Třetina dětí se speciálními vzdělávacími potřebami změnila kvůli svému handicapu alespoň jednou školu

Co přinesl týden  23. 5. – 29. 5. 2022 

Krátce: 

• Ministr Gazdík odvolal ředitelku Cermatu, vytýká jí vážné nedostatky v hospodaření, ale také neochotu v plnění úkolů a odlišné vize pro budoucnost vzdělávání. Ministr Gazdík poslal kontrolu do Cermatu. „Jsem nespokojený se způsobem, jak Cermat přistupuje k veřejným zakázkám,“ řekl předminulý pátek (CNN Prima News). V pondělí pak odvolal (s platností od úterý) ředitelku Cermatu Michaelu Kleňhovou, nahradit ji má dočasně náměstek resortu pro IT a veřejné zakázky Milan Štábl, jako důvod uvedl Gazdík hospodaření organizace, nespokojený je ale i s prací Cermatu (iDnes). Servisní smlouvu na tisk, která je podle ministerstva předražená, hájila Michaela Kleňhová v rozhovoru pro iDnes. Nedostatky podle ministra zjistila kontrola ministerstva financí již v roce 2021, nešlo ale jen o ně. „Jednoduše řečeno bývalé vedení této přímo řízené organizace se rozcházelo s vizemi řízení, které reprezentuje současné ministerstvo školství. Cermat nenaplňuje očekávání ministerstva školství, je pomalý, liknavý v plnění zadaných úkolů,“ řekl Petr Gazdík (iRozhlas). Josef Mačí v článku pro seznam zprávy přehledně popsal závěry kontroly, podle níž Cermat na smlouvách „bokem“, které měly ¾ zaměstnanců, vyplatil podle ministerstva zbytečně téměř pět milionů korun jen za rok 2020. Právní odbor rezortu podle ministra analyzuje, zda je to na trestní oznámení (iHned). Oldřich Botlík v komentáři pro Lidovky připomněl, že Cermat selhává i odborně –⁠ velké výkyvy v podílu neúspěšných maturantů mezi roky poukazují na výkyvy v obtížnosti testů. Role Cermatu při přípravě maturit a přijímacích zkoušek je ovšem zakotvena ve školském zákoně. „V nejbližších letech, a nechci říct, zda to bude deset nebo dvacet let, kvůli nastavené legislativě Cermat musí zůstat,“ říká náměstek ministra školství Jan Mareš.
• „Pro obcházení systému mají rodiče vážný důvod. Ten se jmenuje propastné rozdíly mezi českými školami.“ Lucie Stuhlíková komentuje na Seznam Zprávy nápad ministra školství Petra Gazdíka zamezit „školní turistice“ například tím, že by se při zápisech bralo v úvahu nejen místo bydliště, ale i délka pobytu. Autorka komentáře připomíná, že na rozdíly mezi školami upozorňují průzkumy opakovaně. Pro rodiče ani děti podle ní nejde o výlet, jak by napovídalo ministrovo přirovnání k turistice – a ministr by měl místo vymýšlení turistických příměrů usilovat spíš o zlepšení kvality těch škol, kam rodiče dávat děti nechtějí.
• K přijímacím zkouškám se letos přihlásilo o třetinu dětí více. Zejména ve velkých městech nyní zoufale čekají na výsledky druhého kola na školách druhé volby. „Včera přišlo synovi zamítnutí už z páté střední školy, na kterou se hlásil ve druhém kole přijímaček. Měli patnáct volných míst na tři sta uchazečů,“ popisuje pro Deník N jeden z rodičů anabázi, kterou nyní procházejí tisíce dětí usilující o přijetí na maturitní obor. Kraje podle autorky Jany Ustohalové nebyly na silnější populační ročník dostatečně připraveny. Praha zvýšila v posledních letech kapacitu gymnázií o několik desítek, počet uchazečů se ale zvýšil o tisíce – radní Vít