Co přinesl týden 11.6. – 17.6.
Témata týdne: V reprodukci chudoby prostřednictvím vzdělávání je ČR mistrovská. Bob Kartous v komentáři pro Alarm upozorňuje v souvislosti s nedávno vydanými výsledky výzkumu Medianu o hrozbě chudoby mezi mladými lidmi (Britské listy), že vzdělávací systém aktivně přispívá k reprodukci chudoby, místo aby ji odstraňoval, a poukazuje na zájmy, které tuto reprodukci podporují. Děti na sociálních sítích jsou v průměru dříve než ve 13 letech. Česká rada dětí a mládeže zveřejnila výsledky průzkumu mezi českými dětmi a mladými od 10 do 18 let na téma sociálních sítí. V průměru si děti reálně zakládají své profily na sociálních sítích dříve než ve 13 letech. Nebezpečí při užívání internetu si z téměř 90 % nepřipouštějí, nicméně deklarují, že jsou si jich vědomy. Doporučení: nenavyšovat věk dostupnosti na 15 let, vzdělávat rodiče i děti. Masarykova univerzita usnadní volbu studia. V souvislosti s přechodem na tzv. institucionální akreditaci umožní MU od akademického roku 2019/2020 odloženou volbu zaměření a snadnější studium na dvou fakultách zároveň (iDNES.cz). Unschooling, střet vzdělávacích paradigmat a Klausova „břitva“. Zastánci unschoolingu tvrdí, že samotný rodič a podnětné prostředí dává vše potřebné. Kritici v něm vidí riziko v dogmatické představě některých rodičů o „omnipotenci“ dětí. Klaus ml. „nemá na takové kraviny čas“… (Lidové noviny).
Výrok týdne:
”Vnímám potřebu rozvoje jemné motoriky jako součásti lidské inteligence. Místo dílen bych tedy doporučoval muzicírování (nikoli „hudební výchovu“), které oproti kladivu a motyce dá člověku ještě několik dalších osobnostních rozměrů navíc.” Podnikatel, investor a zastupitel Jihomoravského kraje Jiří Hlavenka v rozhovoru o vzdělávání v 21. století pro magazín Perpetuum.
Novinky:
Lobbista a učitel PR Marek Herman je relativně častým hostem mediálních interview na téma „rodičovství“ a „genderových rolí“ ve výchově dětí. Jeho názor je založen na imperativu, že matka je nezbytným elementem zdravého a prospěšného vývoje dítěte. Je zastáncem klasického rozdělení rolí, protože „máma je máma a táta je táta“ (Maminka.cz). Za vinu matkám klade, že se odchýlily od své původní role „dárkyň života“ a otcům, že historicky selhali v roli ochránců, a to zejména ve 2. světové válce (Novinky.cz). Herman je také jedním z iniciátorů petice proti zákonnému právu na umístění dvouletých dětí do mateřských škol. Podle petice dvouleté děti do mateřských škol nepatří, neboť, v souladu s Hermanovými postoji, se o ně v tomto vývojovém období má starat výhradně či převážně matka. Tento postoj významně zpochybnil bývalý ministr školství Stanislav Štech, když poukázal na rozšíření rané institucionální výchovy v rozvinutých evropských zemích a na situaci rodin v potížích (Deník Referendum). A právě Marek Herman bude dalším hostem LOLO třídy, nového pořadu zaměřeného na rodiče z dílny LOLO Zone, EDUin a Seznam.cz. V moderované diskusi s Bobem Kartousem dojde na to, zda je možné zastávat pozici klasického rozdělení rolí ve světě, který se diametrálně proměnil, o kulturních rozdílech, které výchovu dětí a rozdělení rolí výrazně ovlivňují i o specifické situaci různých rodin, které nemohou dostát ideálnímu standardu. Rozhovor a následné videochaty s Markem Hermanem proběhnou ve středu 20. 6. od 9:30. Zaregistrujte se do LOLO třídy, kapacita je omezená.
Lidové noviny vydaly komentář Oldřicha Botlíka, dlouholetého profesionála v oblasti měření výsledků vzdělávání. Botlík v něm detailně rozkrývá na konkrétních příkladech úloh v plošných testech (přijímací zkoušky a státní maturita), jak tyto vedou k drilu a hodnotí často nesouvisející dovednosti, například pochopit zbytečně složité zadání, místo samotného obsahu vzdělávání. Vedle toho ukazuje, že v úlohách, které v maturitě testovaly pochopení principů a vyvození neznámého z dostupných informací, žáci selhávají. Botlík uzavírá poukazem na varovné signály, které míní z těchto nástrojů učinit vlivné regulátory přístupu k formálnímu vzdělání, zejména k omezení počtu maturantů a tedy i VŠ studentů. Takovou funkci plošného testování podpořil např. odvolaný ředitel servisní organizace Cermat Jiří Zíka (ČT). V souvislosti s maturitou a regulací prostřednictvím high-stakes zkoušek se nabízí srovnání s Finskem, které poskytuje ze své studijní stáže předsedkyně SKAV Sylvie Pýchová. Finská státní maturita platí jen pro všeobecné vzdělávací obory, více než 50 % studentů z každého populačního ročníku směřuje na odborné střední školy a pro ty není povinná (mohou však pokračovat ve studiu na VŠ). Tito studenti si však mohou do svého studia dobrovolně zakomponovat modul státní maturity.
Nová studie think tanku IDEA, projektu CERGE-EI, jmenovitě autorů Daniela Münicha a Vladimíra Smolky, poukazuje na přetrvávající závažný deficit v platech českých učitelů. Jakkoliv se podařilo vládě Bohuslava Sobotky a za ministrování Kateřiny Valachové a Stanislava Štecha navýšit procentuálně pevnou část učitelských mezd (byť panují spory o tom, k jak vysokému navýšení vlastně došlo), studie IDEA ukazuje, že v poměru k platům jiných VŠ vzdělaných na českém pracovním trhu došlo ke zcela zanedbatelnému růstu. Zatímco průměr v OECD je 83 % vůči průměrnému platu všech VŠ vzdělaných, v ČR jde o podle dostupných dat (2015) o 56 %. V roce 2017 se zvýšil rozdíl mezi platy VŠ vzdělaných ve veřejném sektoru na 21,8 % v neprospěch učitelů. Současná vláda v demisi i připravovaná koaliční vláda (iDNES.cz) má za cíl navýšit platy učitelů během 4 let na 150 % současného průměrného platu učitelů v MŠ, ZŠ a SŠ.
Ocenění v rámci prvního celonárodního ročníku Global Teacher Prize bylo uděleno ve čtvrtek 14. 6. Celkovou vítězkou se stala Kateřina Vrtišková ze ZŠ Jílové u Prahy, druhé místo obsadila Petra Šubrtová ze ZŠ Petřiny, třetí místo patří Kateřině Sládkové ze ZŠ Za Nádražím v Českém Krumlově. Konkrétních kvalit oceněných učitelek si všímá server Novinky.cz. Ocenění, jehož hlavním partnerem je firma Albi a partnerem je Nadace Blíž k sobě, se snaží reflektovat nejen deklarovanou činnost učitelů či oblibu, ale jejich práci ve třídě. Členové výběrové komise proto navštěvují finalisty přímo ve výuce a posuzují stanovená kritéria. Tři nejvýše oceněné finalistky získají podporu EDUin v nominaci do mezinárodního kola soutěže, jehož vyhlášení proběhne v březnu příštího roku v Dubaji.
Inspirace z (a do) praxe:
Výběr z EDUkalendáře: