Sdílet článek
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 3. do 9. 3., se věnujeme těmto tématům:
růst míry obezity u dětí v Česku;
odklad přesunu financování nepedagogů;
změna vzdělávání na Kutnohorsku.
V Česku přibývá obézních dětí. Jaké jsou příčiny a co s tím můžeme dělat?
Pavel Trejbal 10. 3. 2025
Týden stručně
Na obezitu u dětí má vliv socioekonomické zázemí, ukazuje výzkum. Klíč k prevenci spočívá ve školách
Míra obezity u dětí v Česku dlouhodobě vzrůstá. Od roku 1990 se u dívek a chlapců v rozmezí pěti až patnácti let zhruba zdvojnásobila. Analytici z projektu Data o zdraví v nové studii, ve které shromáždili data o 7 790 českých dětech, zjišťovali příčiny výskytu nadváhy a obezity. Studie za hlavní faktory identifikovala vliv rodinného prostředí, podmínky ve školách a socioekonomické zázemí, které ovlivňuje například příjem rodičů. Významným vlivem je nízká fyzická aktivita, ale i pocit nepřijetí kolektivem ve škole. Za obecné faktory pak platí široká dostupnost technologií a nezdravých potravin. Výzkumníci upozorňují, že u osob, které v dětství trpěly nadváhou či obezitou, existuje vysoká pravděpodobnost výskytu chronických onemocnění. Výsledky výzkumu jsou tak dalším důkazem předpokladu, že socioekonomický status hraje důležitou roli ve zdraví a životním stylu dětí. Na tento jev upozorňuje i EDUin. „V prevenci obezity může sehrát klíčovou roli škola, protože tam děti tráví během pracovního týdne až třetinu veškerého času. Může mít významný vliv na to, jak si žáci osvojují návyky na život, a tím ovlivnit i nerovnosti,“ vysvětluje analytička EDUinu Nikola Šrámková v odborném podkladu. Vliv školy vidí zejména v tělesné výchově a v podpoře pohybu mimo výuku. Právě s tělocvikem má přitom momentálně část žáků problém. Často kvůli nevhodnému přístupu učitelů, kteří nezohledňují rozdílnou zdatnost jednotlivců. „Pokud je tělocvik zaměřený jen na výkon a srovnávání, může v některých dětech vyvolat odpor nebo dokonce trauma, které je odradí od pohybových aktivit i v dospělosti. Je tak důležité, aby se učitelé tělesné výchovy více soustředili na motivaci, radost z pohybu a individuální pokrok žáků,“ doporučuje Šrámková. Ministerstvo školství chce vést děti ke zdravému životnímu stylu skrze upravený jídelníček. Od příštího školního roku mají školní jídelny zařazovat více ryb a luštěnin, ale naopak méně masa a cukru. Pilotní testování nepotvrdilo obavy, že děti o zdravější jídlo nebudou mít zájem.
Vláda odkládá převod financování pedagogů na obce s kraji na leden 2026. MŠMT má šanci dokázat, že mu nejde jen o skrytou sanaci rozpočtu, míní Hřebecký
Školníky, uklízečky či kuchařky měly samosprávy původně platit už od letošního září. Po vlně kritiky od opozice, hejtmanů i prezidenta Petra Pavla, odůvodněné nedostatkem času na přípravu, nakonec vláda tento krok odkládá na příští leden. Změnu zveřejnil ministr školství Mikuláš Bek na sítí X, posunutí mimo jiné odůvodnil tím, že převod bude snažší se začátkem nového rozpočtového roku. Do té doby má nepedagogy nadále financovat stát. Kritiku opozice tento krok neumlčel, naopak. Bývalý ministr školství Robert Plaga to považuje za „alibistické přehození nezvládnuté situace na příští vládu.“ Kraje volaly po odložení minimálně do září 2026. Podle programového ředitele EDUinu Miroslava Hřebeckého musí odklad vláda i ministerstvo školství využít k dotažení změn. Jmenovitě například slíbené standardy minimálních služeb dle velikosti škol, tedy co musí být nepedagogy zajištěno, aby se udržela provozní kvalita. Upozorňuje rovněž na následek odkladu reformy: „Na odsunu změny financování nepedagogů prodělají především pedagogové, z jejichž nadtarifů tak budou ředitelé škol i nadále letos financovat uklížečky či kuchařky.“ Celé stanovisko EDUinu najdete na webu.
Zpráva OECD: Český vzdělávací systém trápí silné nerovnosti, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost
Ekonomičtí experti OECD komplexně hodnotí každé dva roky hospodářský vývoj členských zemí a detailněji se věnují vybraným strukturálním problémům ekonomiky daného státu. V úterý 4. března představil vyhodnocení pro Česko generální tajemník organizace Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Letos se odborníci podrobněji ve speciální kapitole zaměřili na české vzdělávání, ve které upozornili na řadu palčivých témat, a navrhli možná řešení inspirovaná dobrou praxí ze zahraničí. Analýza nahlíží na problémy vzdělávání zejména z perspektivy finanční stability a budoucí konkurenceschopnosti země. Společným jmenovatelem těchto problémů jsou silné nerovnosti, se kterými se Česko ve vzdělávání dlouhodobě potýká. Některá zjištění OECD se shodují s tématy, na která EDUin dlouhodobě upozorňuje. Klíčová doporučení OECD najdete na webu EDUinu.