Šimral podle ČT24 zatím vážný problém s tím, že by se žáci nedostali na žádnou školu, nepřipouští, připomněl také zhruba čtyři tisíce míst na učňovských oborech. Na gymnáziích v Praze byl podle Echo24 letos dvojnásobný převis, v případě druhých škol jsou nyní převisy několikanásobné, přetlak zvyšují i uchazeči ze středních Čech. Šance dostat se na gymnázium klesá v době, kdy celosvětově roste zájem o všeobecné vzdělávání. „Dává to smysl s tím, jak se mění pracovní trh. Ale pořád je tu ohromný lobbing, a to zejména ze strany hospodářské komory, abychom dál chrlili lidi k pásům pro podniky,“ postěžoval si pražský radní pro školství Vít Šimral v rozhovoru pro Respekt. O možnosti (nebo možná spíš nutnosti) posouvat vzdělávání na odborných školách více všeobecným směrem nebo o nesmyslnosti systému dvou přihlášek mluví v rozhovoru pro Deník N náměstek jihomoravského hejtmana pro vzdělávání Jiří Nantl.
• Školní inspekce analyzovala, jak se školám daří integrovat ukrajinské děti. Jasněji o tom, kolik jich nastoupí od září, bude v půlce července. Školní inspekce analyzovala první měsíce integrace ukrajinských dětí, výsledky představila na tiskové konferenci (Lidovky). Ve školách jich sice přibylo, z registrovaných uprchlíků je to ale zatím jen ¼ dětí v mateřských školách a 1/3 dětí ve věku základní školy (ČT24). Jak velký nápor čeká školy v září, je zatím stále těžké odhadnout (Novinky). „Jasněji bude 15. července, kdy končí zápisy,“ uvedl ministr Petr Gazdík (Deník). Jaká opatření stát přijme, aby ulevil přetíženým regionům, bude jasnější až po tomto datu – uvažuje se o motivaci uprchlíků k přestěhování nebo o dovážení dětí do škol v okolí, tzv. busingu (Aktuálně). Analýza školní inspekce ukázala, že v místech, kde se uprchlíci soustřeďují, se školy už nyní potýkají s nedostatečnou kapacitou, obecně je ale podle ministra Gazdíka míst na školách dost a kvalitě výuky integrace neškodí (Rozhlas Plus). Třetině škol, kam chodí více než deset uprchlíků, se podle inspekce nedaří zajistit pro ně psychologa (Novinky). Podle průzkumu CNN Prima News má zhruba 60 % Čechů obavy, že nebude dost místa v mateřských školách, ministerstvo ale upozorňuje, že zápisy českých dětí mají přednost. Českem se nese také fáma, že ukrajinské děti mají přednost při přijímání na střední školy – ověřoval iRozhlas. Zájem ukrajinských teenagerů o studium na středních školách je naopak velmi malý – k přijímacím zkouškám přišla necelá desetina registrovaných, narážejí na pohovor z českého jazyka. Štěpán Kment z PAQ Research upozorňuje, že do budoucna to je problém (Deník N).
• Ministerstvo školství ověřuje uznávání zkoušek Advanced Placement (AP) v rámci profilové části maturity. Školy mohou o zařazení do pokusného ověřování žádat do 30. června, testování poběží od 1. září 2022 do 30. září 2024, certifikátem nebo certifikáty bude moci být nahrazena celá profilová část maturity, nebo její část. AP je systém středoškolského vzdělávání, jehož cílem je připravit pro studium na prestižních univerzitách. Jeho nároky přesahují požadavky rámcových vzdělávacích programů pro střední školy, uznává je řada zahraničních i českých vysokých škol. Na pilotním projektu se podílí také NPI a Centrum pro talentovanou mládež.

