← Beduin ← Články

Učitelé nejsou jednotní v tom, za co vlastně stávkují. Klíčové je dlouhodobé navyšování jejich platů

4. 11. 2019

EDUin

Co přinesl týden 28. 10. – 3. 11. 2019

Krátce:

Piráti chtějí nastavit automatické zvyšování platů učitelů. „Stejně jako máme valorizaci u důchodů, tak podobným způsobem by mělo být zaručeno, že se učitelé nebudou muset každý rok hádat o to, aby vzrostly jejich platy,“ řekl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Piráti podle něj vyjednávají s odbory i s nezávislými experty o podobě zákona, který by automatický růst platů učitelů (České noviny) navázaný na vývoj inflace nebo průměrné mzdy nastavil.
VIDEO: Jak zlepšit české školství? Debatovali ministr Plaga, senátor Růžička a šéf ODS Fiala. Děti z méně vzdělaného prostředí mají v českém školství jen malou šanci, že dojdou ve studiu dál než jejich rodiče. Jak to změnit? Pomohlo by například zrušení víceletých gymnázií? To bylo téma další debaty v rámci projektu Českého rozhlasu Rozděleni svobodou.
Nová doba: Učitelé „paří“ s žáky Minecraft. Dá se v něm učit matematika, ale i biologie nebo jazyky. Minecraft, absolutní hit mezi počítačovými hrami. Věděli jste, že je to i skvělý vzdělávací nástroj? A zdaleka ne jen při výuce informatiky. Učitelé jej využívají také při biologii, chemii, dokáže zpestřit matematiku (Rodiče vítáni), ale pomůže i s jazyky nebo dyslektikům
se čtením.
Bohumil Kartous: Naše děti budou jiným lidským druhem. Musíme se zamyslet, jak je vychovávat. Neustále jsme sváděni ke sledování přebytečného proudu informací a deformativní zábavy. Umět se rozhodovat a orientovat je zásadní problém, říká Bohumil Kartous z EDUin, autor knihy No Future. Rychlost tempa změny a vznik digitálního prostoru přináší do našeho života úplně novou zkušenost a nové výzvy (DVTV). A rodiče v tom tápou, upozorňuje.
„Data nemáme, jsou v databázi…“ aneb příběh o české „evidence-based policy“. Filip Pertold z think-tanku IDEA CERGE-EI popisuje tristní rozhodování zákonodárců i ministerstev, která nedostatečně pracují s daty při vytváření nových zákonů nebo předpisů (DVTV). Špatně jsou na tom i evaluace jednotlivých programů nebo státem poskytovaných služeb. Identický stav lze pozorovat i ve vzdělávání a řízení školského systému, upozorňuje EDUin.
Plaga o maturitě: Lépe, když si studenti zvolí matematiku dobrovolně. Musíme zajistit, aby je bavila. Matematika je klíčová dovednost, české školy ji ale podle ministra Roberta Plagy neumí učit tak dobře, aby z ní bylo možné zavést povinnou maturitu (ČT). Proto vláda ve středu podpořila návrh, který povinnost ruší. Podle Plagy ovšem není jisté, že návrh projde sněmovnou, která je v otázce povinné maturity z matematiky rozdělená i napříč jednotlivými kluby.
Mezi školou a státem není nikdo, kdo by dohlížel na to, jak se škole daří. Pokud ji nevede osvícený ředitel, je to problém. „Pokud je ředitel kvalitní, čím větší bude mít autonomii, tím líp. Pokud ovšem nefunguje jako pedagogický lídr, zajímá se například jen o výsledky žáků v testech a už ho nezajímá, jak se děti ve škole cítí, pak je to, že mu nikdo nemůže mluvit do chodu školy, špatně,“ říká programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký (Chytré Česko).

Výrok týdne: „Je vyhlášená naprosto nevhodně, takticky i obsahově. Až se bude stávkovat za platy učitelů ve výši 130 % průměrné mzdy nebo za 6 % HDP do školství nebo za odpolitizování školství jako ve Finsku, nebo za odvolání VK ml. ze všech funkcí ovlivňujících školství, já ruším výuku a jdu v čele průvodu. Ale stávkovat za 1,5 procentního bodu při jednom konkrétním navýšení platů, co se tím asi tak změní? To není silná pozice, to je směšné handrkování.“ Učitel Vojtěch Hála komentuje stávku vyhlášenou školskými odbory (Facebook). Ty ji zdůvodňují především neshodou na rozdělení navýšení mezi tarify a na odměny.

