Sdílet článek
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 24. 2. do 2. 3., se věnujeme těmto tématům:
Audit vzdělávacího systému za rok 2024;
víceletá gymnázia;
projekt Zeptej se vědce.
Úspěch začíná tam, kde mu věříme. Tak mu věřme v českém vzdělávání
Pavel Trejbal 3. 3. 2025
Týden stručně
Úspěch začíná tam, kde mu věříme. EDUin v Senátu představil Audit vzdělávacího systému za rok 2024
Audit vzdělávacího systému vydává organizace EDUin pravidelně již od roku 2014. Každý rok v něm naši odborníci identifikují zásadní výzvy, kterým čelí české školství, a navrhují, jak je systematicky řešit. Letos Audit představili v Senátu 25. února. Spočívá ve třech samostatných analýzách, které vycházejí ze zásadních událostí ve vzdělávání uplynulého roku a mají společného jmenovatele. „Čeští žáci mají aktuálně ve srovnání s jinými zeměmi OECD mírně nadprůměrné výsledky, takže bychom mohli být zdánlivě klidní. Náš chronický problém je ale jinde – výsledky dětí jsou příliš závislé na tom, jak moc jsou vzdělaní jejich rodiče, místo aby odrážely reálný studijní potenciál,“ vysvětluje ono pojítko programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký. Na víceletá gymnázia, která tento trend ještě posilují, se zaměřuje Hřebecký ve své analýze. Kateřina Lánská rozebírá nadané žáky a příčiny, proč je v Česku nevidíme. Nikola Šrámková zanalyzovala rostoucí nejistotu českých žáků ohledně svých schopností a potřebu kvalitního kariérového poradenství na školách. Nastolením témat mise Auditu ale zdaleka nekončí, upozorňuje jeho editorka Lucie Slejšková. „Za motto letošního Auditu jsme si zvolili Úspěch začíná tam, kde mu věříme. A my v EDUinu věříme, že je možné mít špičkový a férový vzdělávací systém, který postrčí žáky tím správným směrem, který rozezná nadané a poskytne jim pomoc. A který umožní maximálně uspět všem žákům, aby rodiče neměli potřebu své děti oddělovat na víceletá gymnázia. Jsem moc ráda, že na představení přišla řada lidí, kteří nás k tomu mohou přiblížit. Naším úkolem je nyní hlídat, abychom nezůstali jen u řečí, ale směřovali k výsledkům,“ uzavírá.
Víceletá gymnázia je žádoucí redukovat, shodli se politici na představení Auditu
Data nepotvrzují, že by vzdělávání na víceletých gymnáziích bylo kvalitnější než na základních školách. Přidaná hodnota spočívá jen v tom, že víceletá gymnázia mají vybrané žáky, upozornil ve své analýze Miroslav Hřebecký. Prezentace výsledků analýzy byla součástí představení Auditu vzdělávacího systému za rok 2024 v Senátu. V rámci následné debaty se u řečnického pultíku vystupující politici shodli na tom, že víceletá gymnázia je žádoucí redukovat. Rozcházeli se ale v představě, jak toho dosáhnout. Náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) by transformoval osmiletá gymnázia na šestiletá. Bývalý ministr školství Robert Plaga by naopak šestiletá gymnázia zrušil jako nesystémový prvek. Poslanec Jan Berki (STAN) by si uměl představit, že by víceletá gymnázia postupně mohla z našeho systému mizet. Více čtěte na webu EDUinu. O víceletých gymnáziích v návaznosti na Audit píše i Deník N.
Každý druhý český školák spí méně, než je doporučeno, upozorňuje studie
Podle výzkumu Univerzity Palackého a WHO spí české děti a teenageři ve všední dny průměrně méně než osm hodin, což je pokles oproti minulým letům. Pouze polovina školáků splňuje doporučené spánkové normy, přičemž ztrátu nedoženou ani o víkendech. Vliv má nadměrné používání digitálních technologií, které zkracují čas věnovaný spánku. Výsledná spánková deprivace může vést k „sociálnímu jet lagu“ – permanentnímu stavu únavy, který se projevuje zhoršenou pamětí a pozorností. Výzkumníci navrhují pozdější začátek vyučování jako možnou cestu k nápravě tohoto jevu. Plošný začátek výuky od devíti hodin naposledy navrhoval exministr školství Vladimír Balaš, avšak neúspěšně. Jedním z důvodů je i skutečnost, že by změny narazily na biorytmus rodin nebo nenazavující spoje MHD.
Praha 7 platí deváťákům přípravu na přijímačky. Systém je nespravedlivý, míní místostarostka
Praha 7 nabízí bezplatné doučování pro deváťáky z rodin, které si nemohou dovolit drahé přípravné kurzy. Kurzy češtiny a matematiky začaly v lednu a potrvají do poloviny dubna. Místostarostka Hana Šišková zdůrazňuje, že přijímačky nespravedlivě zvýhodňují studenty z finančně zajištěných rodin. Doučování, pořádané čtvrtým rokem, poprvé financuje městská část z vlastního rozpočtu. Klíčovou roli hrají v iniciativě sociální pedagogové. Dlouhodobě mapují, kdo by podporu mohl potřebovat.
