek a také školní kolo, což je často ústní pohovor nebo praktická zkouška. Systém výsledky a dosažené body v obou zkouškách propojí, stanoví pořadí, vezme v úvahu priority uchazečů a vedení pošle seznam těch, kteří se na jejich školu dostali.

Hlavní výhodou je, že rodič by už nemusel nikam chodit a stát ve frontě. A první kolo, v němž by se tímto způsobem měla rozdělit většina míst na středních školách, by nemělo trvat déle než dva měsíce, od půlky března do půlky května. Druhé kolo pak měsíc, takže téměř všichni absolventi devítiletky by měli do 30. června vědět, kam od září nastoupí.

Systém má ještě další drobné, ale podstatné výhody. Například nepočítá s tím, že by se při přijímání zohledňovalo hodnocení ze základní školy. To je dobře, protože tyhle známky nejsou srovnatelné. Podle nedávné odborné studie se hodnocení stejného žákovského výkonu na různých školách liší i o tři stupně. A známky také mnoho neříkají o tom, co děti opravdu umí, protože učitelé jsou v závěru základní školy pod velkým tlakem výsledky vylepšovat.

Kde jsou rizika? To základní je, že se to prostě nestihne. Někde se zadrhne schvalování zákona, zkomplikuje se vysoutěžení veřejné zakázky na elektronický systém nebo nastane problém při jeho technické realizaci. Politická i odborná vůle digitalizaci prosadit tu rozhodně je. Ale jestli je tu i reálná cesta, jak systém dovést do stavu, kdy ho bude možné někdy v lednu 2024 pilotovat a od konce února spustit elektronické přihlašování, to jisté není.

A je tu ještě jeden problém, o kterém v dosavadních návrzích ministerstva není zmínka. Proměna přijímaček by neměla odstranit jen stres žáků, rodičů a vedení středních škol, ale také středním školám umožnit, aby přijímaly opravdu ty žáky, o něž stojí. Podobně by bylo dobré, kdyby základní školy nebyly nucené k dostihům v přípravě na testy z matematiky a češtiny, což výrazně komplikuje kvalitní výuku v posledních dvou ročnících.

K takovému cíli vedou dvě cesty. Za prvé, že Cermat rozšíří paletu testů například o cizí jazyky, informační gramotnost nebo obecné studijní předpoklady. Což by znamenalo, že střední škola by si mohla i v rámci jednotné zkoušky poskládat testy podle své potřeby. A je zřejmé, že jiné priority bude mít přírodovědné gymnázium a hotelovka. To by bylo prospěšné i pro základní školy, kdy by pro zvládnutí jednotné zkoušky byly důležité i jiné předměty než ty dva dnes testované. Na tuto cestu je nakročeno. Cermat už v příštím roce chce pilotovat testy z angličtiny.

A za druhé, naprosto zásadní je zrušit povinnou šedesátiprocentní váhu jednotných testů v celém přijímacím řízení. Právě povinná váha, kdy o přijetí více než z poloviny rozhoduje státní test, způsobuje enormní tlak na základní školy. Všechny děti musí přeskočit stejnou laťku, ať jdou na jakoukoli školu. Navíc ty ambicióznější a inovativnější střední školy by si chtěly vybrat uchazeče podle vlastních preferencí. Povinná váha testů z matematiky a češtiny jim doručí ty, kteří zvládli dobře testy, zatímco oni mají zájem třeba o ty, kteří jsou kreativní, mají zájem o obor a něco zajímavého už dokázali.

Dnes často vedení těchto škol nastavuje přijímací řízení tak, aby se vlk povinné váhy testů nažral, ale koza – přijímám ty, o něž stojím – zůstala celá. Mnohem častěji ovšem školy přijímají jen na základě jednotných testů. Mají to bez práce a s alibi, že za výsledek může Cermat. Zrušení povinné váhy by je nutilo stanovit si i jiné než čistě prospěchové parametry přijetí. O tomhle kroku se ale návrh ministerstva nezmiňuje.

Pokud se aktuálně navržená digitalizace přijímaček podaří, což si lze rozhodně jen přát, pak zrušení povinné váhy testů by měl být nejbližší krok. A neměl by být rozhodně poslední. Způsob, jakým ukončujeme základní vzdělávání a přecházíme na střední školy, si zaslouží radikální proměnu. Tohle jsou užitečné, ale fakticky jen sanační kroky. První pomoc před zásadním chirurgickým zákrokem.

P.S. Na text zareagoval ředitel Cermatu Miroslav Krejčí s upozorněním, že stát, respektive Cermat sice do výsledků přijímacího řízení známky započítávat nebude, ale pokud se pro prospěch jako jedno z kritérií přijetí rozhodnou ředitelé středních škol v rámci školní části přijímaček, je to v jejich pravomoci. Takže se nedá říct, že by „systém“ se známkami ze základní školy nepočítal. Pan Krejčí má pravdu. Návrh úpravy přijímaček předpokládá, že bude zrušena povinnost započítávat známky ze základní školy, ale zůstává ta možnost. Bohužel.

Text vyšel původně na webu Týdeníku Respekt.