V souvislostech:

UČITELÉ NEJSOU JEDNOTNÍ V TOM, ZA CO VLASTNĚ STÁVKUJÍ. KLÍČOVÉ JE DLOUHODOBÉ NAVYŠOVÁNÍ PLATŮ

Školské odbory vyhlásily na středu 6. listopadu stávku kvůli neshodě na poměru navýšení učitelských platů v příštím roce. Odboráři nesouhlasí s navrhovaným růstem základů platů učitelů o osm procent, na kterém se tento týden domluvili premiér Andrej Babiš a ministr školství Robert Plaga. Další dvě procenta budou v pohyblivé složce na odměny, avšak odbory požadovaly navýšení samotných tarifů o deset procent. Původně chtěly plošné přidání o 15 procent (Novinky.cz). Z tohoto požadavku během jednání ustoupily a licitovaly o 10 % a jejich rozdělení. Plaga původně navrhoval přidání všem stejně o 2 700 korun, odbory s tím ale nesouhlasily a požadovaly navýšení o procenta. Nyní říkají, že 8 % do tarifů a 2 % do odměn jsou ve výsledku méně, než fixní částka stejná pro všechny.

Suma na platy učitelů by se měla v rozpočtu na příští rok zvýšit o deset procent, tedy o 11 miliard korun. Růst tarifů o osm procent představuje podle Plagy téměř tři čtvrtiny této částky a čtvrtina by byla na odměny. Podle odborářů ale desetiprocentní zvýšení platového základu odpovídá 78 procentům částky a na odměny by zbylo 22 procent peněz. Ministr řekl, že předáci používají špatné počty učitelů. Také odbory tvrdí, že Plaga počítá se špatnými čísly (iRozhlas). „V případě, že navýšení tarifů bude o osm procent, tak dodatečné prostředky půjdou ředitelům škol a díky reformě financování k nim tentokrát doputují a ředitel školy je bude moct rozdělit mezi aktivní učitele,“ řekl Plaga. Premiér Andrej Babiš ve svém vyjádření (Facebook) vyzdvihl výši investic do vzdělávání a opětovně postavil do opozice platy učitelů a náklady společného vzdělávání a soukromých a církevních škol.

Avizovaná středeční stávka učitelů nemá jednoznačnou podporu mezi profesními organizacemi ve školství. Za vinu to lze částečně připsat odborářům, kteří komunikují především jednotky procentních bodů, ale už výrazně méně větší požadavky, které by se očekávaly a sklidily větší podporu. Stávka je některým o to podivnější, když přichází v době zvyšování platů, zatímco v předchozích letech rostly méně (ČT). Přesto jeden z hlavních aktérů, sdružení školských asociací Unie CZESHA trvá na dodržení závěru z jednání s premiérem z 25. října (České noviny) o rozdělení prostředků určených k navýšení platů v poměru 75 procent pro tarifní složku a 25 procent pro nadtarifní složku. „Konkrétně se pak jedná o 8,25 miliardy korun ku 2,75 miliardy korun, tedy navýšení v tarifních platech o 9,1 procenta. Nebyl tedy naplněn zcela původní požadavek růstu platů o 15 % (10 % růstu tarifů a 5% v nadtarifních složkách), ani růst platů o 10% v tarifních složkách. Ale s ohledem na možnosti státního rozpočtu považujeme 10% růst platů při zachování poměru 75 ku 25 za přijatelný,“ upřesnil její předseda Jiří Zajíček. Podobně argumentují odbory i ředitelům škol.

Proti stávce se postavila některá ředitelská sdružení (České noviny). „Cíl stávky tedy chápeme jako snahu o omezení pravomocí ředitelů v oblasti odměňování pracovníků. AŘZŠ dlouhodobě prosazuje navýšení nenárokových složek platů pedagogických pracovníků, neboť to je jeden z motivačních a hodnotících nástrojů kvality pedagogické práce. Za dostatečné považujeme navýšení platů o 15%,“ uvádí Asociace ředitelů základních škol. Za malicherný označuje protest předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová: „Pokud by odbory neustoupily bez boje z navýšení o 15 % na 10 %, tak by nyní stávka za 15% navýšení byla na místě. AŘG i nadále podporuje navyšování platů pracovníků ve školství tak, aby dosáhly na alespoň 130 % průměrné mzdy vysokoškolsky vzdělaného zaměstnance,“ uvedla Schejbalová. Neshody školských sdružení v otázce, jak a na jakou úroveň by se měly učitelské platy navyšovat, dlouhodobě snižují hybnou silu učitelského hlasu. EDUin v souvislosti se stávkou upozorňuje, že hlavní pozornost by se měla upřít k dlouhodobě udržitelnému zvyšování platů pedagogických i nepedagogických pracovníků, jejichž odměny jsou i přes přidávání stále dramaticky nízké. Navržené navýšení platů učitelů o 10 a 9 % v příštích letech je nedostatečné a myslitelné pouze za předpokladu růstu po roce 2021. Výpočty think-tanku CERGE-EI ukazují, že vlivem zvyšujících se platů VŠ vzdělaných pracovníků, mezd v soukromém sektoru a růstu ekonomiky je plánované přidávání především dorovnáním předchozích dluhů. Aby se platy učitelů přiblížily poměru vůči ostatním VŠ vzdělaným pracovníkům, který je průměrný v zemích OECD, muselo by zvyšování o 10 % každoročně pokračovat až do roku 2024. Při růstu 7,5 % ročně by se Česko na průměr OECD dostalo až v roce 2029.

Inspirace z (a do) praxe: