V čem má Dobeš pravdu aneb znáte ten vtip o tchořovi?

„Protesty mě utvrzují, že reformy jsou nutné!“ řekl ve středu ministr školství a dodal něco v tom smyslu, že ho tento boj nabíjí. Jde o charakteristický výrok. Ano, Josef Dobeš má pravdu, reformy nutné jsou. Dokonce i jeho mnozí odpůrci uznají, že až polovina toho, co navrhují jím předložené věcné návrhy zákonů, je rozumné, nebo alespoň k diskusi. Potíž je, že pan ministr si dlouhodobě plete politiku s adrenalinovým sportem a soutěží o to, kdo doběhne první. Nejspíš proto mu opakovaně uniká, co už je jasné opravdu úplně všem okolo. Totiž že hlavní překážkou je v tuhle chvíli především on sám. Mnohem víc než o věc, jde v tuhle chvíli o osobu. Asi by to tak být nemělo, ale jistou logiku to má.

Je to jako v onom dávném vtipu o tchořovi, co odmítá odejít, dokud to tady bude tak smrdět. Když totiž opustíte náměstí plné transparentů s radikálními hesly a dojde na věcnou diskusi, jedna taková se například konala v úterý v Olomouci (podívejte se ZDE) nebo o den později na FAMU (poslechněte a přečtěte si ZDE), zjistíte, že hlavní důvody akademického odporu jsou dva:

Za prvé totální nedůvěra v politiku. On leckdo uzná, že například propojení škol s podnikatelskou a odbornou sférou prostřednictvím posílených správních rad by mohlo mít i svůj smysl. Ale nikdo nevěří tomu, že by současní politici byli něco takového schopní realizovat, aniž by toho zneužili pro své zájmy. Například mediální rady jako odkladiště podivných osobností dosazených s ještě podivnějšími záměry, dávají v tomhle směru kritikům za pravdu. A nedávný případ, kdy ministr Dobeš dosadil do správní rady ČVUT spolustraníka z Věcí veřejných přes jasný odpor vedení školy, netřeba ani komentovat. To je jasný gól do vlastní branky. Lepší argument ministr svým odpůrcům ani nabídnout nemohl.

No a za druhé je to nedůvěra k samotnému Josefu Dobešovi. Není nic snazšího, než shodit ze stolu jakýkoli jeho návrh s poukazem, že ho předkládá politik, který… a můžete si vybrat, čím ministra znectíte. Dobešova schopnost zmotat cokoli, je mimořádná, takže od reforem dali nakonec ruce pryč i ti, co je původně navrhovali. Sám jeho náměstek pro vysoké školy Ivan Wilhelm nedůstojně kličkuje a tváří se, jako by s ministrem vlastně neměl skoro nic společného. A akademická obec? Ta prostě nevěří, že i kdyby se s Dobešem na něčem dohodla, tak by to ministr splnil. Proto reformy i Dobeše hází bez diskuse do koše. Je těžké to kritizovat. Za uplynulé dva roky by se z ministrových slibů – neslibů už dalo sestavit obsažné menu. Vyberte si, jakým způsobem má ministr své slovo nesplnit. Nabídka široká, možností bezpočet.

Je už to otravné, ale nezbývá než zopakovat: Milý tchoři, jdi se na chvíli projít támhle do lesa. Můžeš si tam i trochu adrenalinově zasportovat, pocuchat vlkovi kožich, když tě to tak baví.  My ti pak vzkážeme, jak to tady s tím smradem dopadlo.