Publikujeme výzvu Učitelské platformy, profesního sdružení učitelek a učitelů MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ a ZUŠ, kteří se spojili s cílem zlepšit podmínky učitelské práce a kvality výuky. Obracejí se v ní na premiéra a poslance ČR ve věci záměru snížení trestní odpovědnosti, které má být řešením problematického chování dětí a mladých lidí. Namísto trestání apelují na systémovou podporu škol a ohrožených rodin. Původní text najdete na webu Učitelské platformy.
Mizivá šance na úspěch ve škole, vyšší nespokojenost s vlastním životem či vyšší kriminalita v dospělosti. To je často budoucnost dětí, které do škol přicházejí z méně podnětných rodin, pro které je typická chudoba, sociální vyloučení, či dokonce nezájem o vlastní vzdělávání. U mnoha dětí z méně podnětných rodin je i diagnostikována porucha chování. Učitelé sdružení v Učitelské platformě proto požadují systémovou podporu škol a rodin, kde výskyt patologického chování hrozí, a ne řešit problémové situace snížením trestní odpovědnosti, jak chtějí někteří poslanci včetně premiéra. Snížením trestní odpovědnosti nejen že problém nevyřešíme, ale jakožto společnost ani neušetříme.
Již při vstupu do školy panují mezi dětmi velké rozdíly, které souvisejí se vzděláním a příjmem rodiny. Současné nastavení školy ovšem tyto nerovnosti více prohlubuje. “Představa, že všechny děti musí umět ve stejném ročníku to samé, vede u dětí z méně podnětného prostředí k neúspěchu, a tím i odporu ke škole. Navíc podmínkou školního úspěchu je v české školní tradici dobrý prospěch v češtině a matematice, tedy v oblastech, které jsou pro rodiny s kulturním handicapem problematické,” říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.
Podle analýzy vězňů v českých věznicích více jak polovina odsouzených (52,3 %) úspěšně dokončila základní vzdělání a na této úrovni zůstala. Dosažené vzdělání se tak ukazuje jako jeden z důležitých faktorů toho, zda se se člověk dostane do vězení. Pobyt člověka ve vězení a následné náklady na jeho zpětnou integraci do společnosti jsou ovšem pro společnost dražší než řešení jeho problémů v období, kdy je ještě dítětem. Ukazuje se, že daleko větším přín osem je podpora vzdělanosti nejméně vzdělané, a tedy nejvíce ohrožené skupiny obyvatel.
Místo snižování trestní odpovědnosti by se měla zavést a podporovat taková opatření, která povedou k vyšší prostupnosti českého vzdělávacího systému. Podle Petry Mazancové by se stát měl zaměřit na poskytování rané péče rodinám z ekonomicky slabého prostředí, bránění koncentraci problémových žáků v jedné škole pomocí přespádování, personální a metodickou podporu ze strany diagnostických center. “Stát by měl podpořit takzvané sociální pedagogy, kteří mohou podporovat komunikaci mezi sociálně slabými rodinami a školou a pro konkrétní rodiny zajišťovat návaznost na sociální služby. Vzhledem k provázanosti problému vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených rodin by na těchto krocích mělo urychleně začít spolupracovat ministerstvo školství s Ministerstvem práce a sociálních věcí,” dodává předsedkyně Učitelské platformy. Na neúspěšnost českých škol napomáhat sociální prostupnosti dlouhodobě upozorňuje i OECD.