České školství čelí nedostatku kvalifikovaných učitelů a nezájmu o post ředitele
Do roku 2035 by české základní a střední školy mohly čelit výraznému nedostatku učitelů, vyplývá z analýzy Univerzity Karlovy a ministerstva školství. Školy budou potřebovat asi 113 tisíc učitelů, k dispozici jich má být ale jen 90 tisíc. Nedostatek kvalifikovaných učitelů je problém už nyní – některé hodiny jsou vedeny nekvalifikovanými pedagogy. Pokud by trend pokračoval, tak by učili až pětinu všech hodin. Ministerstvo plánuje zvýšit počty studentů učitelství, avšak stávající kapacity pedagogických fakult by bylo nutné zdvojnásobit. Česká školní inspekce zároveň upozorňuje na nízký zájem o výběrová řízení na pozici ředitele školy, přestože proběhl rekordní počet konkurzů. Na jedno řízení připadalo průměrně 2,3 uchazeče, přičemž ve 39 % případů se přihlásil jen jeden kandidát.
Výrok týdne
„Z dat jasně vyplývá, že pokud bude složení žáků na 2. stupni ZŠ podobné, budou tito žáci dosahovat stejných výsledků jako žáci na víceletém gymnáziu. A máme tu nemálo ZŠ, které mají žáky s průměrným a podprůměrným socioekonomickým statusem, čili žáky s nepodporujícím rodinným prostředím, kteří ale také dosahují srovnatelných výsledků jako žáci na víceletém gymnáziu. To znamená, že dítě, které prosperuje na víceletém gymnáziu, by prosperovalo velmi pravděpodobně i na základní škole,“ více zde:
říká k tématu přidané hodnoty víceletých gymnázií ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Rozhovor
Neexistují hloupé otázky, říká vědkyně Adéla Šimková z iniciativy Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce založily v roce 2021 vědkyně Adéla Šimková, Kristýna Blažková a Tereza Ormsby. Původně malá iniciativa s deseti nadšenci, kteří chtěli propojovat veřejnost s vědeckou komunitou, se rozrostla na síť více než 400 vědkyň a vědců v Česku i zahraničí, se kterou spolupracuje přes 20 českých vědeckých institucí. Kromě původního zodpovídání dotazů dnes pořádají i besedy se studenty a veřejností.
Proč jste se rozhodla s kolegyněmi založit projekt Zeptej se vědce?
S kolegyněmi, se kterými jsme se rozhodly projekt založit, jsem se setkala na Ústavu organické chemie a biochemie, kde jsem se věnovala výzkumu. Trápila nás podoba toho, jak se ve veřejném prostoru diskutují vědecká témata, například očkování. Během pandemie covidu-19 jsme si všimly, že mezi veřejností a vědci chybí přímý komunikační kanál. Lidé často nevěděli, jaké informace jsou důvěryhodné, zda nejsou zkreslené politickými či jinými zájmy.
Proto jsme vytvořily platformu, kde veřejnost může klást otázky přímo vědcům. Začaly jsme s facebookovou stránkou, která se postupně rozrostla i na další sociální sítě. Naším cílem je poskytovat ověřené informace podložené vědeckými studiemi. Když dostaneme otázku, podíváme se na relevantní výzkumy, sepíšeme odpověď a zveřejníme ji – v posledních měsících i na našem webu.
Jak se projekt vyvíjel dál?
Postupem času se do projektu začalo zapojovat více vědkyň a vědců s chutí komunikovat vědu směrem k veřejnosti. Původně jsme se zaměřovali na psanou formu, ale časem se zrodila velká poptávka po živých akcích. Po skončení lockdownů jsme proto začali organizovat panelové debaty, kde odborníci odpovídali na dotazy publika. O besedy začaly projevovat zájem i základní a střední školy. Během nich vědci představují svůj obor, mluví o své práci a odpovídají na otázky – například o změně klimatu nebo zdraví. Studenti se tak mohou dozvědět nejen zajímavé odborné informace, ale také získat praktickou představu o vědecké kariéře, jaké je to být vědcem.
Ptají se vás děti jiným způsobem než dospělí?
Velký rozdíl je v tom, že děti se méně bojí ptát. Dospělí často začínají dotazy omluvami typu: „Možná je to hloupá otázka…“ Děti takový ostych nemají, protože pro ně je přirozené, že něco nevědí. I proto máme motto „Neexistují hloupé otázky“ – chceme lidi naučit, že ptát se není ostuda.
Celý rozhovor čtěte na webu EDUinu.
Autor článku:
Pavel Trejbal
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