Zákaz mobilů ve školách může zhoršit bezpečnost, varuje odborník
Tématu zákazu mobilů ve školách jsme se nedávno v bEDUinu věnovali. Po celé Evropě sílí volání po zákazu, ale britská studie nepotvrdila očekávaný pozitivní efekt. Proti zákazu se nyní vyslovil i bezpečnostní expert Jan Orlický z Institutu mikroelektronických aplikací. Prý může v krizových situacích zhoršit bezpečnost. Mobily umožňují studentům rychle přivolat pomoc při mimořádných událostech, jako jsou požáry nebo násilné incidenty, což by bez nich mohlo způsobit zpoždění reakce záchranných složek. Orlický zdůrazňuje, že telefony slouží nejen pro volání, ale i pro přijímání varovných zpráv. Případy, kdy studenti díky mobilům poskytli neodkladnou první pomoc, například při kolapsu učitele, ukazují jejich důležitost.
Přibližujte dětem téma hrozeb na internetu skrze sociální média či počítačové hry, radí učitelům odborníci
Konference Škola pro 21. století s ohledem na současné geopolitické dění zdůraznila důležitost výuky mediální gramotnosti a moderní historie. Dle přítomných odborníků potřebují mladí znalosti o historických souvislostech a dezinformacích, aby prohlédli například ruskou propagandu. Doporučili přibližovat výuku dospívajícím lidem prostřednictvím populárních videoher (například Kingdom Come Deliverance II) či pomocí sociálních médií. Pedagogy organizátoři vyzvali, aby se nebáli o světovém dění s žáky diskutovat i přes možný odpor ze strany rodičů. Projekty jako Nebuď za tro(t)lla pomáhají studentům pochopit mechanismy dezinformací a podporují učitele v mediálním vzdělávání.
Výrok týdne
„Z dat jasně vyplývá, že pokud bude složení žáků na 2. stupni ZŠ podobné, budou tito žáci dosahovat stejných výsledků jako žáci na víceletém gymnáziu. A máme tu nemálo ZŠ, které mají žáky s průměrným a podprůměrným socioekonomickým statusem, čili žáky s nepodporujícím rodinným prostředím, kteří ale také dosahují srovnatelných výsledků jako žáci na víceletém gymnáziu. To znamená, že dítě, které prosperuje na víceletém gymnáziu, by prosperovalo velmi pravděpodobně i na základní škole,“ více zde:
odpovídá umělá inteligence (ChatGPT 4.5) na otázku „Můžeš nám jako AI pomoci zachránit demokracii, když vidíš, co se děje?“
Rozhovor
Více než změna na radnici se do kvality školství propisují vztahy mezi starosty a řediteli, míní Matějka
Na Kutnohorsku už čtyři roky funguje unikátní projekt, který propojuje místní školy mezi sebou. Tím dostanou potřebnou podporu a mohou také společně sdílet své zkušenosti. Pomocnou ruku od Centra podpory vzdělávání Kutnohorsko navíc dostávají nejen ony, ale i další aktéři ve vzdělávání – od ředitelů škol přes starosty až po rodiče a děti. „Teď už lépe známe klíčové faktory potřebné k tomu, aby změna k lepšímu skutečně nastala. Zásadní jsou například pozice průvodců, velkou roli hrají také týmy duševního zdraví,“ vysvětluje Ondřej Matějka, ředitel kutnohorského Centra podpory vzdělávání a zástupce ředitele nadačního fondu Eduzměna.
Centrum podpory vzdělávání na Kutnohorsku má jako definici, že poskytuje systematickou podporu vzdělávání v regionu, zejména školám, ale i všem dalším aktérům, kteří na to mají vliv. Jak toto heslo vypadá v praxi?
Pracujeme nejen s vedením škol a učiteli, ale také s rodiči, se zřizovateli čili starosty a nakonec také s dětmi. V Česku o kvalitě školy opravdu rozhodují všichni tito aktéři. Ředitel školy vede školu, učitel učí. Zároveň ale starosta jmenuje ředitele, takže pokud ho do procesu nezapojíme, nebude to mít na kvalitu vzdělávání takový pozitivní efekt, jaký by mohlo mít. Rodiče mají zase vliv na to, jak například starosta na školu reaguje.
Jak to myslíte?
Jestli si lidé myslí, že je škola dobrá, nebo ne. I podle toho se starosta rozhoduje, koho jmenuje jako ředitele.
U všeho jsou lidé. Jak se daří v nich projevit zájem o vzdělávání? Aby se začali zajímat, co se ve škole děje, jak to tam vypadá, kdo ji vede, kdo tam učí, jak se tomu věnuje město a nebylo to stylem: „Pošleme děti do školy, ono to tam nějak probíhá, nějak to dopadne, pak je zase vyzvedneme.“
Z hlediska široké veřejnosti je problém v tom, že se o kvalitu školy začínají lidé zajímat až ve chvíli, když do ní dítě posílají. A přestávají se zajímat, když dítě školu opouští. Rodiče jsou ale velmi důležití, takže se pokoušíme jim vysvětlit, že na jejich názoru záleží. Je jen malá část rodičů, která je ochotná se ve škole angažovat. Většina je pasivní. Vyzkoušeno ale je, že když je škola třeba požádá o spolupráci a je například potřeba udělat něco se zahradou nebo přijít do třídy v rámci nějakých předmětů popovídat o svém povolání, reagují na to často pozitivně. Určitě ne všichni a určitě ne vždycky, ale je jich hodně a dělají to často.
Celý rozhovor najdete na webu EDUinu.
Z edukalendáře
12. 3. → KrÚ Kraje Vysočina → První krajská konference NPI na téma aktuálních změn v RVP pro předškolní a základní vzdělávání
- 3. → online → Vývojová dysfázie od A do Z (vol. 3)
Autor článku:
Pavel Trejbal
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
