Tomáš Feřtek: Praze hrozí nedostatek míst na gymnáziích

Na obzoru se objevuje problém, který jsme nečekali. I těm, kteří se o vzdělávací politiku zase tak moc nezajímají, se nejspíš za poslední léta uhnízdilo v hlavě tvrzení, že středních škol, zvláště těch maturitních, máme moc, jsou poloprázdné a měli bychom jich hodně zrušit. Proto působí jako překvapení, když si otevřete studii z letošního května, kterou si nechal vypracovat pražský magistrát, aby měl představu, jaké kapacity škol bude Praha v budoucnu potřebovat. Ta totiž konstatuje, že před hlavním městem stojí poměrně velký problém. Středoškoláků bude významně přibývat, až o 60 procent, a jednoznačně nejpoptávanější školou jsou gymnázia. Jenže ta jsou už dnes většinou plná – a vytvořit v hlavním městě novou školu na zelené louce, to je práce na léta.

Jaké jsou důvody nečekané změny trendů? Za prvé – na střední školy dorazily silnější ročníky z počátku nového století. Pro představu: jestliže dlouhodobě se držel v Praze počet středoškoláků někde nad devíti tisíci, po roce 2024, který představuje špičku populačního růstu, to bude stabilně lehce nad 13 tisíc. Nedostatek míst na středních školách velmi pravděpodobně hrozí především ve velkých městech. Souvisí to s rozmachem developerských projektů. V některých částech hlavního města, kde bydlí už dnes desetina obyvatel České republiky, budou přibývat tisíce až desetitisíce nových obyvatel. Například z jiné studie vyplývá, že jen na Praze 3 v příštích čtyřech letech přibude 1000 žáků ve středoškolském věku 15–18 let. To jsou dvě docela velké střední školy. Ale kdy jsme v Praze naposledy postavili novou středoškolskou budovu? Možná v osmdesátých letech.

Tlak na střední školy je vyšší než na školy základní, protože Praha, ale velmi pravděpodobně to bude platit i o dalších velkých městech, jsou logickou spádovou oblastí minimálně pro celý kraj. Jezdit za dobrou střední školou i desítky kilometrů je zcela běžné. V Praze třetina středoškoláků dojíždí ze širšího okolí. Navíc zájem se v souladu s evropskými trendy stále jasněji posunuje ke všeobecnému vzdělávání, tedy ke gymnáziím a lyceím. To je v zemi, kde doteď masivně převažuje odborné školství, novinka, na niž nejsme připraveni.

Většina krajů si ve strategických plánech a dlouhodobých výhledech už před lety pod vlivem dobové rétoriky a tlaku průmyslu stanovila stop stav na zřizování nových středních škol. Pokud má být nějaká nová střední škola povolena, pak jedině technického směru. Je to zhruba stejně chytré opatření, jako kdyby stát pravil, že už nebude povolovat nové soukromé firmy. Máme jich dost, a když už nějaké, pak jen v oboru… Ale takhle život v demokratické a tržní společnosti opravdu nefunguje.

Pokud totiž bude například Středočeský kraj podobné opatření dodržovat – a v něm opravdu existuje spíše tendence střední školy rušit, pak se zájemci o všeobecné vzdělávání prostě přesunou do Prahy. A té nezbude než problém nějak řešit: studie předpokládá, že bude třeba zajistit zhruba v horizontu dvou let 20 600 míst na středních školách, především na čtyřletém všeobecně vzdělávacím studiu.

Navíc je tu ještě jeden trend. Středoškoláky stále více zajímá, jaká a jak kvalitní ta škola bude a co jim nabídne. Takže větší šanci mají školy, které dávají nějakou specializovanou nabídku, odlišný vzdělávací program. Zajímavý je třeba čerstvý případ zřízení pražského Gymnázia Paměti národa se silnou značkou, jasnou orientací na moderní dějiny, ale především na aktivní občanství a schopnost uvažovat v souvislostech. Specializovaná nabídka bude hlavní trend budoucnosti.

Jak chce pražský magistrát situaci řešit?  Na stávajících gymnáziích je údajně možné najít zhruba 1400 míst. Dále se uvažuje o zřizování gymnaziálních tříd na odborných školách, které mají dostatečnou kapacitu. Opatření je to sice logické, ale velmi pravděpodobně náročnou klientelu neuspokojí. Kvalitní škola je citlivý a provázaný celek, který se buduje dlouho. Představa, že docpu odbornou školu, o niž není dostatečný zájem, gymnaziálním oborem či třídou, bude fungovat spíš výjimečně. Pak ještě přichází v úvahu nové školy postavit, protože školní budovy jsou v hlavním městě velmi nedostatkové zboží. Praha v tuto chvíli plánuje postavit tři nové střední školy; ale že by to zvládla dříve než dejme tomu za pět let?

Z téhle historky plyne především poučení, že představa o školství nalinkovaném bez ohledu na reálná přání občanů se prostě nakonec nevyplatí. Pražský magistrát si vlastně zaslouží pochvalu, že si příslušnou studii nechal zpracovat a cosi konkrétního z ní vyvozuje. Bylo by dobré, abychom věděli, zda se podobné změny trendů odehrávají i v jiných velkých městech. Aby nebyla jejich zastupitelstva za dalších pět let nemile překvapena. Pozdní řešení jsou vždy složitější a nákladnější.

P. S. Celá věc má ještě pikantní pointu. Na konci oné studie pražského magistrátu, která fakticky v různých podobách navrhuje výrazné posílení čtyřletých všeobecně vzdělávacích oborů, je připojeno oficiální vyjádření pražské sekce Asociace ředitelů gymnázií. To je k navrhovaným řešením velmi rezervované: jeho zástupkyně Renata Schejbalová konstatuje, že více gymnaziálních tříd, zvláště na jiném typu škol, jistě sníží kvalitu a dlouhodobý záměr dovoluje povolovat jen odborné školy. Až si čtenář říká, jak to ti lidé myslí. Opravdu mají za to, že česká žákovská populace je obecně hloupější? V Evropě chodí na všeobecně vzdělávací školy dvě třetiny populačního ročníku, u nás ani ne třetina.

Text vyšel na webu Týdeníku Respekt.