Výrok týdne:

„Politici vytvořili zadání a prostor, v němž si mohl Cermat dělat víceméně to, co chtěl. A politici si musí ujasnit, k čemu taková instituce je, jaké pro ni mají nové zadání a zda ji opravdu potřebujeme. Další džin v láhvi, který si po odšpuntování začne dělat, co se mu zlíbí, vzdělanosti rozhodně nepomůže,“ píše Tomáš Feřtek v komentáři, který se ohlíží zpět na desetiletí se státní maturitou a s Cermatem a upozorňuje, že datum odvolání není náhoda (respekt.cz).

V souvislostech

• Třetina dětí se speciálními vzdělávacími potřebami změnila kvůli svému handicapu alespoň jednou školu

Vybrat dítěti školu je v Česku na rodičích. Jenže podle průzkumu „Zkušenosti rodičů dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)“ se každý pátý rodič, jehož dítě se potýká s nějakým handicapem, setkal s doporučením na to, aby své dítě přehlásil jinam.

Tlak na změnu školy přichází i v nepřímé formě, a to často hned u zápisu, včetně zápisu na spádovou školu. Po třetině rodičů, jejichž děti měly přiznáno podpůrné opatření již v mateřské škole, například škola u zápisu chtěla, aby se zavázali, že pokud dítě na školu přijmou, rodiče nepřihlásí dítě do družiny (nebo pro něj do družiny zařídí asistenta nad rámec doporučení školního poradenského zařízení), zajistí pro něj doprovod na školní akce nebo sami koupí speciální pomůcky. Podle předsedkyně spolku SPOLU Ivy Jánské se opakovaně potkávají s rodiči, jejichž děti už při nástupu na školu drží v rukou pomyslného černého Petra (Respekt).

Méně či více důrazné doporučení pro změnu školy přichází z různých stran. Nejčastěji s ním přicházejí školy nebo školská poradenská zařízení (uvedlo 60 % rodičů), s doporučením, podle kterého by dítěti bylo jinde lépe, ale přicházejí také rodiče spolužáků nebo (méně často) zřizovatelé školy. I když je rozhodnutí vždy na rodičích, řada z nich je přesvědčena, že je návrh školy nebo poradny pro ně závazný. Podle průzkumu PAQ Research školu kvůli svému znevýhodnění alespoň jednou změnila třetina dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.

„Bohužel dvě třetiny z nich si myslí, že je toto doporučení pro ně závazné. Přitom jde o odborný názor, který je v rozhodnutí o přiznaných podpůrných opatřeních nadbytečný a nemá v rozhodnutí, které určuje povinnosti školy, co dělat,“ myslí si Veronika Doležilová ze spolku SPOLU. S tlakem či doporučením na změnu školy se podle průzkumu častěji setkávají rodiče dětí s lehkou formou mentálního postižení, s poruchami chování a nezdravotním znevýhodněním či se smyslovým a tělesným postižením. Nejvíce „rezistentní“ jsou vůči tlaku okolí rodiče dětí s poruchou autistického spektra, i když právě oni se s takovými doporučeními potkávají poměrně často.

Odolnější vůči tlaku z okolí jsou podle spoluautorky výzkumu Jany Bicanové rodiče, kteří dosáhli alespoň maturitního vzdělání. Veronika Doležilová upozorňuje také na to, že hledání jiné školy pro dítě může pro rodinu být značnou zátěží i v případě, že novou školu najde – například v podobě komplikovaného dojíždění. „Může jít o neoficiální, vstřícné doporučení, například v tom smyslu, že spádová škola je plná a že by pro dítě bylo lepší, kdyby mu rodiče našli školu se třídou do 25 dětí. A rodič se pak snaží, dokud nevyčerpá všechny možnosti v širokém okolí,“ dodává Veronika Doležilová.

Jaké jsou důvody, aby školy více či méně otevřeně odmítaly děti, které mají povinnost vzdělávat? Podle Karla Garguláka řada z nich není připravena a není to jen a pouze jejich selhání, ale selhání celého vzdělávacího systému. „Stále se pohybujeme v logice připravenosti dítěte na školu, a ne školy na dítě. Důvod je v profesní připravenosti učitelů i ředitelů škol, v podpoře škol, na které jsou kladeny vysoké požadavky. Škola má vzdělávat všechny děti, ale zároveň nikdo nevymezil, jak má kvalitní práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami vypadat, nepromítá se to do jejich přípravy, na školách se to děje náhodně,“ dodává Karel Gargulák.

Kolika dětem se kvůli tomu zúží perspektiva do budoucna, to se z průzkumu PAQ Research bohužel vyčíst nedá. Faktem ovšem je, že se 12 % rodičů s diagnostikovanými dětmi setkává s tlakem na volbu jiné školy už při zápisu do 1. třídy nebo během ní (29 %). Pokud dítěti poradna „napíše“ podpůrné opatření až poté, co do školy nastoupí, ke změně školy (včetně přestupu do školy či třídy speciální) už tak často nedochází.

Z edukalendáře:

• 2. 6. → Praha→ Vyhlášení Global Teacher Prize CZ
• 15. 6. → Praha→ Summit Světových škol: Zdraví a svět