Co přinesl týden 25.6. – 1.7.
Témata týdne: Světu je třeba učit rozumět i děti ve škole neúspěšné. Oldřich Botlík se pokoušel vysvětlit redaktorce Učitelských novin, proč by se měl změnit přístup českých učitelů ke vzdělávání dětí a jakým způsobem by se tak mělo dít. Jak jsem dělal revoluci ve výuce dějepisu. Učitel Jiří Karen pokračuje ve své výpovědi o absurditě přístupu ke vzdělávání v českých školách, nejen v dějepise, a o nemohoucnosti učitele – jednotlivce pohnout systémem (Britské listy). Česká škola je vůči inovacím obrněná. V komentáři pro server Světchytře.cz píše Bob Kartous o tom, jak školství inovace spíše odpuzuje, v rozporu s tempem jejich prosazování v okolním světě. Učitelé by si měli v létě odpočinout. Radí psychologové prostřednictvím Lidových novin.
Výrok týdne: ”Hlavní věc je: mít děti rád, umět se vmyslit a vcítit do jejich duševního života, který je spíš konkrétní a obrazný než abstraktně vědecký; vyučovat názorně, připínat poučování k tomu, co děti konkrétně vidí ve svém okolí; a vyučování co možná individualizovat. Vůbec na školu, na výchovu a na vyučování by se mělo mnohem víc myslet… a taky dávat mnohem víc prostředků než dosud. Vývoj školy, v tom je vývoj demokracie.” Tomáš Garrigue Masaryk o učitelích a vzdělávání v Čapkových Hovorech s T. G. Masarykem. Přejme si, aby konečeně na Masarykova slova došlo. Hezké prázdniny…
Novinky:
V trojici komentářů Boba Kartouse pro česká média má jednotící prvek. Upozorňují na to, že uplynulý školní rok nepřinesl žádnou indicii o možném zlepšování českého školství, jehož stav lze z některých ohledů považovat za kritický. Ve čtvrtečním komentáři pro Hospodářské noviny se autor soustředí na způsob hodnocení, na němž česká společnost zatvrzele lpí, jakkoliv progresivnější vzdělávací systémy zacházejí s „tvrdým“ hodnocením velmi obezřetně a snaží se vyhnout dopadům v podobě „chyba – špatná známka za trest“. Kartous dovozuje negativní dopady na společenský rozvoj v ČR. Páteční komentář v Lidových novinách rekapituluje hlavní problémy identifikované Auditem vzdělávacího systému v ČR (odměňování a rozvoj učitelů, obsah vzdělávání neodpovídající potřebám současnosti) a upozorňuje na neaktivnost tváří v tvář výzvám a současnosti a blížící se ekonomické krizi. V sobotní glose v MF Dnes mimo jiné poukazuje na to, jak politický populismus stále silně deformuje a poškozuje české vzdělávání.
V otevřeném dopise europoslancům vyzývá Aliance pro otevřené vzdělávání, sdružující řadu organizací orientovaných na technologie a vzdělávání, k tomu, aby 4. 7. hlasovali proti přijetí směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Směrnice by mohla dle Aliance významně omezit volné využití obsahu internetu ke vzdělávacím účelům. Bude-li směrnice přijata v navrhované podobě, a jde zejména o článek 4, vyloučí z možnosti volně využívat obsah internetu ke vzdělávání pro individuální potřeby, případně ve vzdělávacích aktivitách jiných než úředně identifikovaných vzdělávacích institucí. Směrnice dále komplikuje využívání materiálů tím, že vyžaduje specifické zabezpečení zařízení a zvyšuje administrativní náročnost využití. Souhrn s výzvou je k dispozici k dalšímu šíření. Naopak kupříkladu česká Unie vydavatelů, jejíž členové očekávají od směrnice větší vymahatelnost autorských práv, přijetí směrnice v dané podobě podporuje a varuje před údajnou dezinformační kampaní, která doprovází diskusi o směrnici (E15).
Česká média tradičně berou konec školního roku jako příležitost psát o vzdělávání, a to nejčastěji v souvislosti s vysvědčením. Česká tisková kancelář nabídla ostatním médiím a veřejnosti informaci o tom, že vysvědčení „o celoroční píli“ si odneslo 1,3 milionu českých žáků a přidává další statistické informace. Server Novinky.cz připojil ke statistice upozornění neurologa Martina Stránského, jak devastující vliv na rozvoj lidské psychiky může mít setrvalá zpráva o chybování vyjádřená špatnými známkami, a psycholožky Kláry Gajdůškové, aby bylo hodnocení postaveno zájmena na pozitivních stránkách rozvoje dětské osobnosti. Hospodářské noviny zpracovaly článek na téma způsobu hodnocení vzdělávání v českých školách, z nějž vyplývá, že pouze 6,5 % českých škol hodnotí své žáky slovně. Učitelé i odborníci v oblasti vzdělávání se shodují na tom, že známky na vysvědčení a při hodnocení dětí vyžadují především rodiče.
Nad plánem nabrat během blíže neohraničeného období 16 tisíc nových učitelů, který ohlásilo ministerstvo školství, debatovali v Duelu Seznam.cz zákonodárci Jiří Růžička a Kateřina Valachová. Hlavním motivem k tomu jít učit má být finanční pobídka v podobě navyšujících se fixních částí platu. Politická opozice upozorňuje, že to není dostačující a že na současném pracovním trhu není kde brát. Jakkoliv je nejisté, zda a koho se podaří přitáhnout do škol tímto hromadným pracovním náborem, ministr Plaga racionálně odůvodňuje samotnou potřebu: zajistit tak větší individualizaci výuky, i v souvislosti s podporou společného vzdělávání (ČT). Nedostatek učitelů, problém zanedbaný předchozími vládami, začíná být palčivý a situace se dle prognóz bude zhoršovat, pokud stát nepodnikne účinná opatření (Deník.cz).
Inspirace z (a do) praxe:
Výběr z EDUkalendáře: